Tri dcéry

"Dali ma za mníšku, na čo to všetko bolo?"                                                                                                                                     Kterak soudruzi chtěli sestřule Bohu zasvědcené začlenit do pracovního kolektivu pomocí drátěných postelí a potištěné textílie. Přiznám se, že jsem jepťulím od začátku moc fandila. Nečekala jsem, že by na konci ocházely v bikinách s budovatelskou písní na rtech žnouti jetel, či seno obracet. Ale byla jsem zvědavá, kam nás příběh zavede. Štefan Uher mi uhranul. Co film, to jiný příběh, skvost. Neopakuje se, používá různých prostředků, jak vyjádřit poselství. Tragická postava starého otce, který nechtěl dělit majetek. Dcery poslušně odešly do klášterů, grunt připadl synovi. Ale jak už to bývá, kde chce moc, nemá nic. Naskýtá se hned několik otázek. Zůstal by majetek rodině, kdyby se rozdělil spravedlivě mezi sourozence? Vlastně všichni čtyři vnímají otcovo jednání jako chybu, prohřešek vůči sobě, ale jen jedna jediná nevyčítá a jedná. Ona jediná má nejen respekt a lásku ka tatínkovi, ale i odpuštění. A navíc má i pravého řeholního ducha, a jak už to bývá, právě to jí paradoxně nakonec ze společenství vyloučí. Uniformita obou seskupení - soudružského i řeholního je zde volena záměrně velmi radikálně, odlehčení by znamenalo zlehčení tématu a snížení kýženého efektu. Výsledkem je vyhrocené drama, které vlastně končí pro všechny zúčastněné nezdarem.                                                                                       Zajímavé komentáře: Filomena.I. (11.03.2015)

Na přelomu epoch, kdy staré časy odcházejí a nové nastávají se na cestě životem potkávají lidé z obou světů. Jedni opojeni vítězstvím, mocí a slávou, druzí poraženi, snažíc se zachovat holou existenci. Události roku 1948 připravily o střechu nad hlavou církevní řády, které tím přišly úplně o všechno. Někteří bratři a sestry začali nový civilní život, jiní ale neměli anebo nechtěli nikam jít a stali se přítěží systému, stejně jako kulaci, buržousti a další "odpadlíci" a "zrádci". Tento příběh je vyprávěním o skupině boromejek (asi?), které skončily na kterémsi panském dvoře v područí tamního správce a jeho nohsledů. Je krásné, jak nikdo tehdy vlastně nevěděl, co komunismus přinese, jak moc se budet "zametat", co ti soudruzi nahoře všechno vlastně chtějí. Hlavní bylo přežít. Pan režisér nám, lidem, krásně nastavil zrcadlo...lidská blbost je bezmezná. 90% (07.01.2012)

Obsah distribútora pojal iba vedľajšiu líniu príbehu, ktorá má predlohu v Shakespearovej hre. Hlavná línia je o niečom inom - o snahe včleniť zostávajúce kláštorné spoločenstvá do socialistického spoločenstva práce a jednoty. Táto snaha však naráža na odpor. Za niektoré odvážnejšie myšlienky a kritiky systému môžeme vďačiť otvorenejšej dobe pred šesťdesiatymôsmym. Nie nezaujímavá téma s typicky slovenským trpkým koncom. Škoda, že obsadenie je väčšinou iba béčkové, v niektorých prípadoch asi len ochotnícke alebo totálnymi nehercami. (31.07.2020)

Uherova vizuálna hra naprosto korešponduje s baladickým vyznením diela. Je utiahnutá, rozplýva a cirkuluje okolo stiesnenej melanchólie a dopĺňa smutný príbeh dedinského prostredia, ktorý ide ruka v ruke s bezohľadnosťou, ktorú ktorou sa človek opája a zároveň samotou, ktorá ho bezprostredne ničí. Akurát mám pocit, že prostriedky, ktoré na to zobrazuje, výrazne prevládajú v lyrickej prázdnote, ktorá na to, ako je formálne výborne vystavaná, stráca dáku esenciu rozprávačskej zručnosti, ktorú by som najmä u takých tvorcoch ako Uher dodatočne očakával. (04.09.2018)

... CHODÍ RICHTÁR POD OKNÁ, ROZKAZUJE NA VOJNU, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, ROZKAZUJE NA VOJNU. CHOĎ TY, DCÉRA NEJSTARŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAT ZA OTCA!  JA, OTECKO, JA NEJDEM, JA BOJOVAŤ NEBUDEM. ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ NEBUDEM! CHOĎ TY, DCÉRA STREDNEJŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA,  ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA! JA, OTECKO, JA NEJDEM, JA BOJOVAŤ NEBUDEM, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ NEBUDEM! CHOĎ TY, DCÉRA NEJMLADŠIA, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CHOĎ BOJOVAŤ ZA OTCA! JA, OTECKO, JA IDEM, JA BOJOVAŤ JA BUDEM, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, JA BOJOVAŤ JA BUDEM. KEĎ JEJ ŠATY MERALI, VŠETKY DIEVKY PLAKALI, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, VŠETKY DIEVKY PLAKALI. KEĎ JEJ VLASY STRIHALI, AJ MLÁDENCI PLAKALI, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, AJ MLÁDENCI PLAKALI. KEĎ NA KOŇA SADALA, CELÁ OBEC PLAKALA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, CELÁ OBEC PLAKALA. KEĎ NA KONI LETELA, TRISTO TURKOV TOŤALA, ŠTRNGY-BRNGY-OSTRUŽLINKY, TRISTO TURKOV ZOŤALA... Pořád mi to zní v uších. Za tenhle tip děkuji filmovému kolegovi darkrobyk. (01.10.2023)