Jeden musí z kola von

Agentská paranoia na mne obvykle působí pozitivně, ale tentokrát mne nepotěšila sázka na atmosféru, jejíž hustota by našla konkurenci snad jen v mlze nad rybníkem Brčálníkem. Nic proti atmosféře, už vůbec nic proti skvělým hereckým výkonům mých oblíbenců, ale pan režisér se neodvážil zařadit vyšší než druhý rychlostní stupeň a taková jízda by mne nedokázala uspokojit ani v kokpitu formule 1 na okruhu v Silverstone. (09.10.2012)

,,MÁ PRO MĚ INFORMACI, KTEROU POTŘEBUJU. POKLAD....JMÉNO KRYSY, KTEROU NÁM DO BRITSKÉ VÝZVĚDNÉ SLUŽBY PODSTRČILI RUSOVÉ DO ÚSTŘEDÍ... AŽ ÚPLNĚ NAHORU“..... /// Zvučnejma jménama a známejma ksichtama nabitej špiónskej thriller o lovu ,,na krtka“. Příliš mnoho tajemství (ale i selhání) mužů v oblecích a kravatách, kteří by měli bojovat s komunismem a ne sami se sebou. Připravte se na ,,zpravodajský“ tempo s důrazem na vážnost a tajnost informací, Garyho Oldmana s téměř divadelními monology, příběhy agentů, kterým jde o kejhák (kvůli úniku informací) a teorii, že ,,krtek“ je jeden z (těhle) pěti. Prostě špiónskej film, ve kterým stěny mají uši a vyučuje se pokerovej výraz v obličeji (kterej pak využiješ při hře na kamennou tvář). Na jedný straně zbytečně dlouhý a trochu nuda, na tý druhý spokojení příznivci špionáže, který to baví. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmenný román od Johna le Carré z roku 1974 číst nebudu. 2.) Stejská se mě po ruský hymně. 3.) Thx za titule ,,cml77“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (17.01.2012)

Kromě snahy přesvědčit mě o tom, že v britské tajné službě je to samá buzna, čemuž jaksi, vycházím-li z vkusu Jamese Bonda, věřit nemohu, má tento film jen jedinou vadu, a tou je trochu schématický scénář, který více předpokládá, než ukazuje. To se ovšem dá vydržet, stejně jako ne moc dobrý hudební doprovod. Příjemný byl celkový retro styl, který je sice velmi módní, ale zde velmi povedený. Po uvážení dávám 3*, protože hranice průměru to, přestože jsem byl vcelku spokojený, bohužel nepřesáhlo. (26.01.2012)

Takřka dokonalý špionážní film, kde se nic neříká dvakrát (nebo alespoň ne dvakrát stejně) a to, co se řekne jednou, si musí často divák sám aktivně vyhledat a spojit. Je až k neuvěření, jak důsledně se tu selektivně odpírají a dávkují informace hned ve třech rovinách najednou (dialogy, mizanscéna/rámování, zvuková stopa), což podle všeho navíc přesně odpovídá stylu knižní předlohy. Chápu, že řada diváků má problém se orientovat v příběhu, protože Tinker Tailor jednoduše vyžaduje aktivní, pozorné sledování (na které většina lidí, navyklá na vysoce redundantní hollywoodské vyprávění, není zvyklá), a to na naprosto základní úrovni rekonstrukce fabule, nikoli na úrovni nějakých symbolických významů obohacujících dílo o další, ale ne nutně nezbytnou rovinu. Film, který otevřeně vyzývá k důkladné formální analýze a už se nemůžu dočkat, až ho uvidím znovu. (06.02.2012)

Alfredson je precizní hodinář, který pod ledovým příkrovem formálně dokonalé a fetišisticky stylové režie dokáže nacházet překvapivé emoce. Film, v němž se de facto pouze přemýšlí a vzpomíná... a přesto mě dokázal napnout jako strunu. Pokud jsem v případě nedávného špionského retra Dluh vyzdvihoval jako vrcholnou scénu precizně zkomponovaný "únos přes čáru", musím v případě tohoto kousku vyzdvihnout celek - protože načasování, správná vibrace a ten nejčistší konzervativismus se tu prolíná s drobnokresbou charakterů a nesmírně zábavnou aktualizací dobových kulis. Nelze si nepovšimnout, že Jeden musí z kola ven je s ohledem na svou stylizaci místy až absurdně důsledný a vypadá (záměrně) jako kulisová podívaná. Kulisami je tu paradoxně to, co tradičně bereme za jádro výpovědi (napínavý příběh, ideologický kontext) - svůdnost Alfredsonova filmu je právě v těch detailech, které by jinde byly jen pro "efekt reálného". Lahůdka, kterou chci vidět znovu... (01.02.2012)