Terapia láskou

Romance pro blázny. Nejsou tu klasické romantické typy, jsou tu samí blázni, jeden vedle druhého. Je jedno, zda se někdo léčil v psychiatrické léčebně nebo ho pánové v bílých pláštích tak nějak zapomněli doma, tady jsou lidi, se svými obsesemi, které potkáváte kdekoliv a kteří své problémy léčí svými specifickými postupy. Vytváření pouta mezi lidmi skrze to, co mají společné a v čem si jsou blízcí je přeci naprosto normální a přirozené. Tak proč ne u bipolárního jedince se sklony k násilí? Na mě to fungovalo, i když jsem si uvědomil že ta Jennifer Lawerence je vlastně tuctová holka, která má pěkné tělo a vlasy (ale kdyby ke mě lezla po čtyřech...hm:)). Vždyť v troše toho šílenství je vlastně i zvrácená vychytralost... (28.01.2013)

Hrdinové screwball komedií se chovali jako blázni. Hrdinové Terapie láskou blázni jsou. Samozřejmě v mezích amerických indie romancí – čili jde o figurky s výstředním chováním a minimální psychologickou hloubkou, které jsou definované jenom jejich interakcí s bezprostředním okolím. Jemu sem tam ujedou nervy, ona má nymfomanické sklony, oba někoho ztratili. Teď potřebují emocionálně vyplnit uvolněný prostor a najít ztracenou rovnováhu (třeba v tanci). Víc pro pochopení příběhu a zakušení dobrého pocitu v závěru vědět netřeba. Russell vsadil na dobré herce a prudké slovní výměny, nepřekvapí tak, že mezi vrcholy filmu patří scény, v nichž po sobě křičí několik psychicky labilních postav, snímaných roztřesenou kamerou. Nejde ale o další projev „shaky cam“ syndromu. Nervní kamera je využívána v souladu s Patovým postupně tlumeným neklidem. Klidnější jsou scény u psychiatra a určitou harmonii pohyb kamery získává postupným sbližováním ústředního páru, které je však dlouho motivováno zištně, takže jistá nervozita a nejistota přetrvává. Kamera nás i v jiných scénách upozorňuje na to, co si postavy uvědomí teprve později (čtení dopisu), čím je vytvářeno napětí a vyvoláváno očekávání, jež alespoň zpříjemňuje cestu za předvídatelným zakončením. Je potěšující, že scénář oproti mnoha současným komediím nesestává jenom ze Scén a Hlášek a má také pečlivě promyšlenou strukturu (vyklenutý dramatický oblouk, chcete-li) – bez hluchých míst, s finále, v němž jsou svědomitě zužitkovány veškeré motivy. Skutečnost, že hrdina nemá své jednání plně pod kontrolou a kvůli „léčbě“ se musí naučit tančit, nijak neoslabuje důsledně androcentrický narativ (rodiče od Tiffany téměř nepoznáme, ti Patovi podmiňují rozuzlení) a také v jiných ohledech je scénář revizionistický jedině ve vztahu ke screwball komediím. Společenské normy jsou podrývány přenesením léčebného procesu z institucionálního rámce do vnějšího světa, resp. popřením dichotomie mezi „normálností“ a „bláznovstvím“. Oproti klasickým screwball komediím si zde díky realistickému kontextu (léčebna, prášky, agrese) uvědomujeme, že postavy jednají jinak, než jak je v jejich světě zvykem. Ani jedna z nich však nemusí postoupit do normálnějšího světa. Jinými slovy, všichni jsou blázni, jde jen o to, najít toho správného. 75% Zajímavé komentáře: imf, ScarPoul (25.02.2013)

Budu přísná a přikloním se k nižšímu hodnocení, protože jako celek na mě tenhle film úplně nejlepší dojem neudělal. Po herecké stránce tomu nemám co vytknout, ale obsahem je docela prázdný. Místy jsem se nudila, pak mi z toho návalu emocí šla hlava kolem. Jediné, co se mi fakt líbilo, byly taneční scény. 3, 5* (28.08.2013)

Anger management zištně nacpaný do rámu romantického pseudodramatu, ze kterého jsem byl přehřátý, jak kdybych měl na sobě Patův igelitový outfit. Taneční číslo mohlo být jedním z emociálních podvrcholů, ale něco tak otřesně zrežírovaného nemusel komentovat ani Marek Eben. Jdu si zobnout lithium, jsem z toho řvaní a levného sentimentu kapánek roztěkaný.. (01.06.2021)

škoda preškoda poslednej cca 20 minútovky (od začiatku vianoc), keď sa z fantastického filmu stane zbierka klišé. mal som pri tom rovnaký pocit ako pri filmoch, kde sa veľa pretáčalo, prepisovalo atď.(napr.Snake eyes, world war z...) zrazu sa úplne odbočilo od pôvodnej formy a dramaturgie kvôli žánrovým požiadavkám.ale aj tak silné 4* a ľútosť nad tvorcami, ktorí si šliapali vlastnú cestičku, ale nakoniec odbočili na prepchatú diaľnicu. (07.07.2013)