Kick-Ass 2

Ačkoliv Chloë už evidentně kapku ztrácí svůj pedofilní charm a její nesměle rašící druhotné pohlavní znaky ji činí méně atraktivní pro všechny ty obtloustlé padesátníky s přehazovačkami v šedých baloňácích s kapsami plnými Bonparků, páchnoucí Pitralonem a mentolkami, prdele nakopává se stejným, ne li ještě větším gustem. Nikdy bych neřekl, že lze podle nějakého Homixu natočit až takovou černotumorně vtipnou dokonalost, která předčila dokonce i perfektní první díl! A teď mě omluvte, jdu si na hlavu narvat trenýrky s vyřezanými otvory pro oči, přes ramena si hodím sprchový závěs a badmintonovou raketou umlátím pár Římanů, co zrovna naproti přes ulici přemísťují kanálové poklopy do svých rozvrzaných dvoukoláků. Mé jméno je Fatherfucker a jsem zástupcem Deratizační ligy pouliční spravedlnosti. (02.09.2013)

Trochu mě děsí, že nedokážu určit, kde končí nekorektní a násilí fetišizující komiks pro krvelačné geeky a kde začíná opravdová promluva do hodnotového systému diváka (respektive tvůrců?). Kick-Ass dvojka děsí ale i tím, jak samozřejmě (ve smyslu přirozeně) nejasná a rozostřená je v něm hranice mezi světem internetu a světem za oknem. Mezi dětstvím a dospělostí. Mezi hrou a kulkou v hlavě. Mě ta současnost neustále předbíhá a mate. A nebo stárnu. A nebo to tak bylo vždycky. Asi bych teď měl spíš přemýšlet o tom, jak se naučit zabíjet lidi jedním prstem, jak mít tělo jako Aaron nebo která švadlenka nejlíp zmákne kostým super hrdiny. Vždyť jsem jenom koukal na film (= prober se, debile!). Mě místo toho ale všechno výše zmíněné děsí. A vyvolává ve mně znechucení. A přitahuje. (19.12.2013)

Musím se bohužel opakovat a nepíše se mi to lehko. Dvojka za jedničkou zaostává, comicsová předloha ji předhání mílovými kroky. Zfilmování comicsových předloh je vždycky sázka do loterie, ale já nechtěl nic jiného, než opravdový NÁŘEZ! Pro mne film zůstal na půl cesty. Na jedné straně si užijete několika pěkných akcí, pár fešných vulgarismů, useknutých rukou (hlav ale ne), rozličných kovových zápichů a rozkošných rubínových gejzírů, na druhou stranu máte pocit, jako by se tvůrci každou chvíli zastavili a rozmýšleli se, jestli nemá být film přeci jen i pro děti. Několik vtípků - nejzábavnější je asi setkání blitkobušku s včelí královnou a jejími hyenami - z filmu komedii nedělá. Všechno je tak na půl cesty. Když se film konečně rozjede a začnete si ho užívat, tak někdo zatáhne za brzdu. Tahle přerušovaná jízda je místy ubíjející. A masakrózní finále? Co to jako mělo bejt? Tohle že byla jatka? Čekal jsem kopici znetvořených mrtvol a ne nějaké trapné baletní představení křížené s fackovanou. Když se podívám na Čtyři vraždy...a garážovou scénu, mám pocit, že naši by se odvázali více... (16.01.2014)

Neskutečný! Už dlouho jsem se tak nepobavil u vyloženě gýkovskýho snímku jako právě u Kiksů 2. Líbí se mi zápal Jima Carreyho do herectví. Kapitána Hvězdy a pruhy zahrál opravdu fantasticky, entuziasmus z něj jen sálal a já se bavil pokaždé, když se objevil na scéně, ačkoliv jsem měl ze začátku trochu problém ho vůbec poznat a říkal jsem si, co je to kurva za borce, kde ho sebrali? Ale i ostatní hvězdy a hvězdičky se snažily. Celá plejáda vtipných komiksáků proti bandě záporáků, kteří si ve vtipnosti s těmi prvními v ničem nezadali. Co si přát víc. Sem tam nějaká ta moralitka, ale proč ne. Film pro mladé by nějaké to poselství měl mít. Ti lidé vstupují do života a nemají nic nalajnovaného. Moralitky v takových filmech smysl mají. Filmu by se dala vytknout jen jistá aviváž. Člověk nikdy neví, co je sranda (přehánění) a co reálné násilí. Ale o tomto hledání zenitu je vlastně i celý film. Krásných čistých pět hvězd a pruhů. (21.01.2014)

Oproti jedničce velmi slabý odvárek. Je možné, že mi výsledný dojem z filmu zkazil způsob projekce. Černobílý Mobilrip Kinoripu ve francouzštině s taiwanskými titulky na dvouapůl palcovém displeji s rozlišením sto na sedmdesát pixelů není zrovna ideální kvalita filmu, přesto mi tam něco chybělo. Chloe na stupnici opíchatelnosti opět někde mezi dlouhosrstou čivavou a jorkšírským teriérem, což je sice krásné, avšak k dokonalé erekci se zaťatýma pěstma a blaženým úsměvem ve tváři pořád málo. Sedmiminutová exhibice mistra mimických orgasmů Carreyho byla přínosná stejně asi jako transport mýdla do Chánova a rituál ve vraždění všech otců na displeji mně přišel taky mírně komický. Co film tak trochu zachránilo byl čuráky pojídajíci pes a čuráky cumlající nevím kdo, co tančila v superkrátkých růžových šortkách v tělocvičně tak divoce, že jsem si na pět vteřin představil, jaké by to bylo mít sex s člověkem. (19.11.2013)