Ranař

Co je na téhle komedii zvláštní, tak asi to, že nejvážnější v ní je právě Seann William Scott. I tak se ale předvedl naprosto skvěle. Snad lepší film a komedii zároveň z hokejového prostředí jsem dosud neviděl, dokud jsem ale neviděl právě tuhle komedii. Naprosto boží příběh o hráči, který hokej zrovna moc neuměl, ale výborně se uměl rvát. Seann brutálně nakynul a řeže do každýho, kdo si to zaslouží. Řeže do hráčů tak často, že ke konci filmu má už držku tak opuchlou, že byste to na něm těžko poznali. Přesto po dlouhé době jsem měl pocit, že koukám na komedii, kterou určitě nevidím poprvé a ani naposled. Bylo to hrozně fajn. (29.06.2012)

Dowse sice rozehrává nápaditou hru, ale neví zda má hrát sociální drama o kariéře či komedii o pošetilém rváči. Tyto dvě dějové linky mi zkrátka nějak nefungují. Nevím zda bylo zapotřebí zkušenější ruky či důkladnější rozvahy nad výběrem tématu, nicméně herecké osazenstvo (vyjma přehrávajícího Baruchela) je trefně vybrané(Liev Schreiber, Kim Coates) a Stifler se ukázal schopným i ve vážnějších rolích. Vzhledem k občasným duševně omezeným dialogům a záchodovému humoru to však více, než 65% prostě není. (22.04.2013)

Mám rád hokej, mám rád Stifflera, mám rád rvačky i krev. Není důvod si tedy tenhle film neoblíbit. Velmi originálně zpracovaný film, kterému se 90 minut daří spolehlivě bavit i napnout. Souboje jsou autentické i velmi drsné, Stiffler je zde borec a nikdo nemá vůči němu žádnou šanci. Vyloženě film k pobavení na oddychový večer. Velmi se mi to líbilo. 80% (08.12.2015)

Málo uvěřitelná cesta, navzdory zajímavému námětu vycházejícího ze skutečnosti, jednoho slabomyslného vyhazovače na kluziště nižší hokejové ligy, kde jsou více k vidění kvalitní pěstní souboje bitkařů než dobrý hokej. A v bitkách je Doug Glatt extratřída. Na ledě je to nemotora, co se sotva udrží na bruslích, ale nebyl angažován od toho, aby dával góly a ukazoval technické finesy. Jakmile dojde na rvačku, nemá soupeře. Rány rozdává jako nikdo a nemá v bitkách konkurenci, ale jinak je to dobrák od kosti. Do týmu Higlanders přišel krýt záda tamní hvězdě a excelentnímu technikovi, který ovšem po zranění, které utržil od obávaného bitkaře, ztratil na ledě sebevědomí, na hokej kašle, a tak skončil místo v NHL v ECHL. A navíc, tým má našlápnuto do play off a schyluje se k vrcholné bitce na ledě mezi dobračiskem a zlým mužem ledových ploch, který se vrací po distanci. Bitky jsou hlavní náplní příběhu, který se inspiroval skutečnou postavou hokejisty, který v nižších ligách proslul jako bitkař, ale tady je z Doug The Hammer Smith přejmenován na Doug Glatt a není jasné, proč dostal tvář Sean W.Scotta. Ten se do role bitkaře ani trochu nehodí, navíc není svému předobrazu ani trochu podobný a tohle beru jako velkou chybu castingu. Zřejmě Jay Baruchel, který je autorem scénáře a zahrál si i jednu z vedlejších rolí, napsal roli přímo pro Scotta, si myslel, že film s ním dosáhne "forrestogumpovské" rozměry, jen s tím rozdílem, že se děj přesune na ledovou plochu. A skutečně. Když se film odehrával na ledě, sršel energií a entusiasmem. Mimo led to nepříjemně vázlo. Postava dobráckého bitkaře se musela zamilovat, smířit se s hlavní hvězdou týmu, která ho moc zpočátku nemusela a pak nabančit obávanému bitkaři a postoupit do play off. Vše bylo maximálně předvídatelné, stokrát viděné a postrádalo to dramatické vypětí a občasné až neznatelné komediální vsuvky neměly jiskru. Bitky byly ovšem natočeny velmi solidně krvavě, přehnaně, ale bylo na ně radost pohledět a těšil jsem se, když na ně došlo, ačkoliv se tím zvýraznil stereotypní ráz filmu. Nejlepší herecký výkon podal Liev Schreiber v roli vyhlášeného bitkaře Ross Boss Rhea, který přesně vystihl a zřejmě odpozoroval a nastudoval chování bitkařů, jakým třeba byli svého času šílenci typu Dale Purinton. Rovněž trenér týmu Kim Coates byl perfektně autentický a možná i nepříliš známý Marc-André Grondin coby upadlá hvězda deroucí se zpět na vrchol, i když prokličkoval mezi hokejisty lépe než Malkin s Ovečkinem dohromady. Ostatní herci spíše tvořili povinné křoví a Sean William Scott dopadl tedy nejhůře. Kdyby ve filmu nehrál, asi by to dopadlo mnohem lépe a hlavně uvěřitelněji. Tohle byla taková hokejová pohádka o jednom outsiderovi, co našel uplatnění v životě na ledě, ačkoliv by to od něj nikdo nikdy nečekal. Upozadění reálných prvků, tolik potřebných pro filmy se sportovní tématikou, se nevyplatilo. 60% (17.03.2012)

Jakožto člověk, který hokeji už dávno a beznadějně propadl, respektuju vše, co k němu patří (ať už si to užívám více či méně). A Goon mě tak svým tématem dost lákal. Co se týče samotného zpracování hokejových zápasů, film působí místy naivně, ale tvůrcům evidentně nešlo o nějakou autenticitu jako spíš vystihnutí atmosféry (navíc nahlížené značně uvolněnou optikou), stejné je to v případě onoho skutečného příběhu, kterým se snímek opravdu jen inspiroval. Ale dění při zápasech mě bavilo, strhávalo (komentátorovy glosy zas rozesmávaly) a maximálně jsem fandil hlavnímu hrdinovi (i když bylo jasné, jak vše skončí). Ovšem mnou zmiňovaný sport či konkrétněji šarvátky dostávají v tomto filmu jen zhruba půlku prostoru. Odvrácenou stranou snímku je pak vše mimo led. Od Dougova vrcholně trapného kámoše přes 2 ruské (?) spoluhráče (kteří za ním byli co do nevtipnosti v těsném závěsu), pochybnou rodinu až po násilně vsunutou (a nefungující) romantiku. A všechna tato negativa sráží jinak slušně rozjetý film až k průměru. (09.09.2015)