Čierny chlieb

Temný vidiecky triler sa rozbehne naozaj zostra: brutálnou scénou zavraždenia maskovaným vrahom, ktorého identita je síce zrejmá od začiatku, ale Villaronga ju predsa zahmieva démona Pitorliua, ktorý sa ponad nasledujúcimi udalosťami znáša ako prízrak pochmúrnej atmosféry povojnového Španielska. V mozaike osudov rodín porazenej strany v občianskej vojne nie je núdza ani o ďalšie drsné scény: kastrácia homosexuála, odpratávanie mŕtvych z garoty atď. Sú o to drsnejšie, lebo ich vnímame detskými očami, Ale nie sú natoľko exponované a početné ako napríklad v predchádzajúcom Villarongovom filme Tras el Cristal (1987). Tentoraz sa režisér zameriava viacej na psychológiu dospievania a vytriezvenia z ideálov. Spáchaný zločin je nekompromisne analyzovaný asi 12 ročným hrdinom, ktorý odmieta ospravedlnenia a výhovorky matky a postupne demýtizuje svoj vzor, zmení pohľad na otca. Pa negre ponúka zaujímavý príbeh a prekvapivé rozuzlenie. Som rád, že som narazil na tento film - dostal som viac než som čakal. (19.11.2011)

,,...TMAVÝ CHLÉB A ČERVENÝ CUKR, ... PŘÍDĚLOVÁ KNÍŽKA A STÁNÍ VE FRONTĚ. TO JEDINÉ JSTE NÁM DALI. CHLÉB BEZ DUŠE A CTI. MRTVÝ ... JAKO MY VŠICHNI. KVŮLI TÉ ZPROPADENÉ VÁLCE, KTERÁ NÁS ZABIJE VŠECHNY“....... /// Andreui je normální (statečnej) kluk. Občas strká nos kam nemá a neustále se kolem něj dějí věci, kterým ještě nemůže rozumět. Dětská představivost v zajetí nemravných hříchů (proti přírodě), politiky, chudoby, strašidla ,,Pitorliui“, ale hlavně tíživý situace, ve který se ocitla ,,jeho“ rodina. MÍT SE DOBŘE by měla bejt jediná povinnost dětí, ale on nesmí zklamat a brzy bude stát před důležitým rozhodnutím, který nepatří do dětskýho světa.... Film se snaží toho říct tak moc, ale místy to nefunguje. Nekouká se na to špatně, to ne, je to skvělá filmařina, ale přestože je tu tolik dramatických situací, tak mě to nedokázalo ,,emočně“ uspokojit. (Ale třeba Španělé budou mít stejnej problém u Lidic) 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět drsnou vraždu koně. 2.) Vidět (drsnou) vraždu koně mi nestačí, chci vidět vykleštění (chlapa). 3.) Potřebuji se znovu ujistit, že poctivou prací se maximálně udřu k smrti. 4.) Thx za titule ,,Tygroid“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (29.10.2011)

Líbilo se mi to, to rozhodně, i když mně to přišlo místy trošku nepřehledné, přesto zase jeden zajímavý film s nádhernými ukázkami tehdejšího Katalánska a jedním příběhem dospívajícího chlapce, který je nucen vstoupit do světa dospělých, kde často vládne lež a přetvářka. Lepší 3 hvězdy hlavně s přihlédnutím k výkonu malého Francesca Colomera. (13.07.2014)

„Vždy zvítězí jen ten, kdo ví, jak vyhrát.“ Motto pro celý film. Ukazuje totiž život těch poražených, kteří musí snášet při nejlepším jen ústrky vítězů, ponižovat se před nimi kvůli almužnám a naivně doufat, že jejich děti (či vnoučata) se z této pozice jednou vymaní. A hlavní hrdina, chlapec Andreu, má pro to ty nejlepší předpoklady, i když zatím vnímá svět jen dětskými očima…anebo už ne? Když pominu poněkud zvláštní fakt, že si na bývalého republikána posvítili frankisté až cca 5 let od konce občanského vraždění, poválečná léta ve Španělsku jsou líčena nanejvýš zajímavě. A právě díky dětskému pohledu na věc je Tmavý chléb poutavý nejen pro zájemce o historii. Ostatně, ztráta iluzí postihne každého…a tomu odpovídající konec filmu mě dostal (poslední záběr, definitivně přetínající zbytky sentimentu, je tak krásně nehollywoodský, až se člověku chce skoro jásat…tedy té odvaze, ne vyústění příběhu jako takovému). Za mě slušné 4*. (19.07.2014)

Přirovnání k Faunovu labyrintu je oprávněné jen částečně, což je ostatně největší slabinou filmu, který je zbytečně doslovný, tam kde by mohl ponechat místo fantasknějšímu alternativnímu vysvětlení. Černý chléb je spíš příběhem o těžkém dospívání v obtížné době. Jak hlavní hrdina odkrývá tajemství minulosti své rodiny a své vesnice (mužská kastrace v přímým přenosu je docela silný kafe), stává se možnost pochopení toho, kdo co udělal, trochu nepřehlednou, ale emocionální sílu to má. Mýtus, který je dominantním motivem v první půlce filmu, pak ustupuje racionalizaci minulosti, což je vlastně docela pěknou metaforou pro psychickou proměnu hlavního hrdiny z dítěte k mladému muži. (02.08.2014)