Elysium

Kdybych neviděl, nelitoval bych, ale kdo to mohl vědět. První Blokampův film měl sociální téma, ten druhý dejme tomu socialistické a taky to podle toho vypadá. Naprosto nezajímavá historka, kterou už jsme (a v žánru sci-fi to platí dvojnásob) viděli bezpočtukrát a stejně tak se to má s tím společenským tématem, který se snímkem táhne. Skutečně, až na na dost vycizelovanou vizuální stránku (standard?) nevím, co bych o filmu řekl vyloženě výrazně nadprůměrného. (02.01.2014)

Bajka o světélkujícím Bournovi a peroxidový mrše Starlingové, která už dávno nečechrá mikádo (!!!) Já nevím, fakt nevím jestli je Elysium jen krátkozraká moralita, která dává prostřednictvím Neilla Blomkampa digitálnímu polotovaru novodobého sci-fi analogově špinavý šmrnc, nebo je to jen syrová předzvěst věcí budoucích. Záleží na tom? Vizuální rukopis District 9 zůstal nezměněný, jako amoled dislej zamazaný od sraček, Neil se prostě té špíny nebojí. Kontrasty fungují, zcivilizovaná pompéznost, nabubřelost sevřená v bídě, aby jedna druhou podtrhly a umocnily. A příběh? Jo, má to díry, je barvoslepý a už od půlky filmu je patrné, k jaké volbě a jakému rozuzlení spěje. Přesto, charaktery ústředních postav mají šťávu, Jodie Foster bych po pár minutách nejradši sám nakopal mandát, Sharlto Copley ja vyloženě archetypální záporák a Matt Damon zas prototyp nejednoznačnýho klaďase, chodící rozpor se skartkabelem u zadku. Sečteno a podtrženo, Elysium, víc než na cokoliv jiného, vsází na energii a filmové nadšenectví, ale taky na emoce, což je (spolu se scénářem) největší kámen úrazu. Protože ze samoúčelný emoce strašně snadno uděláš kýč, který ti u spousty lidí neprojde, jenomže já si naopak říkám, když je surově hodíš jako střep do bláta, můžou dát i mělkýmu ději další (individuální) rozměr. Elitářský know-how, nebo ještě líp, vizuální odkaz z kazem za oddechových [final rate: 75%] (30.01.2014)

Neill Blomkamp je určitě jedna z nejvýraznějších postav světového filmu. Především pak určitě bude modlou pro sci-fi maniaky, protože, to co tenkrát předvedl s mimozemšťany uprostřed Joburgu, to mě na několik způsobů sejmulo a ještě jsem se z toho pořádně neoklepal ani dnes. Neill prostě do světa filmu vtrhl s hodně slušnou vytrvalostí. O to víc mi udělalo radost, když jsem zjistil, že chystá další sci-fi. Tentokrát už ale s hollywoodskými herci, což slibovalo větší rozpočet a pokud možno, tak epičtější příběh. Na závěr jsem už doufal, že z toho hollywoodští zvířata, pošuci a papaláši neudělají nějakou politickou agitku s tím, co si Neill může dovolit a co si v rámci dobrého amerického blockbusteru dovolit nemůže. Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Nebylo to úplně nejhorší, také to ale nebylo úplně dokonalý, jako District 9. Možná právě proto, že to bylo dost podobné. A největší problém jsem měl především s kamerou. U District 9 jsem to bral. Byla to nízkonákladovka, přišla s jedinečným nápadem a celé to mělo takový osobitý náběh polodokumentu, minimálně tedy první půlka. Jenže tenhle film je film, a když je to takový film s takovými nápady, očekávám, že veškeré ty vesmírné lodě, příšery a moderní stroje uvidím čistě. A ne, že se na to všechno budu koukat tak, jako kdybych seděl v kočáře, taženém koni skrz nějakou hrbolatou stezkou někde mezi horami. Byl to problém, byl. Kamaraman Trent Opaloch ale s Neillem spolupracuje a spolupracovat bude, takže nepředpokládám, že se to u jeho filmů v dohledné budoucnosti změní. Alespoň, že se tady opět objevil, až démonický, Sharlto Copley. (18.12.2013)

Tenhle film má téměř vše, co má správná antiutopická sci-fi mít. Přelidněné chudinské slumy, luxusní Citadelu z Mass Effectu, rozervaného hlavního hrdinu, psychopatického (a později rozervaného) záporáka, blonďatou Lenku Bradáčovou, augmentace z Deus Ex, dítě, co všechno přežije, asociální megakorporace, happy end plný světlých zítřků... (29.08.2013)

Bez dlouhých řečí asi takhle - nejde říct, že by svůj první vysokorozpočtový počin Blomkamp zvoral. Je taky otázka do jaké míry měl volnou ruku při práci - z výsledku ale za sebe říkám, že on a jeho věrný amigo Opaloch vytáhli svým uměním hodně slaboučký scénář ze sr... ehm, ze srandovního levelu na úroveň v rámci žánru snesitelnou a opodstatňující nějaké ty kačky, co vás může stát lístek do kina. Po Districtu 9 je to nicméně zklamání, to bez debat. A to se radši moc nepouštějme do diskuzí o tom, co vlastně (a jestli vůbec) sem Blomkamp tentokrát strčil za poselství - už jsem četl několik výkladů, a žádný mě moc nepřesvědčil. Po technické stránce je to zase vychytané a "obyčejný" svět ukazovaný po většinu filmu by klidně mohl fungovat... no, dobrá, to asi úplně ne, ale kdo obojí viděl, musí uznat, že do absurdní demence nového Total Recallu má Elysium asi tak daleko jako Eman Zeman do nadstranického prezidenta dolních deseti milionů;) Bohužel příběh shazuje celý film o hodně dolů - už zmíněná technická stránka, ale i herecké výkony jsou víc než dobré. Tedy aspoň pokud je co hrát, což u Damona bohužel moc není - zastává opravdu "jen" úlohu toho, kdo to celé fyzicky oddře. Očekávatelně luxusní je Copleyho magor Kruger, ale taky až karikaturně chudiny se štítící ředitel Carlyle Williama Fichtnera. Jodie Foster má bohužel krom sveřepého výrazu na práci jen prezentovat se jako věšák na kostýmky od Armaniho. Vzato kolem a kolem, oprávněná vysoká očekávání jsou zklamávána poměrně značně, ale i tak jsem ochoten se za čas mrknout znovu (samozřejmě minimálně v 1080p:)), což třeba u vjemově ještě vychytanějšího Oblivionu nehrozí. Na červenou zónu má Elysium jen tak tak, takže výsledek je 70%. (07.09.2013)