Oblivion: Nevedomí

Tom Cruise si so sci-fi žánrom rozumie a tentoraz spojil svoje sily s talentovaným Josephom Kosinskym a výsledok teda rozhodne stojí za to. Nie je to zase vyslovene originálne a prepracované a viacero zvratov sa dá predvídať, ale aj tak ponúkne celkom netradičný pohľad na postapokalyptický svet a mimozemskú inváziu, ktorá mi ale výborne sadla. Celkovo sa tu toho vlastne zase tak moc neudeje, dej plynie pomaly a viac sa rozbehne vlastne až v druhej polovici, ale tu s tým nemám najmenší problém, film nepotrebuje neustále samoúčelné atrakcie, práveže sa mi páči, ako to celé prirodzene plynie, karty sa odkrývajú postupne a môžem si užívať celý ten svet a spôsob života. Tu aj tie najobyčajnejšie scény pôsobia veľmi príjemne a skvelo sa na ne pozerá. Paradoxne práve tie akčnejšie scény sú horšie zvládnuté a film si viac užívam, keď sa nič tak zásadné nedeje. Ale film ponúkne aj pár scén, ktoré sú vynikajúce, úplný úvod, záver, alebo aj bazénová scéna sú zážitok. A môže za to aj toto perfektné obsadenie a ich postavy. Tom Cruise tu síce nepredvádza nonstop akčný výkon, ale je tu mimoriadny sympaťák, toto je jedna z jeho najlepších úloh, charakterovo perfektná postava, ktorý aj v tom hi-tech svete uprednostňuje to, čo je skutočne podstatné a tak či si len tak jazdí krajinou na svojej motorke, predstavuje hru baseballu alebo oddychuje pri hudobných platniach, získal si ma. Sadla mi aj Andrea Riseborough, ktorý s ním vytvorila sympatickú dvojicu, ktorá sa v mnohom dopĺňa, ale zároveň aj odlišuje, pôsobia úplne prirodzene.  A k tomu Morgan Freeman, Olga Kurylenko a Nikolaj Coster-Waldau, každý v skvelo zvolenej úlohe, tu ma bavili úplne všetci. Jedinou slabinou filmu je pre mňa akcia. Ona sama o sebe nie je zlá, film ponúkne pár zaujímavých sekvencií, len mi príde, že ju film vlastne ani nepotrebuje a tie drony na zápornej strane ma moc nezaujímali, viac ma jednoducho bavilo, keď tu nič nevybuchovalo. A určite musím vyzdvihnúť toto úplne úchvatné audiovizuálne prevedenie, tu si vychutnávam pomaly každý záber a tón, nádherný vizuál, kamera, efekty a hudba, ktorá je aj samostatne skvelým zážitkom, pre mňa jeden z najlepšie natočených filmov. Takže kvôli tým pár menším záporom plné hodnotenie dať nemôžem, ale aj tak je pre mňa Oblivion klasika, ktorú rád občas pozerám, tie klady sú tu až moc výrazné. 83% (22.07.2013)

Joseph Kosinski zdá se býti bohem sterilního designu, ve kterém byste se s radostí zabydleli (a z jeho údržby se zakrátko zcvokli;)) Opětovná spolupráce s Claudiem Mirandou dala vzniknout dvouhodinové ódě na sklo a lesklé povrchy, která bohužel z hlediska dějového už nedrží pohromadě zdaleka tolik, kolik by si divák zasloužil. Výtky Františka Fuky jsou IMHO přehnané, ale na několika místech mi něco dost zásadně nesedělo. Oblivion má do svojí poloviny našlápnuto na hodně podařenou sci-fi ve velmi klasickém provedení, ale potom se to celé posune do zcela jiného stylu a nastanou ty problémy, kterých si mohou nevšimnout jenom hodně zapálení thetani. Díky několika vizuálně a zvukově dokonalým scénám (třeba bazén!!!) je potřeba Oblivion vidět, ale bohužel o tom, že se budu někdy ochotný podívat na víc než tu první polovinu, dost silně pochybuju. Proto nemůžu jít přes 70%. (07.09.2013)

Skutr Tomáš (čti "skurvený trpaslík") zachraňuje zbytky pytlivizace a já musím upřímně konstatovat, že už filmům přestal ubližovat jako dříve a klidně bych si teď jeho sádrový odlitek mrskl i na skalku nebo tak. To ta ukrajinská šlápota, co vypadá dobře akorát na satelitních snímcích a hraje tak, že raději měla prorazit v tenise a orgasticky hekat u backhandů, je jiný šálek samohonky, a docela tyhle jinak dokonalé vizuální orgie svým "herectvím" od přirození úspěšně pizdí. Dále následuje jako u ostatních sáhodlouhý, hnědopišský seznam artových nedostatků, yntelechtuálních výtek a esoterických nesrovnalostí, které v Solarisu a Vesmírné odysee rozhodně nebyly, ne ne.: ............ Čistých pět. (13.05.2013)

"Naší prací není vzpomínat. Vzpomínáš?" Opravuju drony poničené mimozemšťany u hydrověží již příliš dlouho na to, aby mne překvapilo, že občas potkám sám sebe. A jelikož s Vicky tvoříme velmi efektivní tým, tak nám naše nadřízená Sally občas pustí film. A zrovna tohle Nevědomí mne hodně bavilo. Bylo na co koukat, krásně to dunělo a i lenivej mozek to dokázalo občas uvést do stavu činnosti zaznamenatelné na přístrojích s vysokým rozlišením. (25.10.2013)

Říkal jsem si, jestli má vůbec neakční syfy šanci dneska uspět. V době, kdy všichni chtějí hektickou akci, o kterou se postarají nějací nerdi u kompu v trikovém studiu, je to téměř hazard. Oblivion může však být důkazem, že i se skromnou akcí a pozvolným vyprávěním příběhu to jde. Vše se odvíjí od okamžiku, kdy si Krujz uvědomí, že by radši píchal soudružku Rusákovou, než tu svou upjatou operátorku a problém byl na střeše (obrazně řečeno - problém byl totiž všude, v posteli, na stole, v knihovně, ale i třeba v bazénku). Jako vždy... To ani nemusí být syfy. Přes zdánlivě triviální zápletku se ale dostáváme k jádru věci a brzy samozřejmě zjistíme, že nic není tak přímočaře jednoduché. S každou další minutou lze pak konstatovat, že se tvůrci pořád drží vytyčené cesty a ani jednou nevypadnou ze své role. Bez použití laciných efektů a scenáristických berliček se prokoušou k pompéznímu finále. Přesto ale se jedná o takové to čisté hard core syfy bez pestrobarevných obřích robotů nebo hemživých xenomorfů či "shieldem" plného přihřátých mutantů a to se cení. Postapokalyptická vize Země je naprosto úžasně ztvárněná. A velké plus je ještě za ukázku způsobu, jak jednoduše zaútočit na planetu Zemi. Prostě zničíte Měsíc. Jednoduché, dokonalé a pro Zemi naprosto devastující. Nashle v příštím životě. (21.04.2013)