Only Human

Stačí si postěžovat na kašel nebo mírnou rýmičku a už na vás odněkud letí nařčení, abyste toho nechali, že jste „hypochondři“. Inu, pěkně nám to slůvko zdomácnělo. Jeho nadužívání nicméně mírně zastiňuje fakt, že hypochondrie je sama o sobě velmi vážná psychická choroba, jejíž neléčení může mít dalekosáhlé a ničivé zdravotní následky. Šestadvacetiletá Laura dokázala už při sebemenším náznaku jakékoliv běžné nemoci trávit několik hodin denně na internetu jen proto, aby se přesvědčila, že ony symptomy odpovídají onemocnění rakovinou. Sedmatřicetiletá Jane pak strávila posledních pět let upoutaná na vozíku, a to i přes fakt, že o ní doktoři tvrdili, že je naprosto v pořádku. A nejhorším příkladem je asi čtyřicetiletá Sarah, matka od dětí, jež i při nicotné bolesti začala propadat panice, že umírá. U všech těchto tří žen byla dříve či později stanovena stejná diagnóza – obsedantní úzkost ve vztahu k vlastnímu tělu čili hypochondrie. Jejich nemoc je jako prokletí, ač jim nic není, doopravdy prožívají příznaky jako reálně nemocní. Toto prokletí lze ale zlomit. (sator)