Žena v čiernom

I've never been so fucking scared like this in my whole life! Nevím, jestli jsem ten večer, kdy jsem se na Ženu v černém dívala, byla v nějakém silném emočním rozpoložení, nebo, co to se mnou bylo, každopádně myslím, že takové stavy jsem snad u žádného hororu ještě nezažila. Byla jsem vyklepaná jak alík a tekly mi slzy "hrůzy", nebo jak to mám nazvat (víte, takový ten stav, kdy se někde oběť schovává před vyšinutým maníkem se sekerou, nebo prožívá šílenou noční můru a strachy začne brečet:) Hned úvodní půlhodinka mi nabídla zhruba šest šokujících lekaček, které mě totálně odrovnaly, a měla jsem dojem, že jestli to tak půjde dál, ve zdraví to nepřežiju. A kdybych se poté zbytek filmu nedodívala s ovladačem před očima, kdykoliv "to" přicházelo, zřejmě by k tomu možná i došlo:) Ačkoliv Žena v černém přináší ten nejklasičtější "Ghost Story," který není v podstatě nikterak originální, ani nijak složitě propracovaný, hustá a značně ponurá atmosféra viktoriánské Anglie a především samotná dokonale děsivá Dáma v černém vše bohatě vynahrazují. Takže v podstatě ta nejtradičněji zpracovaná duchařina, v níž opět figuruje starý, chátrající, "Scary House" s pohnutou minulostí a jeden zlostný duch, mi přivodila pravděpodobně ten nejděsivější status, jakého jsem zatím při sledování hororů dosáhla. A při pohledu na Daniela Radcliffa jsem měla dojem, jako bych se dívala na Richarda Armitage ve studentských letech:) (01.11.2013)

Přiznávám zcela dobrovolně, že horory nejsou mým oblíbeným žánrem, tudíž The Woman in Black běžela v kině celých šest týdnů, než jsem se na ni odhodlala zajít. (Touha vidět Radliffa v něčem jiném než Harrym Potterovi, přítomnost Ciarána Hindse, podle traileru velmi hezká vizuální stránka, srovnání se Sirotčincem v jedné z recenzí a vědomí, že ustát filmy s přístupností od dvanácti let bych v jednadvaceti měla zvládnout, nakonec vyhrály.) A přežila jsem. Vizuální stránka vycházející z černobílých kostýmů a snížené saturace obrazu a atmosféra vytvářená domem, houpacím křeslem a otiskem na skle je velmi podmanivá. Snad jen od příběhové stránky jsem, snad kvůli odkazu na Sirotčinec, který dokázal balancovat na hraně racionálního a mystického vyznění, čekala mnohem víc. (24.03.2012)

Jako čtenář původní knihy a divák televizní verze z roku 1989 jsem se vznášel v sedmém nebi plném duchů. Atmosféra je tak hustá, že se ani nedá krájet. Parádní lekačky, které jsem naposled prožil u asijských hororů. Jedinou výtkou je Radcliffův mladý vzhled, ale na to jsem si přesto zvykl. BAF! (20.02.2012)

Od Amenábarova snímku Ti druzí jsem neviděl tak působivý mysteriózní horor a musím říct, že mi udělal opravdu radost. Přitom to vlastně není nic světoborného, ale je příjemné vidět, když se někdo vrací úspěšně k základům žánru. V tom filmu se neexperimentuje, drží se osvědčených filmařských postupů, Watkinsova režie je spolehlivá a i v detailech přesná. Režisér ví, kdy nasadit lekačku a kdy nechat kameru zachytávat působivé obrazy ponuré přírody a interiéry domu poznamenaného lidskou zlobou. Neměl jsem problém vlastně s ničím, nic nepřekáželo, nevyčnívalo, nenaštvalo. I ten konec, který možná některé diváky rozladil, zapadá do myšlení pozdní viktoriánské éry a podobně laděných literárních příběhů. Když to tak vezmete, vlastně se všichni dostali tam, kam patří. Celkový dojem: 90 %. (04.04.2017)

Žena v černém je skvělý atmosferický horor, který se odehrává v naprosto perfektní lokaci, s výbornými herci a parádní režií, která obstarala právě tu děsuplnou atmosféru, ze které jsem měl mrazení ještě pár hodin po shlédnutí. Daniel Radcliffe mi okamžitě odezněl jako Harry Potter. Tady jsem ho viděl jako výborného herce, který dokáže zahrát mnoho emocí, včetně strachu. Je teda pravda, že bejt jím, už asi po 20ti minutách by mi v tom strašidelném domě houklo, ale on se pro film přemohl a zvládl to naprosto perfektně. Stejně tak i scénář je skvělej. Tyhle duchařský horory většinou ztrestají závěry, ale tady je to všecko takový děsně zajímavý. Klobouk dolů. Film tak přinesl čtyřhvězdový zážitek a vzpomínky, které jen tak nevymámím z hlavy. Kéž by takových filmů v takové kvalitě bylo víc. (15.10.2012)