Ninja Factor

Japonci jsou pověstní svým perfekcionismem a smyslem pro systém vždycky a všude. A je to i krásně vidět u "bojovníků Ninja". Mně se ten pořad ve skrze líbí, je to taková fajn oddychovka. A navíc promyšlená oddychovka. Není tu žádný děj (takže ho nemůžu nijak kritizovat), je to prostě jedna obrovská, čtyřkolová a neskutečně náročná soutěž, s výstupem na horu Midorjama. Ale...mě to vlastně hrozně baví. Protože ten pořad je krásně upřímný. Od začátku je jasné, že ty úkoly nejsou žádná sranda. Jedna překážka je těžší než druhá, část je na svaly, spousta na rovnováhu a já na to vždycky jenom zírám s otevřenou pusou. Vážně se mi moc líbí, jak je ten pořad stále stejný. Na začátku je tuším stovka "vybraných odvážlivců", z nichž valná většina neproběhne ani prvním úsekem, a na konci stále menší skupina vyvolených, která nastupuje na to skutečné drama, které se jenom stupňuje. Na Ninja Faktoru je skvělé, že je tak přímý. A že to není závod nebo soutěž jakou známe z jiných zemí a televizí. Tady každý fandí každému. Připadá mi, že tu nikomu nejde o vítězství kvůli penězům (o nich se tu - na rozdíl třeba od Fear Factoru - nemluví skoro vůbec), ale o ten pocit. Protože kdo vyhraje v NF, je skutečný "borec". Líbí se mi, jak ti závodníci fandí jeden druhému, obecenstvo fandí všem a každý umí politovat každého, který měl byť minimální šanci dostat se daleko. A v tom je Ninja Faktor také tak japonský. A tak příjemný na koukání. Takže - není to klasický seriál, není to ani klasický soutěžní pořad, ale je to japonský způsob, jak to zkombinovat dohromady. A já za to Japoncům prostě musím fandit. (11.06.2011)

Jednou jsme s přítelkyní sledovali Ninja Faktor. Už když kamera zabrala tvář dalšího soutěžící věděla, že to je Makoto Nagano. Nejen u něj si ale byla tak jistá. Ale tak ještě aby ne, když je Makoto takovej borec. Zatím jako jedinej zdolal uplně všecko. Já už vidím sebe jak tam se svým pupkem přeskakuju hráze, lítám s provazem, probíhám přes balón na vodě. Hezký taky je, že si z toho Japonci dokážou udělat legraci. Takováhle soutěž by tu u nás asi nebyla, aby si člověk sám ze sebe udělal prdel a ještě se tomu zasmál. P.S. A to jsem ještě neviděl Naganovu sestru, prej je v tom taky dost dobrá... (10.08.2010)

Japonci musejí být šílení. Nepřijde vám taky někdy úžasné, jak třeba ve Wipeout má každý helmu, vestu, chrániče zubů, loktů, holení a kolen a k tomu ještě suspenzor.....a v Ninja Faktoru si klidně vyběhne chlápek v černých tangách a jde do toho:-) Sice to není přímo myšlené jako zábavný pořad a oproti Takeshiho hradu je to nudné, ale po několika shlédnutích musím říct, že mě to chytilo. Shingo Yamamota, Makoto Nagano, Katsumi Yamada a Toshihiro Takeda jsou mí favoriti. Líbí se mi jejich bojovnost a vytvalost s jakou chtějí dosáhnout vrcholu. (03.08.2010)

Sasuke, v japonsku těžká národní posedlost, se může zdát jako jiné soutěže, přecijen má ale něco navíc. Vedle máchaní ksichtu v blátě a sakra těžké opičí dráhy jsou to totiž soutěžící, kteří nejsou jen bezejmennými střídajícími se figurkami. S původně obyčejnými japončíky se na jejich cestě lehko sžijeme a překonávání tří úseků se stává dramatem. Skoro slepý Yamada, nejsilnější rybář Nagano nebo hasičský hrdina Takeda. Nelze jim nefandit, když kvůli soutěži opustili zaměstnání a denně hopsaj na zahradní replice prohnuté zdi. . Alternativa: Takeshi´s Castle, Fear Factor, Fort Boyard, Sur la piste de Xapatan. (20.07.2010)

pořad který kultivovanou formou ukazuje, kam je možno cílevědomostí, výcvikem a vůlí posunout možnosti vlastního těla. Nepotřebuje k tomu, aby součástí soutěže byly různé odpornosti jako přenášení krys v ústech, samoúčelné máchání se a plavání ve splašcích, psychické deptání soupeřů a podobně., s jakými se setkáváme u jiných pořadů, označovaných také jako soutěže. Samostatnou kapitolou je pak průvodní slovo, a to jak v originále, tak v nenapodobitelné české verzi. (29.09.2011)