Réžia:
Miroslav HubáčekScenár:
Jiří MuchaKamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrajú:
Miloš Kopecký, Vlasta Matulová, Jana Hlaváčová, Olga Schoberová, Vladimír Menšík, Jiří Menzel, Zdeněk Dítě, Eduard Dubský, Jan Libíček, Blažena Slavíčková (viac)Obsahy(1)
Od tohoto večera si nikdo nic slibovat nemůže… Architekt Jiří Donát (M. Kopecký) se považuje za zcela průměrného starého mládence, ke kterému jeho okolí necítí přílišnou důvěru, ale neustále od něj požaduje více, než mu je schopen dát. Chce se zavděčit své mladé milence Evě (E. Schoberová) a dohodit jí u své vedoucí předvádění šperků na výstavě ve Vídni. Když neuspěje, rozhodne se Eva zkusit štěstí na pěveckém konkurzu v jedné kavárně, kam ji Jiří doprovodí. Když na ni čeká, potká svého záletného kamaráda Bedřicha (V. Menšík), který ho požádá, aby se před jeho blížící se manželkou vydával za přítele dívky, se kterou zrovna sedí. Když Jiří s neznámou dívkou (J. Hlaváčová) zůstane nakonec sám, rozběhne se večer, od něhož netuší, co čekat… Komedie Miroslava Hubáčka o charismatickém muži postrádající důvěru svého okolí, byla přímo psána na tělo Miloši Kopeckému. Ten však s původním scénářem nebyl zcela spokojen a k úpravám scénáře Otty Zelenky přizval Jiřího Muchu, který filmu dodal výslednou podobu nahořklé konverzační komedie. Za zmínku také stojí, že se ve snímku objevila ve svých počátcích bigbítová kapela Olympic s písní "Nebezpečná postava". (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
Hrůza, vždyť to bylo úplně o ničem! Nevýrazný, dlouze ukecaný a především velmi nudný film (slabý děj i scénář), který nezachránil ani pan Kopecký (jehož role mu byla napsáno přímo na tělo), o proti předchozím filmům méně výrazná Olinka Bérová, trochu žalostný pohled na korpulentní Vastu Matulovou, pro kterou to byl vůbec poslední celovečerní film po dlouhých 26 letech strávených před kamerou. Ta jedna jen za nějakou tu rock 'n' rollovou atmošku v báru a částečně i za Janu Hlaváčovou. Jak napsal kolega Přemek, opravdu právem zapomenutá hořko-sladká komedie. ()
Téma mi sedlo a i přes pozdní noční hodinu mne přinutil sledovat jak to vyprávění dopadne. V jakémkoliv věku člověk pořád hledá sebe sama i spřízněnou duši. Když už se zdá, že to vychází vše pokazí jedna chyba, vyplývající z nedorozumění. Herecké výkony pana Kopeckého a paní herečky Hlaváčové nelze zpochybňovat, na rozdíl od Schoberové, kdyby tam nehráli oni, film by ztratil 60% ze svého půvabu. ()
Postupně přibývajícími léty doceňuji tento film až k absolutnímu hodnocení. Některé věci, kterým jako mladí nepřikládáme váhu, získají na důležitosti časem. Stává se pak, že na podobnou noc vzpomínáme celý život. Těch několik rozhodnutí, které Kopecký ve filmu učinil, způsobilo, že z toho nebyla veliká láska, ale jen takové mihnutí. Až na konci filmu se to celé parádně uzavře a je to dokonalé... ()
Moj prvy Myroslav Hubacek a hned priemerny film. Za najlepsie obdobie vzniku filmov su v ceskoslovenskej kinematografii uz dlhodobo 60. roky, ale tento film rozhodne nepatri k tomu najlepsiemu, co sa tuna natocilo. Ponajprv asi preto, ze film neukazuje nic zasadne, a prakticky stoji a pada na Mylosovi Kopeckom /Dobry vojak Svejk, Jan Zizka, Kral Kralu/ a na Jane Hlavacovej. Ono uz sam pan Kopecky mal vyhrady k scenaru a filmu, lebo sam dobre vedel, ako ho vnima verejnost byvalej ceskoslovenskej federacie. Preto sa musel dej a aj dialogy hodne prepracovat a museli sa povsuvat do filmu nove skutocnosti. Tematika je slaba, ma cosi do reality, ale nuda suverenne prevazuje. Dej sa tiez akosi vytratil. 50 % ()
Dialog plný rozporů. Touha toho, jak známo, mnoho slibuje, ale málo naplňuje. Což je případ i tohoto filmu. Výchozí situace, neotřelá svým neformálním pojetím, přímo vybízí ke konverzaci mezi náhodně se shledavšími lidmi, mužem, úspěšným architektem, jehož libido se ocitá v úzkých vlivem nekonkrétních obav a dojmů, s nimiž si pojednou jeho majitel neví rady, a ženou, která klame tělem i slovem, tím spíš, představují-li je Miloš Kopecký s Janou Hlaváčovou. Potíž je v tom, že tu, bohužel, nejde ani tak o to, co se říká, ale jak se to říká. A tam, kde forma převažuje nad obsahem bývá pravda často jen zdánlivá. ()
Reklama