České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft

967. hodnocený film: Jen si představte, že jste babička Boženy Němcové a že jste v českém nebi, kde se rozhoduje o tom, koho do nebe ještě přijmout a koho už ne. Je tu s vámi svatý Václav, praotec Čech, Jan Amos Komenský, Tyrš a Karel Havlíček Borovský. Takové srandy, co si užijete sledováním této hry, jste si jistě dlouho neužili. Moc jsem se pobavil a jen je mi líto, že tu už pan Smoljak není mezi námi. Skvělý to humorista. 5* je jasných a pro mě tohle byla dosud nejlepší cimrmanovská hra, kterou jsem viděl. 5* (30.01.2011)

Kdybych psal komentář před rokem a půl, tak bych napsal "poslední cimrmanovská hra?", ale vzhledem k tomu, že Ladislav Smoljak už v českém nebi nepochybně je, tak ten otazník není potřeba. Upřímně doufám, že vzhledem k jeho památce tohle bude poslední Cimrman a pan Svěrák se nepokusí napsat nic sám nebo s někým jiným. I když ho považuju za skvělého scenáristu, už by to nebylo ono. Ale věřím, že on, člověk velkého intelektu, to nepochybně ví. _______ Jeden z mála Cimrmanů, u kterých můžu hodnotit naprosto stejně jak seminář, tak samotnou hru. Oba (takže i film) ode mě dostane 80 %. Chvíli jsem přemýšlel i o vyšším hodnocení, ale to by nebylo fér vůči opravdu geniálním hrám, při kterých jsem se opravdu a dlouho smál. Zde to taky nebylo špatné, především vtipy o ohni a Husovi byly skvělé, ale něco mi tam chybělo. Navíc, ty pěvecké scény mě nebraly, stejně jako scény se sokolským cvičením. Takže, abych to nějak uzavřel, tohle je důstojný kšaft, který sice nedosahuje geniality ostatních her, ale to mi nevadí. A nedá mi, musím to napsat - sbohem, pane Smoljaku, je mi líto, že jsme vás ztratili a doufám, že se teď s Janem Husem, svatým Václavem i s tím praotcem Čechem v českém nebi pořádně smějete. (05.10.2011)

Ten nejkrásnější humor, který kdy v dějinách vůbec vznikl a my máme tu čest se k němu kdykoli s předběžným úsměvem na tváři a poklidem v srdci s radostí vracet. Nenahraditelné hlášky, které jemnými kroky drsně zadupávají do země jakékoli rádoby vtipné americké komedie, i ty pro mě vzácné, jako například Bláznivá střela. Odsud, z děl dvojice českých géniů, si odnáším ten nejčistší zážitek, plný zábavy, mouder i všeobecného ponaučení. Bohužel ten, kdo je nevzdělaný ohledně našich dějin či literatury, tomuto humoru ovšem nikdy neporozumí. Jeho životní chyba, zde lze přímo vrazit větu 'Neví, oč přichází'! (05.09.2017)

Sice ještě stále výborná cimrmanovská zábava, ale už s poněkud hořkým nádechem, který mu dává nejen postupné „odcházení“ jeho opor do „českého nebe“, ale také nové posily, které jen dokazují, jak jsou pánové jako Vozáb, Vondruška nebo Smoljak nenahraditelní. České nebe sice je plné inteligentního, typicky cimrmanovského humoru, s několika hravými momenty a nesmrtelnými hláškami, nicméně v žádném ohledu nedosahuje laťky, kterou kdysi v roce 1967 nasadil geniální Akt a divadlo si ji s mírnými výkyvy (Lijavec) udrželo až do geniální Švestky v roce 1997. Jako bych v něm cítil patrnou, ale pochopitelnou, únavu materiálu. Což není výtka ani kritka, jen, vzhledem k situaci, chápavý postřeh, který nic nemění na tom, že cimrmanovská klasika pro mě navždy zůstane tím nejlepším z českého humoru. (18.12.2011)

Problémem tohoto díla je, že to není drama. Není to divadelní hra. Je to jen varietní pásmo gagů a hlášek, nezřídka silně infantilních. Pohromadě to drží nápad jakési Nebeské komise, ale nemá to úvod, zápletku, katarzi, očištění. Smoljak už musel být hodně slabý, že Svěrákovi takovou slátaninu nezatrhl. (11.02.2021)