Brestská pevnost

Veľmi podarený vojnový film a na to, že sa jedná Rusko-bieloruskú koprodukciu tým duplom. Zahrané nadpriemerne, režijne vychytané a režisér si zaslúži pozornosť. Akčné scény sú prehľadné a veľmi pôsobivé. Výbuchy a deštrukcia okolia je super. Efektovo film nezaostáva a v Hollywoode by si mohli s týmto filmom inšpirovať. Takto sa má točiť vojnový film. Bolo vidno aj vyšší rozpočet. Škoda len, že príbeh nenapísali trocha pútavejšie, ale inak sa jedná o vysoký nadpriemer. Celkový dojem bol dosť dobrý. 84% (22.04.2011)

Když jsem žádal o nahození tohoto snímku do databáze, těšil jsem se jak k němu napíšu i obsah, ale kolega Thomassi - s jehož hodnocením současných ruských válečných filmů nelze než souhlasit - byl rychlejší :-)). Tak alespoň takhle: "Brestská pevnost" oprávněně staví pomník vojákům, ke kterým se v případě že přežili válku zachovala macešsky i jejich vlastní společnost a uznání se dočkali až několik let po Stalinově smrti. Snímek se sice v detailech rozchází s historickou skutečností (například statečné přihlášení se komisaře Fomina ke své židovské a komunistické identitě je fikce, ve skutečnosti ho udal jeden z jeho spolubojovníků), ale v podstatných bodech se drží faktů a jako pocta heroickému boji posádky pevnosti v beznadějném postavení funguje dokonale. Bez zbytečného patosu se tvůrcům podařilo nejen technicky kvalitně zpracovat bojové akce, ale ukázat i tragický osud sovětských civilistů. Pro milovníka vojenské historie jsou zajímavé takové detaily, jako rozdíl mezi uniformami pravidelné armády, pohraniční stráže a vojsk NKVD, nebo v jiných snímcích málo vídaný starší sovětský samopal Děgťarev, jímž je (na rozdíl od chronicky známého Špagina) vyzbrojen poručík Križevatov. Není bez zajímavosti, že padlí v bojích o Brest představují 5,42% všech ztrát na životech, které německé strana utrpěla za první týden války na celé východní frontě. Jak silný dojem na německé vojáky udělala morálka a obětavost obránců Brestu dokazují i slova generálplukovníka Heinze Guderiana na jejich adresu: "To člověk může jenom obdivovat". (04.01.2011)

Rusové měli vždy dobré válečné filmy, leč mnohé z nich byly až příliš SSSR propagující, což je ovšem pochopitelné, když vznikaly v době, která tohle nesla s sebou, a kromě toho si musíme uvědomit, že Rusů zemřelo daleko nejvíce, takže i to je možná důvod, proč v mnohých starších válečných snímcích Němci umírali rychle a Sověti při pomalých záběrech (např. Osvobození). Charakteristické pro jejich filmy bylo, je a asi i bude, že vlastenectví z nich přímo čiší a to dodává na sugestivní výpovědi. Brestskaya krepost je velmi zdařilý snímek, který nenudí, dokonale ukazuje otřesnost, zrůdnost a syrovost války. Obdobně jako v Jdi a dívej se, tak i zde je hrdinou mladý chlapec, jenž svoji odvahou velmi pomáhá vojákům. Na konci snímku z něj však není psychicky zničená troska bez veškerých rysů dětské tváře, jako tomu je v případě vzpomínaného sovětského filmu. Je jedině dobře, že diváci mají možnost pohlédnout na politicky neangažovaný válečný počin ze sovětského pohledu, protože Afriky a Normandie už tu bylo ažaž. Po zhlédnutí Brestské pevnosti nám nemůže zbývat nic jiného, než víra a naděje, že něco podobného (či ještě horšího) se již nikdy nebude opakovat! Hodnotím 4*, ovšem zvažoval jsem i lepší hodnocení. . . . Chyba: Asi 50. minut před koncem si můžeme všimnout, jak se hlavní hrdina - chlapec Saško - poraní na hlavě, konkrétně na pravé straně a je od krve až na spánku. V následující scéně se dostane do kantýny k Anii a můžeme si všimnout, že krev je pryč. Záhy následuje záběr, kdy opět krvácí až ke spánku a hned poté krev opět zmizí. Dále už je poranění až do konce filmu viditelné. (21.02.2011)

O ruské kinematografii valné mínění nemám, nicméně Brestská pevnost se u mě vyhoupla v žebříčku válečných filmů slušně vysoko, což bych před projekcí v životě nečekal. Drsný příběh obléhaných vojáků, kteří zůstali zavřeni uvnitř pevnosti a raději než by se vzdali, položili životy za vlast. Překvapivá paráda. 90% (17.08.2017)

Krásný film, opravdu krásný. O začátku II. světové války jsem žádné velké podrobnosti nevěděla. Útok na město blízko polských hranic, bezohledné bombardování civilních objektů, zamoření vodních zdrojů naftou, několik dnů krveprolití a utrpení ... Zasáhlo mě to hodně, zvláště osudy statečného chlapce, který celý příběh tak trochu vypravuje. Nebo jeho Ani, dívky, kterou měl rád. Nebo velitele, který celý odpor organizoval. I všech ostatních. A jak vlastně všichni tito hrdinové po válce dopadli, protože Stalin a protože politika ... Milovníkům válečných filmů určitě doporučuji. (19.09.2014)