Mizející místa domova - Série 2 (2011) (séria)
Obsahy(1)
Dnešní rozměr mizení je zasazený do kulis, ve kterých by se mohla odehrávat absurdní dramata nebo vědecko-fantastické příběhy. Ty, které dýchaly každodenním životem, se odtud ale vytratily. Ještě v osmdesátých letech 20. století poskytovala průmyslová zóna na severovýchodě Kladna obživu dvaceti tisícům lidí: hutníkům, slévačům, valcířům… Reprezentovaly ji především dva objekty: Vojtěšská huť (později huť Koněv) a Poldina huť (v jejím areálu natočil režisér Jiří Menzel legendární film Skřivánci na niti). Vojtěšská huť byla založena v roce 1854 a její rozvoj pokračoval do druhé světové války. Špatně vedený závod ale stále více technologicky zaostával a zadlužoval se a po válce se stal s Poldinou hutí a dalšími závody součástí Spojených oceláren, národního podniku (SONP) a byl přejmenován na huť Koněv. Plánované hospodářství vedlo k dalším značným ztrátám a v polovině 70. let následovaly demolice vysokopecních provozů. Dnes je Vojtěšská huť opuštěná, kromě tří proslulých věží vápenných pecí z let 1927–1929 tady nalezneme pouze torza budov, zdevastované haly a skládky odpadu. Většina území kladenského průmyslového areálu se stala „brownfieldem“, tedy plochou zatíženou nejen ztracenou historií, ale především kontaminovanou ekologicky. Před čtyřmi lety se objevilo v tisku, že „Ministerstvo kultury zvažuje návrh, aby se Vápenné pece v areálu bývalé Vojtěšské huti staly národní kulturní památkou“. Zatím tady ale tady pod nevyhlášeným heslem „národ sobě“ probíhá proces rozkrádání a devastace, kterému se nedaří zabránit. A tak bez pochyb pohled, který se naskytl Ondřeji Vaculíkovi při stalkerovské výpravě do zóny, je už v těchto chvílích historický. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Nemusím...a celou průmyslovou revoluci bych i s architekty poslal do propadliště dějin... Vaculík nás provedl ale tak půvabně a poeticky, že nemohu díl zatratit :-) ()
Galéria (6)
Fotka © Česká televize
