Nevestinec

Film sa odohráva na scéne secesie, vznešený a zaujímavý, zábery koncipované do impresionistických obrazov, neskutočne krásne ženy s bielou pokožkou a správnou dávkou sarkazmu. Silné osobnosti a jemné detaily. Avšak o čom je vlastne tento film? Spomienky? Koho spomienky? Veď tam nikto nespomína. Ako keby sme rovno vhupli do deja-nedeja. Dvojfázové zábery z pohľadu dvoch ľudí, akože načo to tam bolo použité? Pre obzvláštnenie? ( Ak áno, prečo len dvakrát?) A tá hudba? To si robíte srandu, nie? Kto dá takú hudbu na prelom 19-20. storočia? Ako soundtrack by bol geniálny keby nebol k tomuto filmu. Pretože sa sem vôbec nehodí. A ten koniec? Čo to? Úmysel chápem, ale prečo by režisér takto zabil pomerne pekný film? Ktohovie, čo mu behalo hlavou, možno mu nohu akurát trhala puma, vystrašená z ohňostroja. Dávam štyri hviezdy, ale len kvôli kostýmom a peknej kamere.. (08.06.2012)

Návštěvu Nevěstince by neměl riskovat nikdo, komu jde především o silný příběh, zajímavý děj a vývoj postav. Nic z toho se totiž v Bonellově snímku nekoná. Ten se snažil především o zachycení dobové atmosféry nebo aspoň o to, jak si takovou bordelovou atmosféru z přelomu 19. a 20. století v Paříži režisér ve své umělecké fantazii představuje. Evidentně ji považuje za součást dobové kultury a rušení nevěstinců a přesun prostituce na ulici považuje za určitou ztrátu jednoho kousku staré Paříže. Zároveň je Bonello režisér, který se vyžívá v tom, čemu říkám umělecká onanie, tzn. snaží se o umělecký rozměr ve svém filmu, takže se připravte na dlouhé dialogy, nivé pohledy, ejakulát prýštící z očí apod. Určitou představu o tehdejších mravech ve věcech sexuálních sice divák může získat, ale historicky věrný pohled na provoz tehdejších bordelů to určitě není už proto, že si režisér jejich atmosféru idealizuje a líčí osazenstvo málem jako ten nejpříkladnější pracovní kolektiv, kdy se děvčata cítí tak nějak na jedné lodi, nezištně si pomáhají a soucítí spolu. Řekl bych, že ten běžný provoz a osazenstvo bylo daleko přízemnější a i v té luxusnější kategorii, ve které se pohybujeme, poněkud hrubší. Už proto, že ty holky tam byly v podstatě v pasti a nedostávaly se běžně ven, takže ponorková nemoc byla asi běžná. Film mě nenadchl už proto, že tak nějak nechápu, co tím chtěl jeho autor sdělit, ale ani mě nijak neurazil, protože na to je příliš dobře obsazený pohlednými herečkami, které navíc slušně hrají, a snímku jde přičíst k dobru i slušnou výpravu. Celkový dojem: 55 %. (27.11.2011)

Nevěstinec je dekadence a deprese sama. Svět petrolejových lamp, korzetů, syfilis a přehnaných líčidel provází skupinu dívek z proslulého domu s červenou lucernou v Paříži na přelomu 19. a 20. století. Zatímco Coppolová v Marii Antoinettě udala tón, Bonello se stal jedním z mnoha jejích následovníků a rozhodl se přiblížit zkázu a bol tohoto světa za pomoci ahistorické hudby. Střihovou skladbou dal také najevo poněkud jiné vnímání světa a udělal tak dobře. Nekonečně smutné oči zmrzačené Židovky, nikdy nevyplněné naděje Juliiny a jasné představy o získání majetku té nejmladší... to všechno je rámováno téměř hmatatelnými pocity morálního neklidu. (05.12.2011)

Prostitútky v parížskom bordeli na prelome 19/20 st. mali relatívne spokojný život. Po náročnej noci, kedy sa venovali klientom a zaslúženom spánku sa na obed prebudili, aby po neskorých raňajkách mohli plkotať a plkotať.... samozrejme o ničom a zároveň o všetkom :). Ich rádoby hrozne inteligentné dialógy niekedy privádzali do šialenstva, inokedy zase do milosrdného mikrospánku - to bol ten lepší prípad. Medzitým si dievčence vyumývali frndy, navoňavkovali, nakrémovali aby tak voňavučké mohli ísť privítať svojich nadržaných a miestami aj rôzne úchylných zákazníkov, skrátka úplne zbytočný film a hodne zlá, nezáživná sociálna štúdia. Dve hviezdy prostitútke, čo sa smiala a slušnej kamere. 30/100 (16.02.2015)

Dobre natočený podrobný náhľad do života prostitútok medzi stenami nevestinca na prelome 19. a 20. storočia. Ale v podstate nič viac. Sú to len epizódky z tohto prostredia, navyše na pomery, v ktorých sa to odohráva, asi celkom bežné. Zaujímavá nuda, ktorej najsilnejšou stránkou je asi soundtrack. Alebo kamera, ale hudba určite prekvapí viac. A tie biele slzy na konci, to bola chyba. Treba občas niečo nechať aj na divákovej predstavivosti. (29.09.2012)