Dáma

Životopisný snímek, který svým lpěním na faktech a důrazem na zobrazení každé významnější události v životě Suu Kyi připomíná spíše dokument než běžně vystavěné filmové dílo. Chyběla mi tu jistá plynulost, neustálý příběhový posun kupředu, vědomí, že každá scéna je buď důležitá pro vývoj děje, nebo alespoň divákovi pomáhá lépe pochopit jednotlivé postavy. The Lady je zkrátka jako život běžného člověka: plná obyčejných momentů a neustále se opakujících schémat. (Rodina Suu Kyi se například s hlavní hrdinou během filmu nespočetněkrát loučí a zase vítá.) I tak jsem ale ráda, že podobný film existuje a že mi pomohl trochu nahlédnout do života ženy, kterou Václav Havel nominoval na Nobelovu cenu míru v roce, kdy mnoho lidí očekávalo, že ji získá on sám. (26.01.2012)

Nejnovější film od režiséra filmů Arthur a Minimojové, Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je vážné životopisné drama o barmské disidentce Su Ťij. Platí o něm většina toho, co platí o podobných filmech, jako třeba zdlouhavost a absence překvapení. Film má ale i pár kladů, které třeba The Iron Lady neměla - neotřelé prostředí a scénu z (pro někoho možná spoiler) předávání Nobelovy ceny za mír (in absentia), která je předčasným vrcholem filmu. Michelle Yeoh je svému předobrazu překvapivě dost podobná. Shrnu-li to, jde o druhý nejlepší film odehrávající se v Barmě všech dob! (hned po Rambo: Do pekla a zpět) (03.06.2012)

Úžasná Michelle Yeoh, výborný David Thewlis a nádherná výprava. Ale jinak mi připadalo, že se Besson pustil do tématu, který mu není příliš vlastní a občasnou bezradnost se snažil vyplňovat citovým vydíráním, které bylo na můj vkus dávkováno až příliš hustě. Chápu, že Su Ťij trpěla odloučeností od rodiny, ale to neustálé zdůrazňování bylo únavné. A čekal jsem trochu víc i od vykreslení atmosféry strachu, která v Barmě panovala a vlastně ještě panuje. Ale ani to se mi nijak nezavrtalo pod kůži. Bylo to zkrátka až příliš barevné. Stejně tak mi chyběla intenzita boje za svobodu. Možná si to celé zbytečně heroizuji, ale nějaká ta vypjatější scéna, byť smyšlená, by filmu prospěla a nepůsobil by tak suchopárně. I když vesměs kritizuji, tak Lady nepovažuji za špatný film, ale jiný režisér by to podle mě dokázal zvládnout lépe. Besson by se měl vrátit k zabijákům, elementům a parkuru. 55% (22.09.2014)

The Lady, výstižnější název této biografie už být nemohl, což nemyslím zrovna jako kompliment. Kromě vskutku noblesního vzhledu a mírumilovného vystupování za každé, sebenapjatější situace, jsou výraznější aktivity této dámy ukázány jen letmo. Filmová Aung San Suu Kyi je elegantní a jemná žena, každého okouzlí svými úsměvy a kvítky ve vlasech, ale budí dojem, že k politice se připletla nechtěně jak slepý k houslím. Ve stylu, taťka byl oblíbený generál, zavraždili ho, tak když jinak nedáte, budu pokračovat v tom, co on už nestihl. Hluboko pod kůži ji nahlédnout nemůžeme. Její disidentská angažovanost se zkrátka jeví jako zájmový kroužek vzdělané hospodyňky a co divákům bezpochyby zůstane v paměti jsou jen nesmyslně často zobrazovaná vítání a loučení s milujícím manželem a poslušnými syny. Besson nešetří přemírou sentimentality, jenže ve špatném námětu, protože soucit ani obdiv pro tuto historicky zajímavou osobu to u mě nepodnítilo. Téměř se až hlásí dojem, že onu Nobelovu cenu obdržela jen za léta strávená jako způsobný domácí vězeň. Dobře míněné, důležité poselství se bezmála vytrácí. I když určité aspekty informativně obohatí, to je bez debaty. Díky tomu je to i přes nedostatky film z kategorie „měl by být viděn“. Když už pro nic jiného, tak pro herecké výkony a úchvatné scenérie. (23.04.2012)

Nezbývá mi než smeknout klobouk. Tento film mě zcela odrovnal. Nepříliš známý film o nepříliš známé situaci v Barmě. Názorná ukázka toho, jaký je rozdíl mezi emancipovanou píčou a DÁMOU. Malá výtečka snad jen k těm pár menším dějovým skokům, kdy mi po pivě trvalo pár sekund, než jsem se zorientoval, co vlastně sleduji. Tohle se Bessonovi moc povedlo a zaráží mě, že tu není podstatně vyšší průměrné hodnocení. Tohle se Bessonovi moc povedlo. Krásné a procítěné vyobrazení člověka, který se rozhodl vzdát toho nejcennějšího ve svém životě, aby pomohl získat svobodu těm, kterým se dlouho nedostávala. Maximálně mě snímek vtáhl do děje a chytil za srdíčko. Obrovsky mě dojímá, když se někdo dokáže vzdát vlastního pohodlí a spokojeného života, aby pomáhal těm, kteří si sami pomoct nedovedou. A všechna čest i jejímu manželovi a dětem. Pokud je snímek příliš neidealizoval, tak zde David Thewlis zahrál dokonalou reklamu na dokonalého manžela. Stopáž vypadá děsivě, ale o nějaké zdlouhavosti, či vatě v kterékoli pasáží absolutně nemůže být řeč. K mému velkému překvapení má film obrovské tempo po celou dobu svého trvání a mohl by být klidně i delší a stále by měl o čem předávat informaci. Celé se mi to totiž i přes tuhle stopáž zdálo zkratkovité. Nebránil bych se více nakouknout pod povrch této části barmských dějin. Film mě nejenom bavil, ale i inspiroval a to je naprosté maximum, čeho může filmař u svých diváků dosáhnout. Více takových filmů. (07.04.2019)