Elysium

Blomkamp, Kosinski, Snyder atd. Všichni z jednoho těsta. Tedy vizuálně velmi originální, s neskutečným citem pro inovaci a estetickou tvořivost točící dějově zpravidla jednodušší, až vykostěné snímky. Ne vždy je to vyloženě špatně, ale Elysium bylo v mnoha ohledech velmi klišovité a až zbytečně jednoduché. Samozřejmě tam můžeme hledat politický přesah, odkazy na ten či onen režim a otočenou rétoriku typu "chudí, špinaví, smradlaví" jsou vlastně ti hodní a "bohatí, úspěšní a prosperující" jsou zlí. Ať už se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, máme tu předvídatelný děj s jasným scénářem, několik STRHUJÍCÍCH akčních scén a neskutečně vytuněných over the top záběrů, které budete chtít vidět zas a znovu, nevídanou mixáž futuristického scifi s brutálně surovou akcí a rozostřeným obrazem, anebo trademark "District 9" pokračuje, jen s trochu větším rozpočtem, takže je všechno víc uhlazené a vycizelované. V neposlední řadě nechybí parádičky typu lehátko Versace, či privátní tryskáč Bugatti. Režisér je velký milovník image a tento film je bohužel jen ryze "imidžový". I tak je to ale neskutečně spalující filmařina. (02.09.2013)

Další District se bohužel nepovedl... to ale neznamená, že by Elysium byl špatný film. Ano, po dějové stránce je to jak z pera 15letého levicového aktivisty, ale po všech ostatních stránkách to neskutečně šlape. Naprosto skvělý vizuál, kdy jablíčkově Elysium střídají hnusné favely zemské spodiny ... audio stránka je taky na výbornou a akce (té tu ale doopravdy moc není, takže pokud chcete akční výplach, tak si raději návštěvu kinosálu odpusťte) tu je taky na pekně jatkové úrovni. Prostě a jednoduše naivní pohádka pro dospělé a tím je asi řečeno vše potřebné, co případný divák potřebuje vědět. (29.08.2013)

Druhé sci-fi v týdnu je na mě vážně moc, ale rendering byl skvělej a nemůžu si pomoct Sharlto Copley hrál Krugera snad líp než Matt. Kdyby to přikořenili víc něčím, co by ve mně probudilo nějaké emoce, tak OK, ale takhle to byl horší průměr, nic víc, nic míň. A doktory tam měli podobný jak u nás na poliklinice, pominu-li hezkou sestřičku Frey. (23.05.2015)

Zajímavá premisa filmu, která by politické filosofy vedla k debatám ohledně toho, zda mají lidé právo vydat se na Elysium, když si to nemohou finančně dovolit (Robert Nozick by jistě tvrdil, že ne), je po první půl hodině pohřbená v ději, který se vydal cestou politických převratů, korupce, přestřelek, robotizovaných lidí a nájemných žoldáků. Kdyby vše zůstalo jen u touhy jednoho chudého kluka dostat se na ostrov bohatých, byla bych spokojenější, přestože by děj vycházel z (místními tolik odsuzované) socialistické premisy. Byla to totiž právě konfrontace s ní a divákovo zhodnocení toho, zda je hlavní hrdina skutečně tak kladnou postavou, jakou v něm vidí Neill Bomkamp, co mě na Elysiu původně zaujalo. (02.10.2013)

Socialistický blockbuster? Proč ne. Škoda, že v jádru jediná deviace od klasického Hollywoodu je ta, že všechno je tu naopak. Ti, co chrání status quo jsou hnusní, ti, co se plíží ve špíně a ponížení jsou milí a obětaví lidé. Damon jako Ježíš z periferie neexceluje, ale to po něm ani nikdo nechtěl. Týpek prožraný radiací a prošpikovaný rezatými noži působí tuctově, anti-heroicky a po většinu času kope především sám za sebe, i když na konci pochopí, nač je surikatě hroch. Pohádka se tím hezky uzavře k mé spokojenosti. Podruhé škoda, že rozdíl mezi Bayem a Blomkampem spočívá především v tom, že tu přehrávají týpci jako vystřižení z brazilských sociálních dramat a někteří záporáci mají zjevný politický referent (Jodie Foster tam tu Maggie nacpala skutečně hodně na sílu). V jádru je tak Elysium vlastně dost tupoučké, ale (pro mě) sympaticky "pravdoláskařské". Problém je pro mě tam, kde mnozí vidí excelentní režii. Vidím tam skvostný art / sound design a řadu dílčích pěkných záběrů, které mají ale neobyčejný stylový ropztyl. S trochou nadsázky je to jako mix Města Bohů, Elitní jednotky a čehosi, co bych nazval "Paul Greengrass imituje Paula W. S. Andersona". Některé prvky jsou nedůsledně používané (videoherní záběr "přes rameno" včetně doprovodného blur efektu), navíc neustále přeskoky mezi různými styly jsou na rozdíl od D9 kostrbaté. Kinetické hrátky a úsečné střihy občas ústí v nepřehlednost. Přijde mi že to, co musel Blomkamp ve své prvotině řešit maximálně efektivně a jednoduše tady mohl až zbytečně "načechrávat". Elysium pak ale bohužel ztrácí tah i semknutou atmosféru. Paradoxně čím blíže konci, tím větší zábava, protože jsem tu nesourodost dokázal vstřebat. Podobně jako s Vyměřeným časem: sympatické, ale strašně nedotažené. P.S. Copley kope v tomhle filmu o dvě ligy výš než ostatní... sociopat století. [70%] (21.08.2013)