D2: Vlakem až na konec světa

Pokud je D2: Vlakem až na konec světa dech-beroucí train movie, pak jí může být i dramatický přejezd důchodkyně Košťálkové z Nespek do Čerčan na skládacím kole. Nevyváženost, přehrávání a celková roztříštěnost, značné nelogičnosti až nesmysly jsou totiž natolik do očí bijící, že by se mohly odehrát během dvaceti minut. Jak jsem uvedl ve své recenzi, nebyl jsem příliš nadšen snímkem Montenegro, ale ve srovnání s D2 se mu musím dodatečně omluvit. (13.03.2021)

Recenzenti přede mnou filmu vyčítají, že se v něm nic neděje a považují ho za nudný. Na mě tak nepůsobil. Podle mě má příjemnou atmosféru, a to zejména zásluhou Petry Hřebíčkové, z níž jsem tady nabyl dojmu, že je to neskutečný živel. Ještě nikdy se mi v žádném filmu tak nelíbila ani jako žena, ani jako herečka. Byla vynikající a žasnu nad tím, že něco takového hvězda její velikosti vůbec vzala. Nízkorozpočtovej film s vidinou X dnů na nepohodlné cestě vlakem, bez dětí, bez rodiny…fakt smekám… Jak říkám, mně to rozsvítila, platonicky jsem se do ní zamiloval, filmově odtažitýho Rendu nechápu, ale pan Babinec si ho takhle vymodeloval a já to respektuju. Jediný, čemu fakt nerozumím, proč se čtyřčlenné osazenstvo výpravy smrsklo pouze na tři lidi/ herce..? Proč z toho Martina v podání pana Dedka udělali pouhýho statistu…? Na co tam tedy vůbec byl? Beru to tak, že to rozhodně má svoje mouchy. Ale nezatracuju to, má to i silný momenty. A Zrní zbožňuju, takže celkově dobrý- i navzdory tomu uhozenýmu konci. P.S.: Dodatečně jsem si o tom filmu něco zjišťoval a materiál na něj se 8 let povaloval ani ne ve střižně, ale kdesi ve skříni. Takže do té skálopevné jistoty velkého nepohodlí a třítýdenního (!) odloučení nešla plus mínus čtyřicetiletá velká hvězda českého filmu Petra Hřebíčková, ale její mladší, ještě zdaleka ne tak slavná verze. Přesto má za svůj výkon můj obdiv. P.S.2: Po zralé úvaze tvrdím, že právě aktuální popularitě Petry Hřebíčkové vděčíme za to, že ten film nakonec přece jen spatřil světlo světa. Nevím, jak účastníci zájezdu, ale já bych kvůli tomu byl na někoho extrémně nasranej, že to někde nechal tak dlouho zahnívat. (02.11.2021)

Napsal jsem dlouhý koment, který se mi smazal, ale byl hodně smířlivej oproti recenzi v Cinemě - zvlášť k Petře Hřebíčkové. Pointu jsem čekal trochu pozměněnou již od začátku, ale ok. Ale za největší minus počítám sympatický hlas vypravěče, který má patřit k týpkovi, který se objeví jen párkrát, jinak drží kameru a vůbec mi k tomuto pánovi neseděl vizuálně :D. (09.02.2021)

Místy je to takové příjemně nezávislé, místy to zase působí jako home video (v částech, kde to tak působit cíleně nemá). Místy se to příjemně sleduje, místy to zase působí dojmem, jako by tři Češi jeli dělat bordel do Ruska (jsou sice čtyři, ale postava kameramana je za mě úplně v pohodě po celou dobu). Mile mě překvapilo, že se našel nemalý počet lidí, který na zpřístupnění tohohle filmu taky stejně jako já dlouho čekali, ale musím přiznat, že stejně jako většina z nich jsem z toho zklamaný. Určitě jsem od toho čekal víc, než další typické české nic o ničem -  a ten zvrat, co se stane v závěru a láká na něj obsah, je úplně nahodilý a spíš je tam jen proto, aby to vůbec mělo něco jako závěr. Jenže těchto filmů už jsem viděl mraky a tak už jsem v přístupu k nim jaksi "otrlejší" a částečně se u nich spokojím i s tím, když ve mě zanechají nějaký dojem. Tohle ve mě něco zanechalo, i když to není nic silného a zapamatováníhodného, nějaký pocit jsem z toho měl a ten mi vystačil aspoň na ty dvě hvězdy. Protože kromě sympatické postavy kameramana a výše uvedených (rozporuplných) kladů to v sobě víc nemá. Bohužel. 2* (17.01.2022)

Jedna hvězda za živelnou Petru Hřebíčkovou, jinak bohužel není moc co pozitivně hodnotit. U mnoha záběrů z "amatérské" kamery není hercům rozumět, scénář zde prakticky neexistuje, závěr vyznívá dost nelogicky a z potenciálně velmi zajímavých cestopisných informací se dozvíte maximálně to, kolik stojí láhev vodky na Krasnojarském nádraží. (04.11.2021)