Reklama

Reklama

Nevestinec

  • Česko Nevěstinec (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti. (Festival francouzského filmu)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (119)

zencitizen 

všetky recenzie používateľa

Neuvěřitelné. Tak hudební film tady dlouho nebyl. Hudební ve smyslu propracovanosti struktury - těla filmu. Záběrové repetice. Sofistikovaně rozvrhnuté náznaky a nedořečenosti, které se později s neochvěnou logikou rozvinou. Celý film jako by plynul ve zvláštním kruhu - spirále. Není divu, že Bonello byl pianista. Ten film by se zkrátka dal přepsat do partitury. A potom celé téma - sociální deteminovanost vetsus politika sexu. Nákládání s tělem jedině v rovině instrumentalizovaného vlastnictví. Nemožnost holek překonat třídní bariéru a dluhovou spirálu :-) Zvláštní, plastický pocit naprostého hnusu. Přítelkyně po shlédutí Nevěstince prohlásila, že nenávidí muže, čemuž jsem se vlastně ani nedivil :-) ()

RasputincZ 

všetky recenzie používateľa

Rozhodně zajímavý snímek, který pohlíží na prostituky z trochu jiného úhlu než většina filmařů. Na dobové drama je to moc uzavřené v nevěstinci, jenže o sám režisér tvrdil, že to byl právě jeden z jeho hlavních cílů, zaměřit se především na nevěstinec jako budovu, která pro většinu mužské populace symbolizuje potěšení a prostor pro rozvíjení jejich perverzních fantazií a pro většinu žen vězení, z kterého není úniku. Mezi nejsilnější stránky filmu patří aspon pro mě rozhodně hudba (dost zajímavě zvolené kousky z 60. let) a také hudební doprovod, který údajně Bonello skládal sám. Vizuální stránka snímku je další kladný faktor, rekvizity a rozdvojování obrazu film obohacuje. Důvod, proč hodnotím pouze 3 hvězdy je ten, že jsem se s žádnou postavou nedokázal dostatečně sžít a především jsem si po skončení filmu vůbec nemohl říct, jestli se mi ten film vlastně líbil nebo ne. Jistou poetickou atmosféru snímek bezesporu má, ale příběh se v tom hledá dost těžko. ()

Reklama

Jennifer.S 

všetky recenzie používateľa

Nevěstinec není historický film, který realisticky vykresluje prostředí pařížského nevěstince na přelomu století. Ostatně - o to se ani nesnaží. Namísto toho nám naservíruje vypiplanou vizuální stránku – dobové kostýmy, líčení, účesy a hlavně samotné prostředí nevěstince. Dále pak musím pochválit výborné masky (ano, nabízí se srovnání s Jokerem, a ano myslím si, že Nevěstinec je o krok dál) a hlavně výběr hudby. (Tady se nabízí srovnání s Marií Antoinettou od Coppoly, která taky použila hudbu, která nekorespondovala s daným obdobím). Je jasné, že vztahy v nevěstinci nemohly být idylické, jak nám je prezentuje Bonello. Také opakování některých sekvencí může ze začátku působit chaoticky a chvíli trvá, než se člověk přizpůsobí rytmu filmu. Pokud nečekáte nějakou hlubokou psychologickou sondu do života prostitutek a pokud vám nevadí výrazná stylizace, pak se na Nevěstinec vyplatí podívat. ()

milancecil 

všetky recenzie používateľa

Vážený pařížský nevěstinec pro vybranější movitou klientelu a život za jeho zdmi na přelomu století, rozsahem menší, spíše nenápadné dílo, bez výraznějších ambicí, sice film s provokujícím tématem, ale bez obtěžující vulgarity, kterou by mohl divák nejspíše očekávat, naopak se mu dostává od pro mne zatím neznámého režiséra Bertranda Bonella pečlivě zpracovaného, až téměř autenticky strohého zobrazení každodenností, zprostředkované mozaikou drobných obrazových vstupů do tohoto uzavřeného světa prostitutek a jejich povětšinou zvláštních klientů, pokusil se v poklidném tempu zachytit smutnou až tísnivou atmosféru ve spojení s jednotlivými, v úryvcích zobrazenými osudy dívek a žen živících se zde poskytováním nejrůznějších potěšení mužům, kteří jim dokáží za uspokojování mnohdy výstředních tužeb zaplatit, zajímavě vybudované, kultivované dílo zřetelně překračující obvyklé meze žánru. ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

To i známá dětská říkanka paci, paci, pacičky má v sobě víc děje než tohle. Koukat se dvě hodiny na to jak si děvky mejou frndu, vyplachujou si hubu nějakým sajratem a nebo ležej rozvalený na gauči a žvatlaj o hovně je dokonce i pod mou nízkou úroveň. Jediný co filmu přiznávám, je určitá atmosféra starých bordelů, která z toho jde, ale to je tak všechno, protože snaha ukázat, že děvka, ta tvrdej chleba má, se v dnešní těžký době, kdy tvrdej chleba máme všichni, ale ne všichni to řešíme tím, že si 8x za den umejeme čárku mezi nohama míjí učinkem. ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (7)

  • Jedna z hereček je skutečná prostitutka. (nebozka)
  • V 10. minutě nad pohovkou s pumou můžeme spatřit obraz „The jewel case“ autora Guillaume Seignaca (1870–1924). V 10. minutě a v lepším záběru v 92. minutě uzříme obraz „Water Babies“ (1900) autora Sira Edwarda Johna Poyntera (1836–1919). Ve scéně s měděnou vanou (39. minuta) můžeme na stěně vidět obraz „The Nymphaeum“ z roku 1878 autora Williama-Adolphe Bouguereaua (1825–1905). Ve 110. minutě můžeme vidět na stěně visící obraz „A Summer Night“ z roku 1890 od Alberta Josepha Moorea (1841–1893). (Petsuchos)
  • Když se na 27. minutě bordelmamá Marie-France (Noémie Lvovsky) ptá nově přijímané holčiny Pauline Deshaies (Iliana Zabeth) jestli má nějaké jizvy, Pauline odpoví že ne, ale následně při vysvlečení si jde všimnout zřetelné jizvy po „slepáku“. (Petsuchos)

Reklama

Reklama