Ohnivý kruh

Začalo to kdysi dávno filmem Robot Jox. Vrcholem měli být Transformeři. Pak přišla první upoutávka a pochopení, že vše před tímhle měl být předkrm. A opravdu: Jaegeři a Kaiju jsou tak skuteční, efekty tak neuvěřitelný, že si v pohodě dokážu představit scénu, kdy vidím malou školní třídu - v první lavici sedí Bay s Emmerichem, za nimi Cameron, Singer, Snyder, Lin a další, a přede všechny nakráčí Del Toro, majestátně se rozhlédne, každému věnuje pár vteřin pohledu, zastaví se u Baye a vyprskne smíchy. Fakt jako brutálně neskutečný. Škoda ale, že roboti nevyužívají větší arzenál zbraní a příšery v podstatě jenom rubou pěstmi, k vidění jsou pouze kanóny, plazmatické dělo, řetězový meč. Jinak není film nic víc než typickej hollywoodskej blockbuster, tzn. obří akce, pitomej děj, ohrané dialogy, happyend. IMAX mě zklamal, spoustu záběrů v soubojích jsem nestíhal. Dám si to ještě jednou ve 2D. Nejlepší momenty filmu jsou všechny v traileru, včetně v podstatě celého proslovu Elby. Perlman vtipnej a v jeho poslední scéně mu i pár lidí v kině zatleskalo:) Viděno, odškrtnuto, chtěl jsem trochu víc, co se týče bojových možností Jaegerů. Tak snad ve dvojce. 70% 190 miliónů dolarů(rozpočet)/400 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (11.07.2013)

Del Toro přichází tak trochu s křížkem po funuse, přeci jen už byla velká města zdevastována Avengery, Transformery, či Supermanem natolik, že se z padajících mrakodrapů začíná stávat trochu stereotyp, kterému se snaží režisér vetknout osobitost tím, že dává k dobru docela přehlednou akci, a vizuální rozmáchlostí nejde až tolik za hranu. Na druhé straně ale do dvou hodin nenacpal ani jednu zásadnější postavu, opravdový charakter, který by táhnul lépe, než jaeger plechovou kocábku po ulici. Idris Elba má charisma, ale topí se v patetických proslovech (a dabingu), zbytek ansáblu silně nezajímavý – Ron Perlman je spíše ikonickým trademarkem, než-li funkční postavou. Uteče to rychle, ale nejzásadnější a nejpůsobivější scénou je stejně nakonec úprk malé Mako před kaiju skrze liduprázdnou ulici. (18.07.2013)

Wrestling v poměru 10000:1 aneb neplivej mi do ksichtu tu svou plazmatickou sračku (!!!) Hodinu a půl čekám na to, abych se dozvěděl, že má Rod Perlman docela velký nohy :-) ale popořadě. Ať to beru jak chci, Guillermo del Toro, to je určitý vizuální rukopis, taková ta hi-tech pohádka s cool barvama, která tady ovšem dostává na prdel pěstí z kalený oceli. Pacific Rim není průser, jen se posunuje v linii soudobé digitální onanie o další krůček = VÍC, VĚTŠÍ, NIČIVĚJŠÍ, CAPSLOCK. A vizuálně skutečně šlape, sice bez původního ksichtu, ale formálně sebevědomě (akorát dějově je to plochý jak Rumunská gymnastka). Jednu chvíli senzačně epický fight v ulicích Tokia a v druhou černoch v neoprenu s kupou stupidních motivačních citátů, které jako by mu našeptal sám Emmerich. Ksindl z jiný dimence se možná miliony let těší na naše freony, každopádně Pacific Rim je přesně tím standardem, kterýmu to (protože se těšíte) technicky spolknete i s navijákem, ale v druhým sledu už nemá co nabídnout . Chci říct, jeden z filmů, u kterých máte pocit, že jste dostali strašně moc a přitom odcházíte hladoví. Protože já tu taky u prvního a posledního sledu zůstávám, dávám tomuhle velkorozpočtovému dietnímu koktejlu víc než štědrých [final rate: 65%] (28.11.2013)

Nejslabší Del Toro a zcela jistě největší box office exploze letošního roku. Sympatické postavy sice zavalitý nerd sype z rukávu hladce jako pouťový kouzelník papírové pugéty. Dokonce se neštítí ani na blockbusterové poměry nevídaného polechtání hlubší psychologie a možná až příliš detailních popisů fikčního světa. Jenže ono je to ve výsledku putna, protože Pacific Rim chce být hlavně opulentní megalománií, ve které si monstra a roboti budou vzájemně rvát hlavy a spodní čelisti. A ačkoli je to napoprvé fajn rytmizované, na pár tmavých záběrů i přehledné, chybí tomu hravost a nadšení, které Del Toro obvykle do filmů pumpuje pod tlakem. Jakoby se vyřádil na konstrukci všeho okolo a hlavní atrakci za něj odkroutil Emmerich, Liebesman nebo Leterrier. Tj. fušeři, pro které je ve slovnících už pár let vyhraněné spojení "rutinní nuda". P.S.: Djawadi asi nestíhal, že zremixoval svůj vlastní soundtrack z Iron Mana. (09.07.2013)

Je to mnohem méně velkolepé než Avengers, nebo Man of Steel což je docela paradox, protože by to měl být scénáristicky mnohem "větší film". A i méně funkční. Bitky jsou slušné, vizuální efekty dobré a dokonce i 3D funguje. Charaktery jsou ale hůře načrtnuté a s nikým se divákovi nedaří tak úplne ztotožnit. Vrcholí to ikonickým Perlmanem, který je zde vyloženě jenom na okrasu a celkově jsem měl pocit, že je to spíše letní blockbuster, než technicky přelomová, či jakkoliv jinak inovativní věc. Necítil jsem chuť něco říct, necítíl jsem velké ambice, ani velkolepou "husinovou" hudbu. Pobavit, jít dál. Úderné to je a napínavé rovněž. Navíc si tvůrci doslova pohráli s Jaegery a vytřískali z nich co se dalo. (18.07.2013)