Godzilla

Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%] (13.05.2014)

Takže, pokud jsem to správně pochopila, žádné testování hlavic v historii lidstva nikdy neproběhlo. Hnízdo těchto prehistorických gigantů je zřejmě někde u pobřeží KLDR, která pod oficiální rouškou testování zbraní, ve skutečnosti občas vypouští nějakou tu radiaci za účelem zneškodnění nějakého toho monstra pod hladinou. Výbuchy elektráren a tsunami jsou už potom vedlejšími účinky. Nicméně se mohli alespoň o něco víc snažit, když se teda rozhodli, že půjdou s pravdou ven a natočí o tom film. Taková jedna velká, tmavá nuda a šeď. Děj nic moc a příšerky nepříšerné spolu s nehereckými výkony jen korunovaly celkovou zoufalost. Jediný kdo mě leknul byl racek, který vysklil okno autobusu. Jinak všechno už tu bylo a v mnohem lepším kabátku. 1,5* (22.04.2017)

Něco mezi Emmerichem a klasikou. Z Emericha si to bere silný vizuál, který je podobně kvalitní, jako na svou dobu předchůdce, má stejně silná panoramata a ještě promakanější detaily, zatímco z klasiky si to bere především vzezření monster a hlavní dějový mustr. Emmerich byl daleko víc okázalý a efektní, tady je to těžce efektivní a v rámci mezí přízemní filmařina, ačkoliv velké finále nechybí. Lineární houstnutí atmosféry skvělé, hlavní postavy a jejich pobyt na plátně přímo nečekaně proměnlivý a vzhled Godzilly na smajlíka. Je to zajímavý blockbuster, který není tak robustní jako byl předchůdce, ale určitě je chytřejší, filmařsky promakanější a nespolehající jen na destrukci všeho možného a formální atraktivitu, ale i na vedení herců, scénář, střihovou skladbu a hlavně je ve vzduchu cítit pocta původním filmům. (16.05.2014)

Tenhle film můžu hodnotit jako rejpal intelektuální a můžu se ptát jak je to s radiácí a elektřinou, jak je to s obyčejným sklem na který se valí tsunami, to můžu, ale taky se na to můžu vysrat a můžu film hodnotit jako divák obyčejný, který se přišel do kina bavit, dostat blockbuster se vším všudy, vyslechnout si hlasové možnosti šupinatý přerostlý slečny, mající na vizitce prosté "Godzila" a tak taky ten biják hodnotit chci a budu. Prolog trval krapet delší dobu než měl, chápu že nás Gareth chtěl pořádně natěšit, ale už to hraničilo. Nicméně jak se na scéně objevila přerostlá hovádka, začalo se na sedačce spokojeně pochrochtávat, protože to co umí pan Seamus s kamerou je fakt good job, mostová scéna, para vysádek do San Francisca, bitka na Golden gate, Godzilka v mlze, to jsou abslutní blaha filmu a to fakt musí ocenit každej kdo má část srdce z filmové pásky. Trošku mě mrzel střih, třeba scéna kdy Godzila kousne MUTA a střih na modlící se vojáky, ale budiž Gareth je hold amík a odpouštím mu i proto, že jsem z mnoha záběrů cítil, "miluju tě Godzillko" a podle toho ten film dělám, což se mě líbí. Další chvála půjde na hudbu, hrozně se mě líbil ten akční motiv, škoda že nebyl využit častějc. Herci mě nějak nepřesvědčili, ale oni tady beztak hrajou druhý housle. Fajné a pěkné byly záběry které zdůrazňovaly velikost hovádek. Jo, krapet střihnout ohrané fráze a dialogy a bylo by to bez výčítek. I tak se ale jedná o zábavnou vizuálně nadstandartní podívanou při který člověk zjistí, že Putin není vrcholvej predátor. (14.05.2014)

Čekání na Godot... Ehm, Godžiru. Což by nevadilo, kdyby šlo o čekání „co proto" a nikoli "wanna be otcovsky spielbergovské"; ostatně Čelisti či Válku světů to prací s akční stránkou "ze subjektivního pohledu lidských rodinu nadevše ctících mravenců" stojící na naznačování a neviděném spíše než první signální připomíná možná až příliš. A to především díky nadužívání tohoto přístupu, protože co je sympaticky skryté a navnazující v první polovině, to se v druhé zákonitě přejí až do té míry, že to začne být zcela ukradené, protože když po dvaadvacáté pouze naznačujete a skutek po dvaadvacáté opět v poslední možný moment utekl, tak co z toho, že? Pouze dějová vata a plytké postavy, další vata, vata, Watanabe vysvětlující "vo co sakra gou" a to celé prokládané "musím se vrátit k rodině a Godzillu přitom neuvidím zato nonstop uslyším" v tisíc a jedné variaci a aniž by alespoň jedna z postav zaujala. A aby toho nebylo málo, tak v tomto smrtelně vážně se beroucím schématu to jinak veskrze sympatické klasiku ctící pojetí hrdinného monstra působí jako Godzilla v porcelánu. Ono je ostatně vypovídající, že nejlepší i nejhravější na tom jsou již úvodní titulky. (14.05.2014)