Réžia:
Agustí VilaScenár:
Agustí VilaKamera:
Neus OlléHudba:
Alfons CondeHrajú:
Emma Suárez, Eduard Fernández, Martina García, Geraldine Chaplin, Alex Brendemühl, Àlex Batllori, Anna Ycobalzeta, David Vert, Fermí Reixach, Marcos Franz (viac)Obsahy(1)
Vo svojom iba druhom celovečernom filme ponúka Augustí Vila portrét dysfunkčnej rodiny, kde každý jeden člen nie je schopný a ochotný čeliť svojim problémom: sexuálnym frustráciám, pocitu viny či chorobe. Dráma o vzťahoch, spoločnosti a o tom, čo je pod povrchom v rodine „z dobrých pomerov", však obsahuje aj momenty čierneho a niekedy až absurdného humoru. (MFF Cinematik Piešťany)
(viac)Recenzie (19)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $126,716▐ rodinná dráma o frustrovanej rodine otrávenej zo spoločného nažívania, bola okorenená erotickými ale i niekoľkými vyhrotenými scénami a to bolo to pravé osvieženie, lebo po tvorivej stránke išlo o trefné momenty, ktoré v sebe nachádzali to pravé odľahčenie z účinkom pobavenia ale aj zamyslenia. Herecky výborné zvládnuté a po celý čas máme možnosť sledovať zaujímavé momentky dostávajúce diváka do varu. /videl v kine: 80%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) ()
Mam rad filmy o ne zcela normalnich lidech a v tomto filmu tuto realii splnili uplne vsichni. Dohromady vsichni pusobi az absurdne (nedalo mi nevzpomenout na Bunuela), pokud rozdelim film na jednotlive casti, zjistim, ze vse je az moc uveritelne a svym zpusobem temer normalni (az na ta zvirata). Dobry film s dobrymi herci, Garcia opet potesila:-). ()
Španělé jsou divní, jsou úchylní a jsou krásně svoji. Aspoň tak nám je ukazují ve filmech jako je tenhle. Němá Geraldina za níž mluví manžel je jedna z nejkrásnějších a nejvtipněji podaných ukázek smutku a bezmoci, jakou jsem kdy viděl. Téměř opičí matka se svou kamarádkou, která by nidky svou dcerku neuhodila a tak jí pálí cigaretou... Netřeba vyjmenovávat všechny "divné" postavy. Je zvláštní, jak tahle skoru-už-karikatura funguje a jak ve výsledku působí "jako ze života" - španělského, pochopitelně :). Kdepak my Češi, my jsme přeci normální... ()
Neskutočne depresívny snímok, po ktorom sa človek cíti ešte mizernejšie ako obvykle. Vačšinou dávam filmom , kde je akýmkoľvek surovým sposobom zabité zviera odpad, tentokrát to neurobím len z toho dovodu, že diváka by scéna so zrazeným diviačikom mohla donútiť k zamysleniu, či je naozaj nutné správať sa k zvieratám a životnému prostrediu tak nekompromisne a bezohľadne a neustále sa stavať do role boha, ktorý má právo rozhodovať o živote a smrti. To, čo sa dialo všetkým členom rodiny je v dnešnej dobe žiaľ celkom bežnou záležitosťou, teda až na starých rodičov, tí sa bežnému priemeru svojou šialenosťou trochu vymykajú. Každý jeden zo zúčastnených trpí určitou formou osamenia, frustrácie a strachu a tieto emócie si ventilujú svojsky, hlavne však ubližovaním svojim blízkym, či v prípade mladého Luisa, sebe samému. Celkove film reflektuje dnešný svet ako smutné a osamelé miesto, i keď žijete v kruhu rodiny, pretože sa ľudia či už vedome, alebo nevedomky, sami izolujú od všetkého čo im je prirodzené a trávia svoje životy v akomsi umelo vytvorenom vákuu, prostom lásky, porozumenia a pochopenia. Obaja mladí naviac dosť typicky riešia svoje problémy buďto drogami, alebo násilím a sexom. Priala by som si, aby to všetko nebolo tak veľmi reálne a bežné... ()
Velmi dobrý film, ale bohužel jediný, který jsem viděl ze soutěžní sekce 45. ročníku MFFKV (13.7.2010 v kině AERO, na FF jsem byl až od 9.7.2010). Scénář se opravdu povedl, žádná trapně "americky" fungující rodina, herecké výkony velmi dobré, snad se s ním setkáme v ČR kinech, + dalšími ze soutěžní sekce MFFKV. ()
Galéria (14)
Fotka © MFF Karlovy Vary
Reklama