Kokuhaku

Film o tom, že veškeří vrazi, kteří se rozhodnou vraždit hromadně, jsou vlastně nedocenění géniové, kteří se jen touží touto cestou zviditelnit. Celkový děj, chování postav a veškeré podobné detaily jsou i při slaboučkém zamyšlení, napíšeme-li to mírně, nepravděpodobné. To co mě tolik okouzlilo je kompletní umělecká stránka filmu, která je fenomenální. Naprosto geniální hudbou počínaje a kompletní stylizací končíce. Hrozně se mi líbil styl vyprávění ve zpovědích. Kamera je vždycky na tom pravém místě a každičký záběr je vlastně uměleckým dílem. Za zmínku stojí i výběr několika anglicky zpívaných písní, které jako kdyby byly nazpívány filmu na míru. Jediné, co mě pořádně zarazilo bylo to, že na japonských školách je to tedy kurevská ulejvárna. Velmi by mě zajímalo, kde se tam bere tolik programátorů a robotiků. Omlouvám se, ale znovu musím upozornit na kompletní soundtrack, pokud budete film sledovat s hodně kvalitiním zdrojem zvuku, tak se zřejmě uzimomriavkujete a uslintáte. Jsem si jistý, že kdybych film viděl vcelku, tak bych pálil plný počet, neboť mě po vizuální stránce už dlouho nic takhle neočarovalo, ale protože je léto a všichni ruší, tak jsem měl před závěrečnou půlhodinkou několikahodinovou pauzu a nadšení trošku opadlo. 4* (27.07.2013)

A zase ti Japonci. Po delší době mě dokázali naplno dostat tímhle už šestiletým snímkem, který nádherně ukazuje, co je to násilí v lidském životě, a jaké mohou být jeho následky, pokud jsme ochotni ho skutečně praktikovat. To všechno podáno v téhle psychologicky temné vizi o jedné učitelce a dětech. (17.10.2016)

Davam 4*, ale ted muj nazor. Tento film uz nechci nikdy videt. Nelibilo se mi co se tam delo a podle mne je meli bud vsechny zavrit do ustavu nebo nevim.. Cim vice sleduji japonskou kinematografii, tim vice zjistuji, ze to asi neni ma krevni skupina. Ale polame to dost psychiku. Proto film jako takovy uznavam. (06.06.2015)

Hned na první pohled člověka zaujme technická stránka filmu, výbornou kamerou, střihem, hudbou a tolika flashbacky a hlavně zpomalovačkami, že jsem si připadal jako při hraní Maxe Payna :-). Krapet složitější je to ale s obsahem, příběhem. Ten byl rozhodně silný, avšak měl jsem problém ho brát vážně, a to kvůli pramálu zkušeností s japonskou hranou kinematografií, resp. mentalitou tohoto národa. Takhle to vypadalo, že je tato východní země ovládána psychopatickými mladistvými, kteří mohou bez jakýchkoliv problémů terorizovat a zabíjet kohokoliv aniž by jim v tom někdo z dospělých bránil nebo je zato trestal. Jestliže to beru jako nadsázku, tak ta mi k tématu filmu moc nepasuje a tudíž nefunguje. Asi budu potřebovat více zkušeností s danou kinematografií, abych si na ni patřičně zvykl, v tomhle případě to vidím na 4*. (25.08.2011)

Velmi těžký film zajímavého formátu, ve kterém se postupně odkrývají a prolínají zpovědi několika postav, aby se z toho nakonec utvořil obrázek nabalující se tragédie... Musím opravdu zdůraznit tu zajímavou formu - jiný podobný film dost možná neuvidíte. Má to hutnou atmosféru, která vás hned od začátku chytne a nepustí. Zkrátka je to výborně natočený, neotřelý film, který utkví v paměti. V jádru je to však velmi smutný film plný bolesti, který ukazuje, jak jedna křivda či násilí páchané na člověku plodí jen další násilí a křivdy. Na můj vkus je to příliš temný film (proto se za sebe zdráhám dát 5 hvězd, přestože je to na hraně), ale ony jednotlivé niterné zpovědi mě tam velmi zaujaly. Ukázka toho, jak člověk nikdy nemůže vědět, co se druhému honí hlavou a co ho vedlo k činu, který udělal. Zde je to vyobrazeno téměř "hmatatelně" - divák má možnost plně pochopit psychologickou cestu, kterou si některé z postav prošly, a kam je to dohnalo. Navíc je to vše důmyslně rozvinuté a propojené. V tomto ohledu nemá film konkurenci. ~(4,4★)~ (21.08.2021)