Šesť Thatcheriek (S04E01)

Víte, jakou epizodou měla série o Sherlockovi končit, aby se z ní nestala jen nudná, sebe špatně parodující a pouze vztahy postav se zabývající hloupost? The Reichenbach Fall (s02e03). Po tuhle epizodu se dá seriál brát vážně. Dál už je to jen výše zmíněné, pouze v některých dílech (asi v jednom) z následujících jsou ještě chvílemi dokonce památky po tom, že to, co Arthur Conan Doyle napsal, byly detektivky. Člověk by si naivně myslel, že když čeká několik let (!) na další sérii, tak že zápletka bude ohromující a děj strhující. Nebo, že to alespoň bude detektivka i přes to, že si sama ze sebe i z postav dělá srandu, která není vtipná. Ale ani v tom první díl (snad) poslední série neobstál. Je to nudné, je to plytké, neřeší se kriminální případy, ale minulost nejotravnější postavy, které kdy Moffat s Gatissem dali nepřiměřený prostor. Vypiplaný vizuál už nepřekvapí, protože ten býval i u epizod s napětím a dějem. Není to detektivka, není to ani dobrá parodie, možná je to tak leda telenovela, protože u ní nikdo žádnou kvalitu nečeká. Dvě hvězdičky jsem dala proto, že byl tento díl lepší, než dementní The Abominable Bride, ale hlavně proto, že SPOILER! nás Mark Gatiss konečně zbavil té neskutečně otravné, naprosto neuvěřitelné Mary Morstanové/Watsonové, která v tohle díle už úplně přejala roli Watsona, tím pádem skutečného Watsona ani nebylo potřeba KONEC SPOILERU. Tak snad už kvůli tomu budou zbývající díly vážnější. V to, že by se místo vztahů postav řešily kriminální případy, jako ve výborné první sérii, jsem už přestala doufat. Kromě prvotřídních herců a hezkého vizuálu už není jediný důvod se na Sherlocka dívat. (02.01.2017)

Jak totálně zabít tempo a dějovou přípravu z konce 3. série a vánočního speciálu, vyplácat celou třetinu série na nekoherentní píčovinky bez pointy, vypotřebovat očekávaný zvrat ještě před tím, než se vlastně cokoli rozjede, pojmout ho tím nejtelenovelovitějším, totálně významu prostým způsobem vůbec, a navrch to zastříknout vycucaným melodramatem, které popírá veškerou narativní logiku, předchozí vývoj i dosavadní charakterizaci. The Sign of Three bylo místy aspoň legitimně vtipný, tohle je Downův syndrom i mezi potraty a jo, tenhle můj vzteky vypocený dadaismus stoprocentně dává větší smysl než cokoli, co jsem právě přinutila starého zhlédnout. Neuvěřitelný. (02.01.2017)

Náhodná koláž obrazů obohacená o náhodné triky, spojená nahodilým střihem, zpracovávající stupidně jednoduchý scénář, který někdo rozstříhal na odstavce a náhodně seřadil za sebe. Kult požraný sebou samým, iritující parodická hyperbola vlastní zapomenuté geniality. Domýšlivé, nafouknuté, ješitné, povýšené, namyšlené, naduté, samolibé a arogantní, zatímco hlavní postava už dávno míří k opačným charakteristikám. Totální maglajz. (19.01.2017)

Zatím jednoznačně nejslabší díl všech 4 sérií....ale jenom díky té překombinovanosti a neúměrnému množství dialogů a skákajícímu ději sem a tam, tady už to tvůrci lehce přestřelili..Naštěstí téměř vše zachraňuje poslední dvacetiminutovka, které už zase standardně rve žíly a vede díl k velice zajímavé pointě, které všechny příznivce novodobého Sherlocka musí přivést zákonitě k dalšímu dílu 4.série - takže let´s go! .................moje hodnocení = 7,5 z 10. (23.01.2017)

Předchozí řadou mě tvůrci Sherlocka dohnali k tomu, že jim teď nic nevěřím, a to ani smrt jedné z hlavních postav. No a pokud ta smrt měla být tím nej, co se v tomto dílu stalo, tak pardon, nepovedlo se. A přitom to začínalo tak dobře, ozvěnami první řady, vypadalo to na docela pěkné pátrání, jenomže pak se všechno zkomplikovalo, překombinovalo a v závěru zmíněným zvratem zazdilo. O nejlepší scénu se nepostaral ani Sherlock, ani Watson, ale jejich půjčený pes. (29.04.2021)