Báječná sedmička

Pořádné šlápnutí vedle. Příběh matky věčné oběti zcela deklasuje odbornou pomoc lidem stiženým pervazivní vývojovou poruchou a na piedestal staví pochybné guru mateřství, navíc totálně ignorantským způsobem bez kouska tvůrčího ducha. Děti představující nemocné chlapce toto postižení asi neviděly ani na obrázcích, jinak si nedovedu vysvětlit tu strašlivou bídu s jakou se svých rolí zhostily. Plochý příběh téhle guru matky má asi vyznívat optimisticky a nadějně, nu na mě působil spíš jako pár epizod ze života jedné hloupé životem s odlišnými dětmi unavené nány, což asi nebyl záměr tvůrců tohoto snímku, protože skutečný život Jacqui Jacksonové možná je o něčem jiném, budu se muset podívat na onen dokument uvedený v obsahu. Můj čtvrtý film v řadě o této problematice šel zcela mimo mě, a to jsem od něj čekal hodně, protože řekněme vícenásobný autismus pro mne není jen něco, co znám z doslechu. (04.09.2014)

V konečném vyznění tak trochu ploše působící televizní sonda do skutečně svízelného osudu matky - samoživitelky a jejího až příliš širokého spektra potomků. Mírně načrtnutý romantický oblouk se v průběhu děje dostává čím dál více do popředí a zastiňuje původní sociální a etický rozměr. Snímku by rozhodně prospělo zdramatizování a prohloubení scénáře. Toto nosné téma bylo totiž již filmově zpracováno a zdramatizováno mnohokrát a často tedy výrazně lépe a silněji, co se týče celkového vyznění. Uvážíme-li ovšem, že tohle dílo je koncipováno coby televizní film, pak v kontextu televizní tvorby jde o snímek vysoce nadprůměrný... Podobné filmy: Bílá vrána, Benny a Joon, Co žere Gilberta Grapea, Malaton (11.08.2010)

Jsou chvíle, kdy snímek působí přece jenom maličko křečovitě - možná proto, že jednotlivé dojemné, dramatické i úsměvné epizody jsou poskládané jedna za druhou bez hlubšího pohledu do života jedné neobyčejné rodiny. Ale to je asi tak jediný závažnější nedostatek. Osamělá matka Maggi Jacksonová to vůbec nemá jednoduché - tím spíš, že narozdíl od děvčat její chlapci nejsou po mentální stránce úplně v normě. Přesto nebere svůj (ani jejich) osud tragicky. Helena Bonham Carter v hlavní roli je kouzelně bezprostřední a i ostatní herci - včetně těch dětských (!) - jsou naprosto přirození. Velice dobře funguje i rozdělení snímku do čtyř ročních období, které nenápadně upozorňuje jak na plynutí času, tak na proměny, kterými rodina během jednoho roku prochází. Takže jednoznačně převažuje pozitivní dojem … 3,5* (12.08.2010)

Až se mi nechtělo věřit, že je to podle skutečné události, jak to bylo vše v podstatě happy. Nicméně, ten dokument jsem o této rodině neviděl a nikdy jsem o ni ani neslyšel. Co se týká tohodle filmu, byla to taková příjemná podíváná. Pár dobrých hlášek, pozitivní atmosféra a v podstatě i dobrý námět. Nevím, jestli to bylo ve skutečnosti tak "růžové", ale ve filmu vládne optimismus a pohodička. Prostě takové televizní pokoukání, které mě nenadchlo, neurazilo a nezanechalo ve mě nějakou výraznou vzpomínku. Prostě film. Asi by z toho bylo solidní drama. Howgh! (30.01.2011)

Na tenhle film jsem se moc těšila už kvůli milované Heleně Bonham Carter a nakonec jsem vůbec nevěděla, co si mám o tom filmu myslet. Přišlo mi to jako filmový dokument a Helena mi přišla opravdová, jakoby to vůbec nebyla herečka, ale vážně máma sedmi dětí, z toho tří chlapců, kteří byli jedineční. Byl to odraz reálného světa a režisér se s tím vypořádal skvěle. (29.09.2017)