Kohút na víne

V tomto případě jsem od filmu téměř nic neočekával. Prostě jsem jen měl chuť na komedii a náhoda tomu chtěla, že na HBO Comedy po premiérovém dílu čtvrté řady Takové moderní rodinky začínal tento film. Řekl jsem si, proč mu nedat šanci, třeba to bude fajn. A ono nejen že to bylo fajn, tohle byl excelentní film, respektive jeden z těch filmů, které jsou nenápadné s triviálním dějem, ale které zhlédnete jedním dechem, skoro celou dobu se u nich potutelně usmíváte, aniž si to vlastně uvědomujete, a s koncem filmu je vám líto, že se musíte s hrdiny tohoto filmu rozloučit. Tenhle film nenabízí nic víc a nic míň než sbližování muže středního věku se svou osmiletou dcerou, o jejíž existenci až dosud neměl tušení a pochopitelně o výchově a alespoň základní péči o dítě nemá ani ponětí. Dcerka je kouzelná, otec, jenž téměř neví, která bije, je taktéž okouzlující, a dosavadní otec této dcerky, který ji vychovával, je docela komickou figurkou, kterou prostě musíte milovat. Ve výsledku jsou vlastně všechny postavy kladné a příjemné, žádnou zápornou záměrně škodící postavu zde nenajdete, a i díky tomu se jedná o příjemný a milý film, který potěší a zahřeje na duši. I proto neváhám s udělením maximálního hodnocení. Je to za pět hvězd. (17.02.2013)

,,NADEŠEL ČAS PROJEVIT TROCHU ODPOVĚDNOSTI“...... /// Henry je chlápek, kterýho ženský nenáviděj, ale každá ho chce. A nejednou – holka u dveří (dítě vole, malá holka, taková vokatá, zdravě voprsklá…). Čekám… půl hodiny a furt nic. Furt se vykecávaj, vysvětlujou, jako bych byl dement (ne, neznaj mě!) a souhlasím s tím, že je to takový milý….. ale nuda! Holčička je holčička (ale taková Sue byla jinej kalibr) a příběh se utápí ve vztahu Henry vs. ženský. Ftipný? Holčička zapálí byt a je v klidu, vlastně voba jsou v klidu, což je fajn, ale že bych z toho byl nějak extra vodvázanej… Nezáživný – leda, že by vám to připadalo SLADKÝ. Zvláštní je, že neřešej kraviny a přitom se v nich utápěj. Každopádně je z ,,Kohouta“ cejtit nadšení (kdyby to šlo, tak by asi Til Schweiger hrál i tu holku….), ale ani to nestačí, aby konflikt – co je to vlastně bejt táta, vykouzlil víc než jen hafo lacinejch gest, útok na rodičovský city a zjištění, že děti vám změní život k lepšímu. Spíš zklamání…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Tak nějak v životě tápu. 2.) Běžně nacházím před svejma dveřma cizí děti (???? tak tohle radši nechám bez dovětku….). 3.) Thx za titule ,,Sysel“ a ,,iqtiqe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (07.04.2013)

Film jsem měla původně puštěný spíš jako background a málem jsem ho v první půlhodině přepla, protože mě ta malá doháněla tak docela k šílenství. Nakonec se z backgroundu stala hlavní činnost a já se nechala vtáhnout do děje, možná i díky skvělému soundtracku. Snímek mě dost překvapil díky pár milým momentům a má dušička se nad tím vším jen smutně pousmála... (24.09.2012)

Til Schweiger zasedl ke klávesnici a řekl: "Tak schválně, jestli svedu nacpat všechna klišé do jednoho scénáře" - a povedlo se... Povzbuzen úspěchem, s dcerou doma nanečisto natrénoval pestrý rejstřík nepřirozených úšklebků a viděl, že je to dobré, Jasmin Gerat doporučil, ať hlavně dobře vypadá a směje se jako do fotoaparátu a viděl, že je to dobré, pak vše přenesl na plátno a čekal, že to bude dobré - a nepovedlo se... No, není každý den posvícení, a to ani v případě, že se podává kohout na víně, musíte to po večerech ještě vypilovat, Emmo a Tile. (20.11.2013)

Moje teprve druhá Schweigerovka. A něco na způsob biologičtějšího Kolji. Téma nenadálého otcovství a problémů spojených s jeho přijetím je bohužel drceno vysokou mírou nerealisičnosti. Hlavní hrdina, tedy biologický otec dítěte, už od začátku působí uvolněným dojmem a že ho tato situace vlastně vůbec nezasáhla, což si protiřečí s jeho vlastním výrokem, že neví, co s tím. Během poloviny se film až zbytečně přehupuje v zdlouhavou, natahovanou kaši, která se zdá nemít konce. Slibný začátek tak vyplýtval veškeré zbytky potenciálu a zbyla jen snaživá, ale nudná skořápka. Líbilo se mi hudební podkreslení, snažící se navodit až emotivní atmosféru, nicméně tentokrát to nefungovalo tak dobře, jako třeba v Kuřeti s ušima. To mi připomíná... co jen přijde příště? Cvrček na stáži? Jinak Til si opět až egoisticky odkroutil jak režii, tak i hlavní roli, kde stejně tak jde v druhé řadě o psaní scénáře a lehké zasazení do filmového průmyslu. Tak si říkám... není to skoro jako boření asi už páté zdi? Film se mi tedy nezdál úplně nepovedený, ale když jsem se začal ani ne v půlce nudit, nevypovídá to ani o tom, že by dostál svého nemalého potenciálu. Milé, ale nesympatické. 50% (25.02.2018)