Godzilla

Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%] (13.05.2014)

Tenhle film můžu hodnotit jako rejpal intelektuální a můžu se ptát jak je to s radiácí a elektřinou, jak je to s obyčejným sklem na který se valí tsunami, to můžu, ale taky se na to můžu vysrat a můžu film hodnotit jako divák obyčejný, který se přišel do kina bavit, dostat blockbuster se vším všudy, vyslechnout si hlasové možnosti šupinatý přerostlý slečny, mající na vizitce prosté "Godzila" a tak taky ten biják hodnotit chci a budu. Prolog trval krapet delší dobu než měl, chápu že nás Gareth chtěl pořádně natěšit, ale už to hraničilo. Nicméně jak se na scéně objevila přerostlá hovádka, začalo se na sedačce spokojeně pochrochtávat, protože to co umí pan Seamus s kamerou je fakt good job, mostová scéna, para vysádek do San Francisca, bitka na Golden gate, Godzilka v mlze, to jsou abslutní blaha filmu a to fakt musí ocenit každej kdo má část srdce z filmové pásky. Trošku mě mrzel střih, třeba scéna kdy Godzila kousne MUTA a střih na modlící se vojáky, ale budiž Gareth je hold amík a odpouštím mu i proto, že jsem z mnoha záběrů cítil, "miluju tě Godzillko" a podle toho ten film dělám, což se mě líbí. Další chvála půjde na hudbu, hrozně se mě líbil ten akční motiv, škoda že nebyl využit častějc. Herci mě nějak nepřesvědčili, ale oni tady beztak hrajou druhý housle. Fajné a pěkné byly záběry které zdůrazňovaly velikost hovádek. Jo, krapet střihnout ohrané fráze a dialogy a bylo by to bez výčítek. I tak se ale jedná o zábavnou vizuálně nadstandartní podívanou při který člověk zjistí, že Putin není vrcholvej predátor. (14.05.2014)

Nové synonymum pro frustraci. Po Pacific Rim je tu další nestrhující a nezajímavý monster movie, který nechá svoje mazlíčky na závěr bojovat v noci, asi abychom je neokoukali (neplést s "oddalováním" jejich odhalení, to mi vůbec nevadí). Zbývají tedy lidští hrdinové, na které se pro změnu nedá koukat už vůbec, protože to do posledního zoufalce nejsou hrdinové, ale hloupé a zbytečné figuríny. Že bezmocné a nedůležité mají být, aby vynikli obři z hlubin? No, tak se vraťte na začátek komentáře... Fakt jsem málem usnul u Godzilly! 50% (13.05.2014)

Pocta originálním Godzillám. Jako děcko jsem na satelitu (RTL, SAT 1, PRO 7) tyhle věci přímo hltal a Edwards zdá se taky. Tenhle realističtěji pojatý katastrofický film je na míle daleko vzdálený popkornové kamarádce z devadesátých let. Bacul je tu vlastně za klaďáka a lidi jsou tady jenom proto, aby byli sem tam zašlápnuti nebo sežráni. Velká škoda nevyrovnaného scénáře, který na jedné straně skvěle skrývá a přednáší celou mytologii velice svěže, na druhé selhává v lidské rovině, kde i vinou mizerného Aarona Taylora-Johnsona divák nemá k hlavnímu hrdinovi vztah a často proklíná obecnou lidskou hloupost (svým způsobem jde stále o věrnost originálům, ale už nadbytečnou). Jediný Bryan Cranston mačká ze své postavy maximum a je monstrům obstojným přihrávačem. Trikově špičkové, závěr je přehlídkou oku lahodících záběrů, které kombinují moderní styl natáčení s tradicí japonských kaju filmů. Vyměňte lidi a sem s dvojkou! (18.05.2014)

Inu, čekala jsem od Garetha víc než jen requiem z Vesmírné odyssey. Pokud tedy sdělením filmu ve skutečnosti není, že veškerá lidská činnost je zanedbatelná a že jakékoliv snažení je bezvýznamné, a on to chce doložit i svým plytkým filmem (s několika vizuálně pěknými momenty, ať nežeru), a v tom případě mission accomplished. (02.12.2019)