Nič nás nerozdelí

Emocemi nabitý (a kdo tvrdí že ne, tak si na něco hraje...) snímek, který přináší skutečné fyzické utrpení lidí bojujících o holé přežití. Mě osobně první půlka naprosto vzala dech, jako bych se topil společně s Naomi nebo Ewanem a jejich dětmi pod tlakem ohromné masy vody. Takto dobře položené základy příběhu a vtažení mě jako diváka do děje zapříčinili, že jsem už neměl chuť unikat a odevzdal se příběhu včetně všech psychických a možná i fyzických bolestí, které jsem tak pocítil (opravdu jsem docela prožíval každý pohled na zkrvavenou Naomi, ta její noha...au). Působivé ve své jednoduchosti a komornosti, a přitom pro mě nejpůsobivější prožití katastrofy jakou tsunami skutečně je. Se vší tou krví, bolestí a hledáním. PS: kam se hrabe třeba Heereafter a jeho digitální, i když působivá "vlnka na pobřeží" PPS: na tenhle film jděte do kina, ten zvuk za to stojí, doma bez pořádné repro soustavy přijdete o zážitek. (28.01.2013)

Nic pro slabší žaludky, zvlášť když se zvrací krev a ještě něco dalšího "výživného", a hlavně, když jsem viděla tu nemocnici, tak jsem se málem pozvracela taky, haha. Netvrdím, že je to nějaký horor, ale docela zajímavě realisticky natočené drama, založené na skutečných osobách a skutečné události. Jinak jsem samozřejmě čekala, že se nakonec budou všichni hledat na jednom místě, budou se "jako naschvál" jenom těsně míjet po sobě v sekundových intervalech. Klasická snaha o vystupňování napětí 4,5* (26.08.2020)

Bolestivá a důkladná rekonstrukce velké přírodní katastrofy podávaná hlavně skrze fyzické a duševní utrpení hlavních aktérů, s nimiž divák cítí až do poslední vteřiny a té špetičky naděje, která jediná pomáhá udržet v tak krizové situaci rozum v hrsti, se i on drží jako klíště. Alespoň já už jsem filmovým postavám dlouho tak moc nedržel palce a snad žádný film mě ještě nedonutil nefandit přírodě, nýbrž bezmocným a trpícím lidem. Ono také když sledujete Naomi Watts a vidíte, jak neuvěřitelně reálně působí její strhaný a omlácený obličej a každý výkřik bolesti, nezbývá než si položit nohy na pohovku a dívat se dál, přestože o "happyendu" není pochyb. Režisér Bayona se o práci zatím bát nemusí, protože tady vyždímal z námětu snad všechnu šťávu, a soudě i podle pochvalných reakcí od skutečných aktérů, ždímal jednoznačně správným a účinným způsobem :-) 80% (01.09.2013)

Tak bohužel, tohle mě emočně úplně minulo. Po vizuální stránce působivé, některé momenty dokonce výborné (hrdinčino spláchnutí a její bolestivá podvodní cesta), ale postupem času mi začalo být jasné, že to neskončí srdcervoucím finišem, i když se o to dlouhou dobu okatě snaží. Poslední třetina se mi navíc zdála bolestivě vykalkulovaná a zdejší náhody mě lehce rozesmály. Bayona jinak tedy dokázal, že cizí mu není ani hollywoodské drámo, ale stejně bych bral spíš zase nějakou tu fajn duchařinu podobnou jeho Sirotčinci. (18.01.2013)

Druhé setkání Ewana McGregora a Naomi Watts na filmovém plátně je o poznání kompaktnější, než jejich první spolupráce. Může za to především silné téma, které sice neustále sklouzává k citovému vyděračství, ale nikdy se jím naštěstí úplně pohltit nenechá. Jedni to budou oceňovat, jiní zatracovat. Příběh nám samozřejmě není neznámý. Rodinka v Thajsku stihne tak akorát rozbalit vánoční dárky, udělat pár temp v bazénu u luxusního hotelu a čekat na ničivou vlnu tsunami, která ji rozdělí. Až po zkrácené expozici se tak začneme dozvídat, co je tahle rodinka vlastně zač. Důraz na naturalismus je patrný (zraněná matka plácající se v bahnité vodě, její bolestivé podvodní vláčení nebo šplhání na strom), stejně jako patos a neuvěřitelné náhody, které pětičlennou rodinu postihnou. Naštvat může i „přerod“ nejstaršího synka, který s přibývajícími minutami dostává lekci z rodinných hodnot, které na počátku lehce zpochybňoval. Na druhou stranu diváka potěší, že (přiznejme si) triviální scénář nezneužívá zdlouhavým zobrazováním sílu tsunami (vyhneme se i detailním studiím mrtvých těl – nahrazeno vyrovnanými oběťmi zabalenými v prostěradlech). Herecky vévodí maskéry vymazlená Naomi Watts, která na sebe svým fyzickým utrpením jednoznačně strhává pozornost kdykoliv se objeví na plátně. Oscarová nominace zasloužená (samotná cena by ale už ve správných rukou nebyla), španělského talenta Bayonu hlídat!! (25.01.2013)