Parked
Jumissa
Réžia:
Darragh ByrneScenár:
Ciarán CreaghKamera:
John ConroyHrajú:
Colm Meaney, Colin Morgan, Milka Ahlroth, David Wilmot, Diarmuid Noyes, Conor MacNeill, Michael McElhatton, Matti Ijäs, Stuart Graham, Andy Kellegher (viac)Obsahy(1)
Někdy vám cestu domů pomůže najít osoba, od které byste to nejméně očekávali…” Fred Daly žije tichým a osamělým životem. Jeho domovem je jeho auto. Vše se ale změní ve chvíli, kdy vedle něj zaparkuje Cathal ve svém malém žlutém autíčku a z těch dvou se stanou sousedé. Cathalovi je dvacet jedna let, je závislý na marihuaně, celý svět vidí pozitivně a pomůže Fredovi dát si život dohromady. A zdá se, že se mu daří. Zcela nakazí Freda svou energií, Fred přemění své auto v útulný příbytek a dokonce se zpřátelí s Jules, atraktivní učitelkou hudby, která je také samotářka a bydlí nedaleko. Jenže Fred je příliš hrdý než aby Jules přiznal, že bydlí v autě. Cathal má problém se svou závislostí, která se mu začíná vymykat z rukou. Jak se tři outsideři postupně zbližují, navzájem se ovlivňují a jejich životy se začínají proměňovat… Tento dojemný povznášející příběh vypráví o přátelství, důvěře a potřebě cítit se někde jako doma. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (34)
Čo je pre nás Európanov zvláštne, inde (napr. v USA), je to úplne normálna vec. Žiť v aute má aj svoje výhody, človek je voľný ako vták, stačí doliať palivo a môže si ísť kam ho len napadne. To ale nebolo Fredovým cieľom. Jeho cieľom bolo iba obyčajné, slušné bývanie. Niekedy, keď to človek už vôbec nečaká, ho môže v živote "nakopnúť" niekto najmenej pravdepodobný - napr. feťák a bezdomovec. Podivná, diametrálne odlišná a nesúrodá dvojka pána v rokoch a mladého bezdomovca v určitých momentoch spolu fungovala veľmi dobre, ale väčšinou len skĺzla po probléme iba povrchne, pričom v rámci drogových problémov pomerne často zabŕdla do tisíckrát obohraného klišé, vrátane konca. Tiež sa mi zdal charakter hlavnej postavy málo rozvinutý, vrátane sociálnej situácie ktorá ho obklopovala. Tiež vám napadlo, že z čoho by ten byt alebo domček platil, keby nejaký dostal? Žeby si hľadal prácu, o tom nebola vo filme ani zmienka. Možno bol invalid a dostával štedré sociálne dávky, ale ani o tom sa divák nič nedozvie. Môžme sa len dohadovať. Film sa mi preto zdal nedorobený, ale niektoré momenty potešili, preto nadpriemer s odretými ušami. 70/100 ()
Parkoviště je asi jedno z posledních míst, kde by se mohl někdo s někým seznámit nebo se nějak blíže poznat. Ovšem Fredovi a Cathalovi se tahle zdánlivě nemožná věc podaří. Ač jsou jak oheň a voda, noc či den, rozdílní věkem i povahou začíná mezi těmi dvěma vznikat opravdu zvláštní přátelský vztah, do kterého se pomalu ale jistě ještě vloudí místní atraktivní učitelka hudby, což Fredovi totálně rozhodní jeho poklidný a nudný život. Chtělo by se říct a žili šťastně až do smrti, nicméně nic takového se zde nekoná, Parked není rozhodně žádná selanka, či komedie, je to jen velmi vydařené drama o třech zbloudilých duších, drama, které ne vždy končí zrovna nejšťastněji. ()
Trávit čas ve společnosti nesympatického ryšavého otyloně a labilní odpudivé smažky se mi neslučuje se sledovatelností. Jediné, co mi film dal, je důkaz, proč se vyhýbat veřejným bazénům a koupalištím. Jestliže se podobná indivia chodí na podobná místa umývat, tak je to trošku o zdraví. Ať žije žloutenka :) ()
Komorní příběh dvou lidí, kteří se ocitli na společenském dně a i když by spolu normálně neměli příliš společného, jejich samota a životní situace je svede dohromady a vytvoří mezi nimi přátelství. Ale zatím co se Fredovi pomalu začíná blýskat na lepší časy, Cathala jeho drogová závislost stahuje stále více dolů. A je to právě jeho příběh, který mě zasáhnul nejvíc, protože Cathal je v podstatě moc hodný kluk, kterému zemřela máma, s otcem si moc nerozumí a drogy jsou pro něho vlastně únikem z reality. A Colin Morgan ho zahrál opravdu přesvědčivě. Parked je smutný, ale ne depresivní snímek podbarvený krásnou hudbou, které dominuje klavírní motiv. Původně jsem dala za čtyři hvězdičky, ale pořád jsem se dneska k filmu v myšlenkách vracela, takže na mě zapůsobil víc než jsem tušila... ()
Nesmírně smutný film, o to smutnější, že působí zcela věrohodným, pravdivým dojmem. Není to kritika společnosti, je to snímek bezvýchodné situace ztroskotanců, se kterými si život zahrál nepěknou hru. Herci jsou tak přesvědčiví, jako by ani nehráli, i přes rozvláčnost si vyprávění nenechává vzít divákovu pozornost. ()
Reklama