Black Mass: Špinavá dohoda

Film, kterej chce strašně moc bejt čtvrtým Kmotrem, paradoxně mu to ale zase tolik neubližuje. Ukecanej a rozvláčnej, jenže zároveň taky hypnoticky vtahující a vyžadující od diváka hravou orientaci v postavách. Dlouho jsem v kině nezažil takovou fandovskou euforii z toho, jak se na plátně postupně objevovalo čím dál víc top hollywoodskejch ksichtíků - radost pohledět! Depp famózní. (12.11.2015)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)

Zbožňuji mafiánské filmy, nejsem objektivní. Ačkoliv Depp hraje hlavní roli, přišlo mi, že nedostal příliš prostoru pro své kouzlo, jakoby mi chyběl celou dobu, nicméně z toho mála vytěžil maximum. Temné podsvětí Bostonuu s Irskou příchutí drsné whisky tu je servírováno s obratností, kterou podtrhují hlavní postavy. [Conolly (Edgerton) je ale nejvíc věrná duše, nechápu, proč ho takto režisér zpodobnil.] (18.11.2015)

Film se tak dlouho tvářil hodně špatným dojmem, až mě přinutil se na ně podívat projistotu znovu. Abych to vysvětlil. Zpočátku se vyprávění řítí rychlostí vpřed a není moc prostoru pro nějakou zapamatováníhodnou scénku, vše se změní na konci 2 třetiny kdy u stolu sedí všechny hlavní postavy a Johnny Depp má zase jednou za 100 let svou geniální chvilku. Tady se mu daří na relativně malém prostoru mě přesvědčit že se skutečně jedná o hodně nebezpečného člověka, se kterým si není radno zahrávat. Podobnou scénku jsem viděl když se Joe Pesci ptal Funny how? Prostě divák netuší co se bude dít a to je přesně ono. Příběhy seřazené chronologicky nejsou nic zajímavého dokud se děj značně nezpomalí... Scott Cooper to se mnou docela umí, že mu to tenkráte ale trvalo. 75% (15.02.2016)

Johnny Depp! Celý film si ukradl pro sebe a dobře tomu tak, protože ten zbytek budil rozpaky. Teď nemám na mysli ostatní herce. Ti nezklamali. Problém je v poněkud suchopárné a rutinní režii, která nedokáže vtáhnout do děje a drží si k postavám až moc velký odstup. Vše pak působí jen jako rekonstrukce. Velmi dobře obsazená, technicky výborně zvládnutá, ale pořád jenom rekonstrukce. Jedinou přidanou hodnotu tak tvoří právě Depp, ale ten zahrál natolik ďábelsky, že film povyšuje do nadprůměru. 70% (21.12.2015)