Nič nás nerozdelí

Působivá filmařská práce po všech stránkách - mocné vlnob(l)ití, zdevastované pobřeží, všude špína, strach, bezmoc, křik, znepokojivá hudba a několik trefně chaotických, či zpomalených záběrů. Excelentní rozjezd je však záhy umořen slzopudnou hrou na schovku mezi členy idylické rodinky bokem si přivydělávající modelingem. Film nedokáže rozehrát opravdový thriller a vrátit se k počáteční atmosféře "hry o přežití" - pocit nejistoty a překvapení je nulový, protože divák má více informací než postavy a předem ví, co se stane. Jen tak sledujeme lidičky s velkými srdíčky a ještě většími slzičkami, kterak se hledají v nehostinném kraji. Nejsem si jist, zda bych, zavalen vlnami této tsunami, kýbloval raději vodu, nebo patos... Brilantní technická stránka filmu včetně hereckých výkonů je zkrátka pošlapána prvoplánovým, povrchním a naivním scénářem. 6/10 (28.01.2013)

Chtě nechtě jsem si pokládal dvě otázky. Za prvé, co bych v takové situaci dělal, jestli bych to zvládl nebo se zhroutil a za druhé, jestli se mi to jen zdá nebo mám trochu divnej pocit, když sleduju příběh na pozadí katastrofy (nebo naopak) a tragédie statisíců lidí, mrtvých a pozůstalých, a on je to happy end. Technicky skutečně brilantní, v tom ohlasy nelhaly, navíc všechno poctivé, domy, skutečná voda, skutečnej bordel v ní. V tomhle veškerou digitální produkci ala 2012 Španělé těžce berou o několik délek. I projev emocí je podstatně civilnější, niternější, ne pro okolí, ale pro sebe. Po stránce herecký též nemám co vytknout, zejména Naomi a Tom Holland působí, jako kdyby skutečně prošli takovou drastickou událostí. Líbil se mi i ten moment, kdy Ewan McGregor dvakrát žádá o telefon. Člověk, kterýmu se dohromady nic nestalo, se na něj vysere, zatimco člověk, co zřejmě přišel o rodinu, mu ochotně pomůže. Jen jak říkám, tak trochu nevím, jak to mám vnímat. Jako poctu zemřelým nebo ódu na rodinnou soudržnost a zprdele kliku? Update 6.10.2013: Právě jsem viděl Gravity, která se mi líbila, přesto musím říct, že po stránce vtažení do děje a pocitu "tohle se opravdu děje" je Lo Imposible lepší. Proto dodatečně měním hodnocení na maximum. (06.02.2013)

The Impossible je perfektne zrežírovaný film o prírodnej katastrofe a boja jednej rodiny za prežitie. Po tom ako Naomi Watts nevyhrala za túto úlohu Oscara sa mi do písania komentáru ani nechce. Z dospelých i detských hercov vidieť maximum. Udržia tempo filmu aj potom, čo najakčnejší materiál odznie v prvej polhodine. A predovšetkým oslňuje technickým spracovaním, ktoré jednoducho nemá chybu. Počas filmu začnete rozmýšľať nad tým, čo sú triky, čo sa točilo reálne a ako to môže vyzerať takto dobre v španielskej koprodukcii. Vodná smršť je nemilosrdná a keď udrie, vznikne chaos, ktorý sugestívne opantá vás ako divákov a okamžite vás katapultuje na miesto činu. Túto scénu musíte vidieť na premietačke, lebo od čias Titanicu či bombardovania Pearl Harbor tu nebola taká ukážka skazy. Nič nás nerozdelí je skrátka výhra po všetkých stránkach. (12.03.2013)

Tak bohužel, tohle mě emočně úplně minulo. Po vizuální stránce působivé, některé momenty dokonce výborné (hrdinčino spláchnutí a její bolestivá podvodní cesta), ale postupem času mi začalo být jasné, že to neskončí srdcervoucím finišem, i když se o to dlouhou dobu okatě snaží. Poslední třetina se mi navíc zdála bolestivě vykalkulovaná a zdejší náhody mě lehce rozesmály. Bayona jinak tedy dokázal, že cizí mu není ani hollywoodské drámo, ale stejně bych bral spíš zase nějakou tu fajn duchařinu podobnou jeho Sirotčinci. (18.01.2013)

Na katastrofické filmy se díky dřívějším odstrašujícím zkušenostem ze zásady nedívám a opovrhuju jimi, ale lákadla v podobě Naomi a Ewana mě nakonec přesvědčila. Do očí mě praštila (v pozitivním slova smyslu) překvapivě docela velká uvěřitelnost a syrovost. „Zásah“ byl opravdu skvěle natočen, hlavní hrdinové se po něm nechovali, jako kdyby prošli speciálním výcvikem, a bez pomoci ostatních by to prostě nedali (a Maria jako lékařka se zas nedokázala nějak výrazně zpacifikovat sama, jak to tak v žánrových filmech bývá). A přestože mi chvíli vadilo, že se děj dlouho zaobíral jenom jednou polovinou rodiny, postupně jsem to jenom kvitoval. Jistě, s postupující stopáží film začínal pomalu ale jistě sklouzávat k dojímání, avšak krom jednoho momentu (muž s telefonem) to tvůrci snímku docela ustáli a „slzavé údolí“ nastoupilo až v samotném závěru (a ani ona „náhoda“ diváka tolik neiritovala, protože jí předcházela překvapivě docela dost napínavá sekvence). Proto to budou ode mě nakonec slabší 4*, které jsou z mého pohledu vzhledem k žánru více než nadprůměrným hodnocením. (21.12.2013)