České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

Cimrmanovská derniéra nenaplnila to známe "na konci bič plieska". Napriek tomu že obsahuje väčšinu atribútov z ich predchádzajúcich hier, kvalitnými dialógmi počnúc, osobitným pohľadom na úlohu osobností v českých dejinách končiac. Možno sa už prejavila autorská únava, možno existujú aj iné príčiny, ale České nebe som si rád pozrel, občas som sa aj zasmial, oprášil som si vedomosti z českých dejín a tým to aj skončilo. České nebe je skôr štandardom autorského dua, než ich brilantným kúskom. (04.10.2014)

Jsem velký fanda DJC. Ale k tomuto jejich poslednímu dílu jsem zatím cestu nenašel. Shlédl jsem jednou a zatím nechci více. Některým jiným hrám jsme také přicházel na chuť postupně (Lijavec, Posel z Liptákova, Němý Bobeš), tak uvidím, zda svůj názor časem nezměním. Ten zatím zůstává takový, že toto je nejslabší díl cimrmanovského umu, vtipu a laskavého humoru. Některé vtipy byly sice povedené, ale hra u mě nefungovala jako celek. Souhlasím s komentářem uživatele Radek99, ale zatím jsem se k takovému pohledu na tuto hru nedopracoval. Po druhém zhlédnutí vylepšuji hodnocení o bod, přece jen lze objevit humor legend z DJC. Zajímavé mi ale přišel neobvyklý jev, že Zdeněk Svěrák vedl seminář, ale nehrál ve hře a Ladislav Smoljak naopak. Nevím o jiné hře, kde by tomu tak bylo, ale zřejmě už tato skutečnost souvisela se zdravotním stavem páně Smoljaka. (09.02.2012)

Tak to nakonec naši Cimrmani přeci jen zvládli a dokázali se ctí rozloučit. Škoda že čas nikdo nezastaví a další hry už pravděpodobně nikdy nevzniknout, možná je to dobře. Každopádně není nic lehčího a lepšího než šoupnout do přehrávače Akt a sjet to všechno ještě jednou znovu. České nebe každopádně. 80% (21.12.2021)

Svět se v podstatě dělí na cimrmanology a ty ostatní, kteří nepoznali bezbřeze vynalézavou duši a schopnosti našeho velikána Járy Cimrmana a jejich život je tak přirozeně chudší. Hra České nebe je pravděpodobně završením mapování Cimrmanova života a v podstatě také divadla jako takového. Až věděcká přednáška mě velmi bavila, jako vždy byla nabyta četnými, mnohdy šokujícími odhaleními či možná lépe řečeno vysvětleními. Samotná hra byla jako balzám, především role Husa s jeho hořlavými rčeními, včetně posměšného Zikmunda, byla dokonalá. Nezbývá než doufat, že se někde objeví další stopa génia Járy Cimrmana.____________ 5. června 2012 jsem navštívil divadlo, kam jsem měl půl roku dopředu objednané lístky. DVD je fajn, ale živé představení má jednoduše větší šmrnc... (30.12.2010)

Patnáctá (a zřejmě poslední) hra Divadla Járy Cimrmana je jasně koncipována coby symbolická derniéra nejenom Cimrmanova divadla, ale především výjimečného autorského dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Z té dlouhé řady her to sice asi není kus nejlepší, ale rozhodně nejvíce symbolický - do nebeské komise význačných českých velikánů má nakročeno i Jára Cimrman (a všechny persony se unisono lítostivě vyjadřují ve smyslu, že je škoda, že ještě žije, že má místo v ní vlastně jisté), a tedy v přeneseném smyslu se nesmrtelnosti (alespoň té omezené českou kolektivní pamětí) dostane nejen jemu, ale též jeho duchovním otcům a stvořitelům - panu Svěrákovi a panu Smoljakovi. Je to sebereflexe hodně troufalá, ale kdo jiný si může dovolit, než dva velikáni divadla malé formy. Samotná hra těží z řemeslné rutiny obou jejích tvůrců, ti dva prostě umí psát, stavět dialogy, hrát si s jazykem, umně pointovat, konstruovat vtipy, dokonale ovládat divadelní řeč a těžit z jejích paradoxů. Je tu opět tak typický laskavý a poučený humor (který si vyžaduje mírně poučeného diváka), akcentující relativitu výkladu dějin i ambivalenci historických postav (,,Božena Němcová by byla skvrnou na naší komisi," tvrdí Jan Hus), ze které se vypichují tzv. zrádci národa (Sabina, Hanka a Linda - jazykový humor tu navíc spočívá v dívčích variantách jmen) či jeho učitelé, miláčci atd. V podtextu je vždy přítomný rys vlastenecký s ozvěnou jeho nadměrné glorifikace započínající dobou národního obrození. Na něm je ostatně postavena celá základní osa hry - proč je vlastně nebe selektované podle národnosti? Vždyť ani sám Tatíček vlasti a největší český politik nebyl Čech, ale maďarský Slovák, který měl navíc za manželku Američanku. České nebe je tedy paradoxem národního obrození, ale v podání pánů z DJC paradoxem laskavým a moudrým... Asi tu končí jedna éra českého divadla... (05.08.2010)