Zrodenie Planéty opíc

První návštěva u opičáků, doprovázená rakouským zněním bez titulků, mne kdysi zcela uchvátila a i další opičí výtržnosti jsem většinou hodnotil lépe, než nadnárodní průměr CSFD. Tentokrát však musím učinit výjimku, neboť opice postižené digitalizací mne nijak zvlášť neohromily a navíc jsem nikdy nebyl fanouškem jasným vítězství technických kritérií nad těmi scénáristickými. Pokud shrnu dojmy na hromadu, tak se na to koukalo pěkně, poslouchalo se to příjemně, ale nebavilo mě to. (13.02.2012)

Do tohodle filmu se mi vůbec nechtělo. Nemám rád, když se obnovuje v současnosti klasika, což se teď stává hodně často. To už by muselo být jó něco, aby mě to zaujalo. A tady to na to něco opravdu vypadalo, protože tenhle film nad moje očekávání měl docela dost vysoké hodnocení, a tak jsem to zkusil. Film je pak moc dobře natočený, efekty jsou perfektní, ale némůžu si pomoct, je to celý hrozně blbý. Ten příběh...Fakt, že věci, které se dají udělat jednoduše, se ve filmu dělají složitě, bych ještě hodil za hlavu. Ale skutečnost, že roky ubíhají jakoby nic, armáda, která má ve zbraních střely s průrazností jak bomby země-vzduch nesejmou ani jednu opici, a co víc, neprostořelí ani autobus mě fakt dojímají. Celé je to pak zakončené naprosto pikantní scénou uprostřed sekvojového lesa. V tu chvíli jsem si řikal, že Američan by sekvoj nesekvoj tam v tu chvíli poslal nějakou jadernou hlavici a byl by od toho všeho pokoj. (16.01.2012)

pozretie filmu som odkladala 4 roky. vzdy som si nasla nejaky dovod, preco radsej iny a nie tento. a moje podvedomie asi tusilo preco. priserna nuda. prvu hodinu som 6krat premyslala, ze film vypnem. nakoniec som to s nechutou dopozerala, hoci posledna cca pol hodina film vytiahla u mna z odpadu aspon na tie dve hviezdy. (06.11.2015)

Holy monkey shit! Aneb skutečně jeden z nejlepších filmů roku a blockbuster, který je mimořádně opulentní a efektní, aniž by přitom zapomněl, že má být také inteligentní. Což potěší o to víc, že se v prvním plánu jedná stále "jen" o produkt seq/prequelitidy, ve které se současný Hollywood zmítá. BTW Caesar, byť technicky velmi slušný, stále nepředstavuje vrchol, ani revoluci v počítačové animaci, především proto, že je až příliš často evidentně digitální a až příliš často evidentně hraný člověkem. Tuto roli ovšem převzal orangutan Maurice, který se k dokonalosti limitně přibližuje... (20.08.2011)

Film v pravý čas. Namísto godzillovsky destruktivní akce spoustu žánrových zákonitostí relativizující hra o to, kdo je čí pán, kdo ovládá čí území. Ve stínu opic zůstávají všichni živí herci, kteří svými činy ani neaspirují stát se hrdiny. Rodmanův liberalismus nemá daleko k přístupu typu „dělejte si, co chcete, sám stejně nic nezmůžu“. Postavou, která prodělává spletitý vnitřní vývoj, která doslova prochází evolucí (jak ukazuje dechberoucí scéna se stromem), je Caesar, předurčený svým jménem i inteligencí k velkým skutkům. Už dlouho jsem nikoho neviděl hrát takhle přesvědčivě očima. Ve scénách, kdy klade otázky, je Zrození planety opic působivější než tehdy, snaží-li se je zodpovídat. Zatímco podáním i dopadem na zápletku druhořadá romantická linie zestárla v okamžiku uvedení filmu do kin, bude-li za dvacet let nějaká příroda, bude aktuální i její zde prezentované dráždění člověkem. Nezmiňuje řadu dalších interpretací, nabízejících se po prolétnutí aktuálních zpráv ze světa (proč by mělo „právo" na plnohodnotnější život náležet jen vybraným jedincům). Bez ohledu na množství obsažených významů, Zrození si lze bez provinilého pocitu užít i coby letní blockbuster se svižně servírovanými atrakcemi pro oko i mysl (nejlépe pro obojí naráz). Třeba v navozování dojmu pohybu dosahuje Wyatt ve scénách Caesarových nepřerušovaně snímaných opičin intenzity Bourneova ultimáta. Britská invaze do Hollywoodu tak pokračuje stejně zdárně jako cesta naší „vyspělé“ civilizace za sebedestrukcí. 85% Zajímavé komentáře: verbal, Bluntman, Lavran (17.08.2011)