Odviate vetrom

Vivien Leigh je dobrá a charismatická, její ústřední postava Scarlett ale sobecká rozmazlená p*ča, se kterou se horko těžko sympatizuje (a vůbec tráví ty necelé 4 hodiny). Toť můj hlavní problém tady s tou v Americe svatou (a kontroverzní) sáhodlouhou drama-romancí a ódou na starý Jih. Kdosi napsal, že chcete-li pochopit "Lost cause" a hrdinský mýtus vzniklý po porážce Konfederace, stačí mrknout na GONE WITH THE WIND. Kdo má ale trošku kontext, ten silně idealizovaný obrázek tehdejších jižanských poměrů (neboli hrubá historická nepřesnost) tu není vůbec na škodu, ba naopak, jde se svojí dobou a přispívá ke kouzlu snímku. Stejně jako šarmantní Gable a krásný technicolor vizuál. Jak jsem ale začal, ta zpropadená hlavní postava... Párkrát mi během sledování vyvstal Stevensův GIANT - který bych doporučil o palec víc. (09.04.2018)

Hodnotit tento film je náročné už jen proto, že je tu cosi jako nálepka "klasika" a tu se človíčku jako já pošlapávat nechce. Ale k čertu s tím, je to blbost! Nehorázný melodramatický a přeslazeně sladkobolný a zbytečně přeceňovaný škvár o hysterce bez kouska inteligence a sebeúcty. Když si představím, že ve stejném roce vznikla geniálnost s názvem Kristián, chce se mi nad tou americkou zpupností a sebestředností v udělování Oskarů řvát vzteky. Jistě, je tady krásná výprava a kamera a charismatičtí herci, ale děj nestojí bratru za nic. Je to jen strašlivá snůška 180 stupňových obratů v jednání a smýšlení hlavní hrdinky která mě neustále svým jednáním uváděla v šílenství (navíc Vivien mi přišla, že si myslí, že hraje v němým filmu, takže přehrávala o stopéro) a k tomu ještě semtam ležérní úsměšek Clarkův (chvíle, kdy byl na obrazovce i on byly jako balzám na poničené vnímání reality). Kdybych to hodnotil jako klasiku, dal bych samozřejmě plný počet, abych nevybočil stejně jako Matty, ale já to hodnotím podle toho, jak mě to bavilo. A nebavilo mě to věru mnoho. Není to ani první, ani poslední a ani jeden z mála z filmů z třicátých let, co jsem viděl. Ale musím říct, že kdyby to byl první starej film, co jsem viděl, moje odvaha se na ně dívat dále by byla značně podlomena. V 1994 natočená miniserie Scarlett je podle mě mnohem lepší, zábavnější a to téma osudové lásky Rhetta a Scarlett je tam mnohem lépe podáno. Navíc mi tam Scarlett přišla jako tvrdá a odvážná ženská, která má sílu i schopnosti a jen nehýká neopětovanou "láskou". Kromě Clarka bych tenhle film naprosto oželel. A když si tak uvědomím, že tohle dostalo osm Oskarů, nechtěl bych se domýšlet, kolik Oskarů by dostal Kristián, protože ty dva snímky jsou (kromě stejné doby vzniku) nesrovnatelné a Kristián zatraceně o sto furlongů vede. (01.05.2006)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. I když knížce se rovnat nemůže. Z dnešního pohledu má určitě do dokonalosti hodně daleko, ale stojí za to ho vidět. Už jenom proto, že většinou je občanská válka prezentována ze severského pohledu. Ten jižanský není o nic méně zajímavý. Musím se přiznat, že Scarlett je moje nejoblíbenější (ať už filmová či knižní) postava. Její filozofií je „dneska to nebudu řešit, vyřeším to až zítra, až to přijde“ – hodně volně řečeno, ale smysl je týž – mě provází životem od chvíle, kdy jsem se dostala ke knížce. Vivien Leigh je kouzelná a po jejím boku by se mi moc líbil Timothy Dalton, který hrál Rhetta ve volném pokračování. Jenom mít stroj času... (07.09.2011)

Nádherný snímek, který beze sporu patří ke klasice americké kinematografie! Dramatický milostný příběh Scarlett a Rhetta odehrávající se v letech občanské války a rekonstrukce Jihu je pozoruhodné dílo Victora Fleminga, na které je třeba uvolnit si jedno dlouhé odpoledne nebo večer. Délku ale filmu vyčítat nemůžu! Jih proti severu do velké míry přesáhl svou dobu, a i když ho sledujeme teď, téměř o 70let později, okouzlí nás silný příběh, velkolepá výprava, dokonalé kostýmy, krásná kamera i herecké výkony. (25.10.2006)

Gone with the Wind spojilo nejschopnější lidí v Hollywoodu a výsledek je ohromující. Vzniklo nadčasové čtyři hodiny trvajicí výpravné vyhlazené monumentální dílo se silným příběhem na pozadí občanské války v roce 1860, podtrhnutý romantickým palivem který udržuje film v chodu, zručnými speciálními efekty a barvitým scénářem s vykreslenými charaktery. Pěkná a výborně hrajicí, (ne)sobecká, odvážná a manipulativní Vivien Leigh jako Scarlett O'Harová i rozpolcený a herecky ještě na větší špici Clark Gable dodávají filmu ten správný říz. [6,5/10] (Selznick, MGM) (Technicolor /// Produkce: David O. Selznick /// Scénář: Sidney Howard podle románu Margaret Mitchellové /// Kamera: Ernest Haller, Ray Rennahan, lee Garmes /// Hudba: Max Steiner /// Oscar: William Cameron Menzies (mimořádná cena za použití barev), David O. Selznick (nejlepší film), Victor Fleming (režie), Sidney Howard (scénář), Vivien Leigh (herečka), Hattie McDaniel (herečka ve vedlejší roli), Lyle R. Wheeler (výprava), Ernest Haller, Ray Rennahan (barevná kamera), Hal C. Kern, James E. Newcom (střih), Don Musgrave (za technické zpracování) /// Nominace na Oscara: Clark Gable (herec), Olivia de Havilland (herečka ve vedlejší roli), Max Steiner (hudba), Thomas T. Moulton (zvuk), Jack Cosgrove, Fred Albin, Arthur Johns (zvláštní efekty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.03.2010)