Tri

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Pomyselný Mount Everest festivalu v Trenčianskych Tepliciach a Trenčíne. Neútišiteľná nadšenosť mnou lomcuje a ani na sekundu nechce prestať - ešte aby aj, veď do centrály mi naráža mocná smršť exaktne vystihnutých point, disparátnych emočných chvení a na chlp trefnej irónie. Bezprostredná rozkoš z maximálne výpovedného posolstva o naplňovaní skrytých túžob, o voľnom priechode vrodených pudov, o individualistickej revolte vôči rozvrátenému/netolerantnému systému. Podvratný výkrik do ticha, ktorý prenikavo rezonuje na pozadí všetkých tých (zamindrákovanou spoločnosťou ustanovených, väčšmi neflexibilných) drístov o genderovej predurčenosti, biologickej kontrolovateľnosti a rádoby konvenčnej obmedzenosti. Akoby sa napĺňal môj tajný sen v ktorom konečne niekto ignoruje šumy verejnej mienky, jebe na implantované regule vyžadovaného správania, niekto kto veľkým oblúkom obchádza "plot predpojatosti" a s gráciou zdieľa nefalšovanú ideu slobodomyseľného nažívania - života odprosteného od akýchkoľvek kategorizácií. Už teda viem čo nastane keď sa snúbi dosti vypracovaný scenár (nech aj znateľne schématický) s gustióznymi formálnymi ingredienciami pod dynamicky/dôvtipne/dôkladne koordinovaným režijným patronátom - vznikne pecka typu "Drei", ktorá sa vyznačuje hneď niekoľkými nepriehľadnuteľnými znakmi a to netendečnou humánnosťou, uváženou skúmavosťou, hravou ctižiadosťou. Referenčné črty pre mnoho "konkurenčných firiem", ktoré sa ustavične namáhajú s predostrením (buď príliš prízemných alebo zas nadmerne srdnatých) komplexných analýz organickej priťažlivosti medzi ľudmi, poprípade sa uchyľujú k mechanickému zlučovaniu alebo naopak polarizovaniu vzťahových diskurzov a napokon ich ašpirácie vyšumia ako rozhrkaný šampus, respektíve sa zmenia v bezobsažnú konfúziu. "Trojke" takýto kolaps nehrozí, pretože si uvedomuje, že na háklivé otázky treba odpovedať s patričnou razanciou i odhodlaním, ale takisto s dostačnou porciou rozumnej prozreteľnosti a jemnocitnej vnímavosti. 3x áno. (25.06.2011)

Lidská stonožka 3. Haha chápete - tři. Lol. Nejlepší vtip tohohle tejdne. Ještě, že už je sobota. (Mám v plánu to ještě možná doplnit, ale kdyby k tomu nedošlo, tak alespoň ponechám, že kdyby tenhle film netočil rozskákaný Tykwer a v hlavní roli se nerozčilovala fantasticky neurotická Sophie Rois, tak tomu ukopu zrcátka). (21.11.2020)

Tom Tykwer se po deseti letech vrací se zcela německým filmem. Romantická komedie, která tvoří složitá sexuální trojice. Nemůžu uvěřit, že tento příběh nebyl natočen dříve. Pod Tykwerovou režií budete bojovat s tím, aby jste brali postavy vážně a veškerá smešnost má absurdní pojetí. Hudební skladba, pohyby kamery a osvětlení jsou přirozeně nádherné a typické režisérovo zakončení vůbec nezklame a vy z kina budete odcházet plní myšlenek o vztazích kolem vás. Cesty lásky jsou prostě složité. (15.04.2011)

Příběh muže a ženy, kteří jsou už téměř 20 let pár a o životě už si nedělají žádné iluze. Jednoho dne je ale oba chytne druhá míza a vášnivě se zamilují - do stejného muže. Tykwerovi se podařilo vytvořit neobvyklý film o neobyčejném milostném trojúhelníku, který se může pochlubit originálním a dynamickým zpracováním, několika hodně smutnými a několika hodně vtipnými scénami (při jedné jsem se smíchy skoro až počůrala). Z hereckého tria vyčnívá zde neuvedená Sophie Rois, která zaujme především svojí bezprostředností, nefalšovaností (některé její obličejové výrazy jsou fakt k popukání) a vyhuleným hlasem. Sebastien Schipper jako její partner je naprosto nevýrazný, Devid Striesow jako jejich osudový muž mi tam moc neseděl - jak herecky, tak vizážově. Jako celek je to ale hodně příjemné, neotřelé a hlavně povedené. Jen musím dodat, že neznám nic neerotičtějšího, než milostné scény mezi dvěma muži...a těch si tady užijeme docela dost. (06.01.2011)

Do posledního okamžiku jsem si nebyl jist, zda jde o něžný pohled na zmatené vztahy a zmatenou sexualitu jedné generace nebo o jejich krutou karikaturu - a myslím si, že tato nejednoznačnost je záměrná. Tykwer je mi ohromně sympatický tím, že na rozdíl od mnoha jiných kultovních tvůrců nerezignuje na experimenty a kontroverze, nezakademičtěl, ještě stále si dokáže hrát. Taky proto si mě opět získal, kluk ušatá. "Drei" je výtečná, invenční a místy vcelku vtipná podívaná - proto se nevylekejte roztěkaných 10 minut na začátku filmu, pak to opravdu stojí za to. (07.11.2011)