Goltzius a společnost Pelikán

Greenway vždy potěší a okouzlí opulentní formulací díla a hrou s možnostmi formálního ztvárnění jeho vizí. Divadelně pompézní přemítání přesto jako by bylo autorovým monologem, hrou pro hru s patřičným množstvím možných proměnných. Goltzius (skutečný barokní grafik) a jeho společnost Pelikán mají na přání mecenáše prezentovat své pojetí sedmi hříchů na pozadí příběhů z bible. Oslava tělesnosti a její nutná obhajoba může začít... (03.08.2014)

Nejzajímavějším na celém filmu opět je vizuální stránka, se kterou si Greenaway zase řádně vyhrál. Poněkud ten vizuál připomene všechny tři díly Tulse Luper Suitacases, což myslím v dobrém. A ono mě to ze začátku celkem bavilo, tedy kromě snad nejhůře udělaných úvodních titulků ze všech Greenawayových filmů vůbec. No jo, jenže tenhle zájem mi vydržel tak do konce první hry, pak mě to začalo strašně nudit a navíc se tam nic kromě těch her pořádně nedělo. A to už jsem se těšil, že jsem zas narazil na další alespoň dobrý Greenawayův film. Jinak na nahotu už jsem v jeho filmech zvyklý, ale právě v Goltziusovi mi přišlo, že už jich bylo zbytečně moc. Silné 2* (10.06.2020)

Je docela zajímavý fenomén, že úctyhodní režiséři když přijdou do let, začnou točit podivné a často i celkem laciné prasárničky. Potkalo to Felliniho, Pasoliniho, poslední větou celého Kubrickova díla je ,,Let´s fuck"; z českých zástupců pak můžeme jmenovat Menzela nebo Olmera. A zdá se, že se k nim přidává i Peter Greenaway. Ale kdyby to vždycky dopadlo aspoň takhle! Pravdou je, že těch ,,kundiček, koziček a ptáků" je tu trochu příliš a stopáž je vzhledem k tomu, jak málo se toho odehraje, přepálená. Film má ale zároveň tak strhující výtvarnou stránku, že je možné mu ledacos odpustit. Oprýskaná tovární hala a v ní dekadentní kulisy; zrada, vášeň, erotika (v jednu chvíli dokonce pornografie - je zde zachycen penis v erekci), smrt. Načančané baroko se potkává s brechtovským kabaretem ve fascinujícím filmovém zážitku. I takhle by mohly znít slogany na plakáty... Když chce jedna z postav vyhnat společnost Pelikán od dvora, protože je pohoršená její obscénností, říká na to principál: ,,Jste pohoršený, chcete nás zrušit. Ale z představení jste neodešel." Je to tak trochu režisérův triumf nad divákem. Při projekci na LFŠ v Hradišti v 8:30 ráno jistě bylo mnoho diváků znechucených. Ale nikdo neodešel. (29.08.2014)

Greenaway se topí. Tento člověk, který chápe možnosti filmu coby média jako málokdo, už v dnešní době disponuje až příliš mnoha prostředky k vyjádření a nedokázal je utříbit. Přes všechnu snahu se nedostal za už dostatečně komplexní a velmi podobné Dítě z Maconu a pouze ukazuje, že doba jde dál. Což není objev století. (01.08.2014)

Peter Greenaway je totální snob a elitář, ale zároveň vnímám že jeho láska k filmu a umění obecně je upřímná a jeho experimentování s filmovým tvarem není samoúčelnou manýrou. Hledá a nachází. Své vize formuluje přesně. Bere nás na místa, která jsme již navštívili, ale ukazuje nové souvislosti a upozorňuje na jiné detaily. Měl bych k němu nějaké výhrady, ale nechám si je od cesty. Vážím si riskantního přístupu a vůle babrat se do detailu s náročnými filmy pro pár fajnšmekrů. (14.12.2016)