Bübchen
Little Vampire
Réžia:
Roland KlickScenár:
Roland KlickKamera:
Robert van AckerenHudba:
Roland KlickHrajú:
Sascha Urchs, Ulrich Beiger, Sieghardt Rupp, Renate Roland, Jürgen Jung, Philipp Sonntag, Gerda-Maria Jürgens, Edith Volkmann, Hans Kahlert, Hubert SuschkaObsahy(1)
Vyprávění splétá síť postav spojených malým Achimem, který zdánlivě bezdůvodně a bez lítosti usmrtí svou mladší sestru, načež se provinile zbaví jejího těla. Režisér s až drásavou precizností buduje napětí kolem činu a následného odklizení mrtvoly. Paralelně však skrze další členy rodiny a jejich přátele vykresluje maloměsto jako svět na povrchu spořádaný, v jádru sklíčený bezvýchodností, nudou a nerealizovanými sny. Film šokoval domácí diváky a dodnes bere dech osobitým stylem a drásavou mnohoznačností. Roland Klick coby nezaškatulkovatelný jev německé kinematografie spřádá zdánlivě odtažité, ale přitom dokonale promyšlené vyprávění o morálce, maloměšťáctví a egoismu. (Letní filmová škola)
(viac)Recenzie (5)
S chladným, téměř dokumentárním přístupem natočený příběh chlapce, jenž se z neznámých pohnutek (možná vlivem nezdravého rodinného prostředí) dopustí chladnokrevného činu. Ve své době musel být snímek pro svou autenticitu a vyobrazení netradiční postavy dětského vraha opravdu znepokojivým a nevídaným počinem. Dnes S tváří dítěte čeká na znovuobjevení a rozhodně si zaslouží pozornost. [LFŠ 2018] ()
Manželský pár žije ve městě se synem Achimem a roční dcerou Katrin. Se svými sousedy se jeden večer vydají na firemní oslavu . Dospívající dcera sousedů, Margaret, má večer děti hlídat. Monika se bez nadšení podvolí, ale když za ní příjde její přítel Otto, odejde s ním a nechá Achima a jeho sestru samy. Malý Achim při hraní najde igelitový sáček a nastrčí ho malé sestřičce přes hlavu. Vyděšený Achim zaveze v kočárku zjevně udušenou Karin na smetiště a schová ji do kufru starého auta… Celovečení debut kultovního režiséra Rolanda Klicka, který natočil pouze šest dlouhometrážních snímků, mezi nimi nekonvenční western Deadlock(1970) či přepis Simmelova románu S láskou k vlasti nejdál dojdeš (1976) ()
Pro svůj celovečerní debut našel Roland Klick inspiraci v novinových článcích pojednávajících o vzájemně nesouvisejících vraždách spáchaných dětmi. Namísto prvoplánové skandalizace či moralizujícího apelu ovšem divákům předkládá komplexně mnohoznačný obraz dobového německého maloměsta. Současně do scénáře promítl reflexi vlastního dospívání a dynamiky domácnosti své rodiny. Snímek natáčel v domě rodičů, byť ne proto, že by chtěl zdůraznit autobiografickou linii, nýbrž protože měl scény a pohyby kamery rozmyšlené právě s ohledem na tamní uspořádání prostoru. Vyprávění ustanovuje síť postav spojených malým Achimem, který zdánlivě bezdůvodně a bez lítosti usmrtí svou mladší sestru, načež se provinile zbaví jejího těla. Klick s až drásavou precizností buduje napětí kolem činu a následného odklizení mrtvoly. Paralelně ale skrze další členy rodiny a jejich přátele vykresluje maloměstský život jako na povrchu spořádaný svět v jádru sklíčený bezvýchodností, nudou a nerealizovanými sny. S tváří dítěte svého času vyvolalo velké pobouření u kritiky i podstatné části diváků, ovšem nikoli vůči samotnému tématu, ale právě kvůli Klickově zpracování. Dobové recenze mu vyčítaly, že nezaujímá hodnotící postoj vůči postavě dětského vraha a že nenabízí jednoznačné závěry. Již Klickův debut tak ustanovil jeho pozici svéhlavého outsidera v rámci dobového německého filmu. Svými bytostně autorsky osobitými a současně divácky přitažlivými snímky popuzoval jak souputníky z „mladého německého filmu“, potažmo posléze „nového německého filmu“, ale také vyznavače unifikovaných žánrových produktů. Dnes S tváří dítěte platí za jeden z vyzdvihovaných milníků německé kinematografie, který právě tím, že se neklonil k žádnému z dobových trendů, neztratil nic ze své podnětnosti a výmluvnosti, ačkoli se primárně vztahuje k době německého ekonomického zázraku 60. let. [psáno pro LFŠ 2018] ()
Nihilismus. ()
V pražských kinech se promítal od 15.6.1972 (Jalta); Český distribuční název: S tváří dítěte ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (5)
- Po novinářské projekci Rolanda Klicka pozvané obecenstvo vypískalo. Jediný člověk mu prý tehdy obdivně řekl: „To tedy ale byl film!“ (klukluka)
- S tváří dítěte svého času vyvolalo velké pobouření u kritiky i podstatné části diváků, ne kvůli samotnému tématu, ale právě pro Klickovo zpracování. Dobové recenze mu vyčítaly, že nezaujímá hodnotící postoj vůči postavě dětského vraha a že nenabízí jednoznačné závěry. Již jeho debut tak ustanovil režisérovu pozici svéhlavého outsidera. Svými autorsky osobitými a současně divácky přitažlivými snímky popuzoval jak souputníky z „mladého německého filmu“ (potažmo posléze „nového německého filmu“), tak vyznavače unifikovaných žánrových produktů. Dnes S tváří dítěte platí za jeden z vyzdvihovaných milníků německé kinematografie. Právě tím, že se neklonil k žádnému z dobových trendů, neztratil nic ze své podnětnosti a výmluvnosti, ačkoli se primárně vztahuje k době západoněmeckého ekonomického zázraku 60. let. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Snímek Klick natáčel v domě svých rodičů. Ne že by tak chtěl zdůraznit autobiografickou linii, scény a pohyby kamery měl ale rozmyšlené právě s ohledem na tamní uspořádání prostoru. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama