Nevinnost

zahradníci jarchovský a hřebejk na začátku nevinně zasadili malé semínko, z něhož postupně vyrůstal silný kmen, aby se z něj nakonec spolu s vedlejšími větvemi pozdějších postranních linií stal královsky košatý strom. výborné kriminální drama s poněkud experimentální kamerou a úchvatnými hereckými výkony. nedostává se mi slov, snad jen: "bravo, bravo, bravo!" 90% (27.01.2011)

Češi jsou národ, který se velmi rád u tuzemských filmů baví. Připadá mi že domácí filmová dramata se v naší společnosti vůbec nenosí a vlastně se jedná o jakési TABU. Potěšilo mě že Hřebejk je jeden z mála tvůrců, který umí zatlačit na pilu a natočit kvalitu, pod kterou kdyby bylo napsáno místo Česka například USA nebo Švédsko vynášeli by zdejší odborníci snímek do nebes. Jenže není... Film vznikl v Česku, je o nás a divák, který se přišel do kina zasmát, je najednou zoufalý. Tohle samozřejmě nebude trpět. Vetchého miluje v Okresním přeboru a přes to nejede vlak. To že tady hraje najednou primáře, který je obviněn z pohlavního styku s nezletilou nehodlá akceptovat. Jeho škoda! Nevinnost je výborná záležitost. Sonda do života lidí, kteří si žijí své životy a každá postava má své máslo na hlavě. Nikdo nejsme dokonalý. Určitě film, který podává spoustu otázek a divák nechť si na tyto otázky odpoví sám. Nevodí za ručičku. Z herců u mě dominuje charismatický Hynek Čermák, na kterého se od nynějška budu těšit v čemkoliv bude hrát. Hereckou slabinou je bohužel Vetchý, přestože nad jeho 16cm nezbývá než smeknout:) 85% (11.08.2016)

Když jsem na to náhodou narazil v telce, zpočátku mě to moc nebralo, ale někdy od momentu, kdy je Tomáš obviněn, to už upoutalo mou pozornost a bavilo až do konce. Finální zvrat mě šokoval, ale dává to pak celé o to víc smysl, a tím spíš mě to přimělo pocítit respekt ke scénáři, který mi přišel velmi promyšlený - líbí se mi na něm třeba to, v kolika různých významech se zde objevuje titulní motiv nevinnosti (trestněprávní nevina, sexuální nezkušenost/panenství, nevinnost mentálně postižených lidí ve smyslu nezkaženost přetvářkou) nebo i ten finální vtípek, kdy je závěrečný titulek KONEC doprovozen slovem "NEVINNOSTI". Možná z toho námětu šlo dostat ještě trochu víc, ale osobně jsem i tak hodně spokojený a rád, že jsem se k tomu filmu náhodou dostal. Víc podobných českých dramat ze současnosti bych jen uvítal. (04.07.2022)

Zásadní tvůrčí duo, které nám v minulosti několikrát dokázalo, že umí, se zde bezmocně plácá v tématu, paradoxně přetékající skvělým drámo potenciálem. Velmi drsný úvod do světa jednoho osamělého kriminalisty, v podání bravurního Hynka Čermáka, který strčil do kapsy všechny ostatní, se začne pomalu proměňovat v neskutečně tuctové rodinné drama, za jehož přehnanou provázanost by se nemusela stydět snad ani koprodukce Turecko - Venezuela. Vše se nakonec dokonale zadrhne a začne se točit pozpátku, proč vlastně neříci, úplně nanovo, i když podstata zůstává stejná. Vše dobré zabíjejí kýčovitě jednoduché monology, které se po delším poslouchání stávaly skoro nesnesitelnými, ještě horší dialogy, přehnaně určující pravidla hry na hodné a zlé, celkově opravdu nedotažený scénář (situace, která se na začátku filmu zdála naprosto nepředstavitelná, se na konci odehraje bez jakékoli reakce těch, kteří si jí nedovedli ani představit, což film prakticky zmrzačilo) a hlavně těžce monotónní projevy všech postav. Vetchý___v podstatě nehovořící, všemi vyhledávaný nad-samec, který vše, co se kolem něj děje, přijímá s naprosto stejným výrazem, bez diskuze za hřích stojící, roztoužená Olinka, které ještě včera stékalo mléko po bradě a dnes je již sama ochotná si z bradičky stírat úplně něco jiného a její těžký poker face, dále pak podivně sjetá Aňa a nakonec groteskně, ve finále ale bohužel trapně laděná postava senilního důchodce v podání Luďka Munzara. Jediné, co mi kromě občasných světlých momentů dělalo opravdu radost, byl velice povedený soundtrack a veškerá hudba ve filmu, která mi o něm řekla daleko víc než samotná tvůrčí dvojice. Od té jsem se dozvěděl něco jiného - na velikosti SAKRA záleží a Anna Linhartová je odsouzena se v některém dalším filmu svléknout. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský chtěli, opravdu chtěli vyprávět tento příběh, ale, v mých očích, zřejmě nevěděli jak. (16.03.2015)

Veliká převeliká škoda té umanuté snahy tvůrců vše doříci a všechna vysvětlení podat divákovi až polopaticky, kdyby Petr Jarchovský ve svém scénáři nechal alespoň nějaké dějové linie otevřené a především v sobě utlumil touhu po překvapivé pointě a originálním finále za každou cenu a nechal svůj příběh někde v blízkém okolí chatové oblasti u Máchova jezera vyznít do ztracena, asi bych neváhal s maximálním hodnocením, tak moc se mi jeho psychologické drama zamlouvalo. Námět je skutečně silný, Jarchovský dobře zná své silné stránky a hlavně triumfuje s dialogy, o Hřebejkově bravurně zvládaném řemesle také netřeba spekulovat, navíc umí vést herce a v silných momentech je znát kvalitní casting (osobně děkuji za Luďka Munzara), nádherná je kamera, která častým snímáním scény v protisvětle navozuje zvláštní atmosféru, zajímavá je mizanscéna tvořící mix městského urbanismu a sterility nemocničního prostředí a výslechových místností policie, což dohromady dobře ilustruje motivy vyhoření a osobní i rodinné krize. Hřebejk s Jarchovským natočili (opět) silný film, škoda, že (zase) funguje spíše lokálně, než že by měl šanci oslovit širší evropské, potažmo světové publikum... (15.11.2011)