Kohút na víne

Osvědčená šablona funguje. Všichni jsou šťastní, maj se rádi; Liv Scheiger nezklame, jeho dcerka (anebo jak jí já odteď říkám „německá Chloë Moretz“) je srdcem filmu. K tomu mě odvazová hudba přesvědčuje, že se mi má film líbit, a já jí to klidně žeru, protože kvůli tomu všemu jsem si ho pustil. Říkejte si, že jsem cíťa, ale tohle má i svou hloubku. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 8 | humor 4 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 7 (17.02.2013)

"Byl jednou jeden počestný rytíř jménem Henry, který měl od krále za úkol přivést nejkrásnější královskou dceru jejímu budoucímu choti Tristanu, králi z Cornwallu. Při přejezdu nad Británií se ale omylem oba napili elixíru lásky, který byl určen pouze pro Charlottu a Tristana. Začali se najednou líbat, ačkoli se vůbec nemilovali a začali dělat spolu lásku, ze které se rodívají děti. Potom měli neuvěřitelně špatné svědomí, neboť Charlotte byla určená pro Tristana a počestný rytíř Henry byl zase spojen osudem s krásnou Katharinou, anhaltskou princeznou. Za devět měsíců porodila Charlotte holčičku, říkali jí Magda." Tak o tomhle to bylo. Jenomže Henry je scénárista, Tristan zubař, Charlotte podnikatelka, Katharina spisovatelka a stalo se to ve Švédsku, ale vysvětlete to dítěti, o kterém jste dosud neměli nejmenší tušení. Henry se snažil a já se celkem bavil, ale už mne trošku štve to, že chlapi nejsou schopni se vysvléct do naha a svým vyvoleným všechno přiznat. Vždyť ženy v sobě mají tolik empatie, že naše problémy nakonec raději pochopí. Nebo se tak alespoň tváří a později nám to vrátí i s úroky. A tak to má být. (01.02.2016)

To je taková zajímavá věc, jak Til Schweiger v každém svém filmu vyhazuje ženskou z postele. Doslova z postele a doslova vyhazuje. Netradiční záliba... Nicméně, Kohout na víně je do posledního okénka šablonovitá, omletá romantická? komedie. Ne, že by se mi to nelíbilo, to zas prrr, ale celé to bylo takové nějaké očekávané. A z Emmy Schweiger a jejího frackovitého vystupování navíc ve spojení s ušidrásajícím dabingem jsem doslova rostla. Fakt, že jo! Počítám, že po zhlédnutí Kohouta na víně mám o dobrý půlpalec víc. (29.03.2017)

Til Schweiger chtěl zviditelnit svoji dceru, tak si pro ni napsal film a sám si ho i zrežíroval. Postavil ji tak do centra a kolem ní uplácal sentimentální, klišovitý a pitomý příběh plný nesympatických postav. Jediným sympaťákem zůstává tak sám Schweiger, který hraje opět stejnou postavu jako ve svých dvou předešlých filmech Zajíček s ušima a Kuře bez uší (talentovaný proutník bez peněz). Vtipné mi to moc nepřišlo, naštěstí se mu ale jako vždy povedl alespoň písničkový soundtrack. (11.06.2012)

Začátek nic moc, přechytřelé děcko bylo dost protivné, a kromě nepřehlédnutelného charisma, kterým Til disponuje ve značné míře, nebylo čím zaujmout. Naštěstí se to slibně rozjelo za podpory výborného soudtracku a docela dobré zábavy obou tatínků, včetně čím dál milejší dcerušky a sympatické Katariny. Story, hudba, režie celkem za 3, čistá hvězda patří Tilovi za svou personu i ukočírovanou režii a výběr hudby. (04.01.2013)