Tri

Slovo komédia v popise žánrov je veľmi zavádzajúce a mätúce. Drei je pre mňa skôr filozofickou a psychologickou drámou, ktorá môže vyvolávať polemiky. Humor sa tu vyskytuje v stopových prvkoch a aj to v situáciách, kde sa dá očakávať najmenej a je viac než čierny. Drei ovplýva veľkým cynizmom (alebo absolútnym realizmom?!), Tykwer upustil od výraznejšej lyrickosti a rieši veci menej sofistikovane (aj keď si neodpustí umelecké vložky ako balet, čiernobiele kompozície a pod.). Nie je to na škodu a hoci to nie je pecka typu Parfem, tak Drei má v sebe hĺbku, silu výpovede a hlavne nastoľuje témy, ktoré iniciujú diskusiu. Klobúk dole pred hercami, hoci priznám sa, že Sophie Rois mi bola rovnako sympatická asi ako ranné vstávanie o piatej. Čo si Tykwer zachoval je jeho kreativita, estetické cítenie a kamera. Potešila aj geniálna pieseň Space Oddity od DB, pri voľbe ktorej sa tiež do istej miery prejavila Tykwerova hravosť (alebo je to len náhoda, že ten "Major Tom" o ktorom sa spieva má rovnaké meno ako je meno tvorcu"?:) (15.11.2011)

O téhle trojce, která má zatraceně rychlé tempo ve stylu běhu o život, se bude ještě dlouho mluvit a sporně psát. Krizi středního věku napadne cizí element, který sebou nese silný impulz a z dvojky udělá svou přítomností a vlivem netradiční trojku. Jen si nejsem jistá, jak tohle z hlediska tématické stránky přežijí úzkoprsý diváci, kteří neakceptují nic, co se jen zdánlivě vymyká daným společenským rolím. (14.04.2011)

Na komedii příliš málo vtipné, na drama příliš málo vážné, na romantiku ... úplně mimo. Všechny tři hlavní postavy jsou nadto úplně neuvěřitelně nesympatické - z Adama mi bylo až fyzicky nevolno. Provokativní, kontroverzní závěr byl chytře vyspoilerován na plakátě. Je mi celkem jedno, jestli snímkem Tykwer bourá genderové stereotypy, kritizuje soudobou morálku (nebo naopak říká, že na ní není nic extra špatného) atd., já se prostě nebavil. (08.10.2011)

Zářez: Shakespearovy sonety v němčině. Filmařsky vybroušené dílko plné dokonalých obrazů, kterému téměř není co vytknout, Tykwer v plné síle - klasický a přesto jdoucí mílovými kroky kupředu. K tomu všemu nebeská a odzbrojující Sophie Rois. Přesto, přesto "jen" drei hvězdy, které spíš než kvality filmu vyjadřují můj dojem. Někde méně by bylo více (příliš mnoho postav), někdy příliš pomalé a výslovné, snad až překombinované. Zkrátka s vyhlazením filmových postupů se Tykwerovi bohužel nějak podařilo vyhladit i něco z té surovosti, dravosti, neokoukanosti, které jsme hltali u jeho starších snímků. (31.07.2011)

50%. Jak kdyby člověk seškrábl to nejhorší z filmů Toma Tykwera a vměstnal to do jednoho vychtěnýho artu. Od první minuty mě srala přešlechtěná elegance i různá stylistická řešení, nedbale poslepovaná dohromady, a ani klopýtavá konstrukce milostného trojúhelníku situaci nespasila. Jeho rozčísnutí ovšem klaplo a finále je působivé, ba i plnovýznamové. Přesto si troufám tvrdit, že tohle klubko z náhod, progresivních úvah a naťuknutých významových odboček je typicky evropským rakovinotvorným artem, jen ve verzi 2.0. (11.09.2012)