Konečná

Tady tvůrci naštěstí celkem rychle pochopili, že se nebude opakovat například T2 a že to s Arnoldem "přímo" už nepůjde. Tak na to šli chytře oklikou. Díky šikovnému střihu a prací s kamerou se na hlavního hrdinu dá celkem obstojně koukat, ačkoliv mnoho jiných věcí je zde přímo k uzoufání. Proklatě nudný a obyčejný záporák, nekonzistentní akce (výtečně stříhané záběry se prolínají s těmi ukrutně nepřehlednými a zmatečnými), nevyrovnané tempo, průměrné hlášky. Občas jsem cítil až brakovitý feeling. Ano sebeparodie nezaškodí (ono také občas nic jiného nezbýva) a je to ještě stále docela svěží věc, ale nic převratného nečekat. Není to po tvůrčí stránce nikterak progresivní, ani chytré. Jen průměrný akčňák s pár velmi zajímavými honičkami v kukuřici. (26.03.2013)

Náramne som sa potešil, keď si za svoj návrat do hlavnej úlohy po dlhých 10tich rokoch Arnold Schwarzenegger vybral film pod taktovkou môjho najobľúbenejšieho kórejského režiséra Jee-woon Kima – vyzuálne veľmi nadaného režiséra drsných príbehov s jemnou dávkou poriadne čierneho humoru. Vo svojom americkom debute je však podľa očakávania umiernený, no The Last Stand i keď sa stal prepadákom, rozhodne nebude robiť hanbu vo filmografii ani jednému z nich. Po čiernom humore neostala ani stopa ale odľahčené prvky našťastie ostali – prestrelka drsných nájomných zabijakov so zástupcami šerifa v mestečku (scénku s Luisom Guzmánom asi poniektorý neprehltnú), inak krásne to rôznorodá a jednoznačne sympatická partia od Jaimie Alexander po Johnnyho Knoxvilla ktorý je asi prvý krát znesiteľný. Vizuálne je film lahôdka hneď od úvodných titulkov až po záverečnú naháňačku s fárami v kukuričných lánoch (milujem naháňačky na autách v kukuričnom poli a práve v Arnieho filme je top =)). (05.03.2013)

Arnold ztvárňuje postavu, která by před padesáti lety velmi slušela Johnu Wayneovi (srovnání s Rio Bravem je nevyhnutelné). Jenomže zatímco Duke bral budování vlastního kultu seriózně, kalifornský ex-guvernér projevuje mnohem vyvinutější smysl pro sebe-ironii, která se dotýká i „nedotknutelného“ tématu patriotismu. Oblíbený terč vtipů představuje Schwarzeneggerův pokročilý věk a pomocí střetů pomalejšího světa odpočívajícího šerifa s akcí napěchovaným světem celostátně hledaných padouchů je vyprávění strukturováno. Konečná je z její comebackové podstaty vystavěná jako návrat k žánrovým tradicím, pročež oldschool metody protřelého strážce zákona nutně přinášejí větší efekt než sebemodernější technika poněkud opožděných agentů FBI (ačkoli také šerif musel kvůli product placementu vystřídat koně za chevrolety). Lehce překombinovaný scénář využívá většiny klišé béčkových akčních filmů (naštvané vystřílení zásobníku, zrádce ve vlastních řadách) a maximálně vytěžuje fetiše dělající Spojené státy Spojenými státy (rychlá auta, silné zbraně). Skloubení westernové nostalgie s hyperrychlou akcí zde přesto funguje o poznání hůře než v Hodném, zlém a divném. Akční scény nejsou – zřejmě i kvůli nižšímu rozpočtu – dost přestřelené, padouch dost výrazný a film náležitě vygradovaný. Všechny vedlejší postavy jenom vyklízejí prostor pro Arnolda, který si bez přehnaného snažení pojišťuje své dávno zasloužené místo v pantheonu velkých akčních hrdinů. Bez něj by šlo pouze o ucházející akční vycpávku večerního televizního vysílání, ve které by zřejmě nikoho nenapadlo spatřovat místy podnětný příspěvek do diskuze o současné vlně retro akcí. S Konečnou se to má podobně jako s Postradatelnými - kdykoli je na plátně akční legenda (zde bohužel jenom jedna), zábavnostní hodnota letí prudce nahoru. Jsem ale přesvědčen, že kdyby měl Kim větší režisérskou volnost, jde o mnohem masivnější akční nášup, u něhož budou snáze rozpoznatelné momenty prostě špatné a špatné záměrně (v duchu naivních akčňáků). Jako nový film s Arnoldem, jakého jej máme nejraději, uspokojující. Jako nový film jihokorejského mistra mnoha žánrů mírné zklamání. 65% (21.01.2013)

Konečná má jedno zásadní pozitivum. Na nic si nehraje. Nesnaží se nám totiž nacpat nějaký hlubokomyslný nebo spletitý příběh třeba s nádechem nějakého tajemna. Ne, je to pravý akční film, kterému lze sotva co vytknout. No schválně, příběh jednoduchý jako žebřík, automobilové honičky jako z NFS: Most Wanted, střílení ze všech možných zbraní, krev a roztrhaná těla, návrat Arnolda a humor, humor, který stříká z každýho záběru. (Teda, mně to aspoň tak přišlo, protože jsem se musel furt smát). Určitě bych mohl jmenovat dál. Například záporák byl perfektní. Nebyl to žádný debil, jen měl prostě trochu smůlu a hlavně, na konci cesty, na konečný, stál Arnie. Možná filmu chybělo větší vykreslení postav, nebo rovnou lepší postavy, aby bylo zkrátka komu držet palce, ale to nikoho po deseti minutách už netrápilo. Arnold zde představuje starce na vejminku, ne žádného kovového likvidátora a to je prostě fajn, to nám, co mají plakát Johna Matrixe na zdi, stačí. Druhý den, jsem už sice nevěděl, o co v tom kině šlo, ale jedno vím jistě: „Dobře, že je zpátky. Konečně.“ (11.02.2013)

Já toho chlapa přes naše město nepustím. Ne bez boje! Velký comeback největšího akčního hrdiny dopadl nad očekávání dobře. Až na několik minusů (tradičně otravný Knoxville, nesmrtelnost některých lidí, přepálené - za vlasy přitažené honičky či auto s podvozkem 7cm, brázdící si v klidu kukuřici) nemám moc co vytknout. Poctivá práce, která nenudí, akce, která má spád a solidní herecké obsazení, jsou zárukou slušné podívané. Arnold vysype z rukávu několik podařených hlášek a v závěru se vrátí do 80. let, kdy kosil mnohem větší padouchy a monstra, než byl Eduardo Noriega. Je už starší, ale pořád frajer. Nebýt však ve filmu on, jednu hvězdu si z mého hodnocení odečtěte. P.S. Když Arnie řekne, že to neudělala normální zbraň, tak nápadně mrká, na fanoušky senzačního Predátora (1987). Stejně jako v závěru, kdy se záporák zeptá bývalého guvernéra - sakra, kdo vůbec jsi?! Mně se Konečná líbí čím dál víc. (22.06.2013)