Kým spíš

Španělé opět dokazují naplno své přednosti na poli napínavého thrilleru, tentokráte s hodně lehkou hororovou atmosférou. Film boduje hlavně chytrým scénářem, který postupem času graduje. Přiznám se že ani při sledování úvodní rozvláčné dvacetiminutovky jsem ani na moment nezapochyboval, že by mě film mohl jakkoliv zklamat. Samotná představa, zda-li se s člověkem v noci neděje nic zvláštního během spánku, je docela silně znepokojivá. (23.12.2012)

,,TEĎ UŽ ZBÝVÁ JEN CLARA. BUDE TO TĚŽKÉ...POŘÁD TEN ÚSMĚV. KAŽDOPÁDNĚ SI MYSLÍM, ŽE JSME NA DOBRÉ CESTĚ. VYMAŽEME JÍ TEN ÚSMĚV Z TVÁŘE. CHCE TO JEN SPRÁVNÝ POSTUP“..... /// Clara má poslední dobou smůlu. Šmírování a stalking jsou totiž zase o kus dál. ,,MYSLÍM, ŽE NASTAL ČAS BRÁT TO VÁŽNĚ!“ Nemám strach, není to horor. ,,JEN“ malý soukromý psycho-drama o neschopnosti bejt šťastnej, nebo (chcete-li) o touze dělat lidi nešťastnejma, nabitý emocema bezmoci, jakkoliv moci pomoci (tak myslím, že ani prokletej básník Pablo Neruda by to nevystihl líp!). Emociálně mě ten skrytej teror, ta dokonalá schopnost anonymně ublížit rozhazuje (spíš vytáčí). Ale jinak? Bez zbytečnejch keců: 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak se dostat pod postel, na který se píchá. 2.) Jsem ten, kterýmu často říkaj: ,,máš z toho radost ty hajzle?!“. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (10.04.2012)

Upřímně, víc mi Balagueró sedí v nadpřirozeně hororové škatulce (a netýká se to jenom RECů, ale i Fragilés a Darkness), ale i tenhle výlet do thrillerových vod se mu povedl. Mientras duermes stojí na představiteli hlavní postavy - Luis Tosar jako nešťastný domovník César totálně vládne. Napětí funguje a humor je neodolatelně černý, takže přestože žánrově zběhlý divák bude zažívat deja vu (protože více/méně podobných domovních obsesí jsme v posledních letech mohli pár vidět), neměl by se dostavit pocit, že Balagueró svým talentem plýtvá. Ale stejně... už se nemůžu dočkat [REC] Apocalypse. Horror movie of the year (12.04.2012)

Naštěstí nejsem ještě takovej magor, abych, když nedostanu holku do svojí postele, začal spát pod tou její. Ale řeknu vám, nevědět, že mám pod postelí takovej brajgl, že bych si radši ruku useknul než tam něco hledal, trpěl bych od teď při usínání pěknou schízou. Co naplat? Můžete vidět stovky načančaných hollywoodských trháků, ale pak přijde jedna syrová a stoprocentně upřímná španělská bomba a všechno je zapomenuto. Bonusovou hvězdu dávám kouzelné a andělské Martě za její "čau", které bych si nejradši nahrál a nastavil do telefonu jako budík. (28.02.2013)

Zpočátku jsem uvažoval o dvou slušných hvězdách, jelikož příběhů o psychopatech, co se rádi dívají, je požehnaně. Postupně se však začne děj odvíjet rozličnými cestičkami, z nichž některé jsem očekával a potěšily mne (ten spratek potřeboval za vyučenou), jiné mne příjemně překvapily (kdo s koho, příteli...). Rozhodně bych ovšem vyškrtnul kolonku horor - napínavé, místy mrazivé, strašidelné však nikoliv. Možná spíše krimi, byť vyšetřování nemá dostatečný prostor, na druhou stranu úvahy psychopata byly pro kriminálku jako dělané. Roztomilí švábi mi připomněli Kingovo Creepshow, jakési rozdvojené chování hlavní postavy pak rozhodně Psycho (nejen kvůli sprše). Nakonec došlo i na krev ,a tedy i na 4*. (04.02.2013)