Obsahy(1)
Proces s Alfredem Plockem se vymykal dosud známým procesům, protože neměl vysloveně politické pozadí. Skupina inženýrů z ministerstva pošt, průmyslu a firmy Standard Electric byla obžalována jenom proto, že chtěla realizovat převratnou technologickou novinku a z Prahy vytvořit centrálu nového celoevropského telekomunikačního systému. Chtěli mimo jiné posílit prestiž své země na mezinárodním fóru. Právě tento záměr však vyvolal podezření příslušníků bezpečnostních orgánů i sovětských poradců. Rozhodli se proto razantně zakročit.
Filmem nás provází syn Alfreda Plocka, který svého otce po jeho zatčení v únoru 1950 už nikdy nespatřil. V červnu následujícího roku proběhl soud se sedmi inženýry. Šlo o největší proces s českou technickou inteligencí. Inženýr Plocek byl označen za hlavu spiknutí a spolu s dalšími dvěma kolegy popraven. „Představte si, že stojíte na autentické chodbě, kde byly na Pankráci cely smrti. Uvědomujete si, že ještě nikdo tu před vámi netočil. Stojíte na místě, kudy jednoho listopadového rána odváděli nevinně odsouzené na popravu. Přesně tam, kde kat navlékl odsouzenému oprátku na krk. A najednou se celý film změní ve stroj času a vy se stanete přímým svědkem a účastníkem celé události“, popisuje své zážitky z natáčení režisér Josef Císařovský.
V rehabilitačním spise Alfreda Plocka z roku 1968 se pouze konstatuje, že dotyčný byl souzen za věci, které se nestaly. Tečka. Ani slůvko omluvy, nic co by alespoň po letech zmírnilo bolest pozůstalých. (oficiálny text distribútora)
(viac)