Tu to musí byť

Druhé zastavení s Seanem Pennem v jednom týdnu a opět jsem na vážkách mezi 4 a 5. Sean Penn tu je v poloze, která podle mě jde absolutně mimo jeho známý herecký rejstřík. Neboli, absolutně byste asi neřekli, že to může být Sean Penn. Nejen díky tomu, je This Must Be the Place velice neobyčejný film. Kompozice záběrů (která koresponduje s chováním hlavního hrdiny a díky tomu celý film můžeme prožívat právě tak jako ho asi žije Cheyenne) a vlastně celého filmu je dost odlišná od běžné produkce a myslím, že i rozdílná od ostatních nezávislých road movie. Road movie nejen o hledání sama sebe (jak už to v road movie bývá), ale i o holocaustu, rockové hudbě a ping pongu. 9/10 (26.05.2012)

Ujeté abstraktní pojednání o bilancování rodinných vztahů, které jednoho dne dohoní každého - dokonce i zásadového rockera, který zamrznul v letech své největší slávy, oproštěn jen od smrtonosných zlozvyků své branže, nikoli však image. Mlčky, nebo s pisklavým smíchem naslouchá všem, kdo mají potřebu se svěřit a na oplátku utrousí upřímně a přemýšlivě něco málo ze svého pohledu na svět. Stereotyp všedních dní, narušený smrtí otce, vyvolá zpětný pohled na jejich vztah a náhlou potřebu dokončit celoživotní pátrání po jednom z mála žijících, kteří nesli spoluzodpovědnost za vytetovaná čísla na levých předloktích. Nezatížen zaslepenou pomstychtivostí a nenávistí kráčí vstříc vlastnímu zmoudření, aby na konci své cesty konečně dospěl a zapálil si svou první cigaretu... Neobvyklé zpracování tématu mělo za následek i moje neobvyklé posuzování - po prvotních rozpacích, kdy jsem tipovala Todda Haynese na režisérské židli, jsem si přestala klást zbytečné otázky a prostě se jen dívala - a nebylo to zlý. (24.04.2012)

Už úvodná pieseň Lay and love ma pomaličky vťahovala do netradičného príbehu. Keď si vyberieme film, ktorým si spestriť večer, je to vždy neistý podnik. Hlavne ak sa jedná o nového režiséra z ktorého tvorbou sme sa nemali možnosť zoznámiť. Aspoň v mojom prípade. Výstavba príbehu, toho kam smeruje aj toho ako sa postava počas deja vyvíja, je v každom filme kľúčová. Pretože sa s ňou vyvíja aj divák. A je veľmi uspokojujúce povedať, že Sorrentino natočil divácky prístupný, ale zároveň netradičný a svojský film. Má mnoho humorných miest, ešte väčšiu dávku životných múdrostí a nadupaný soundtrack. Čo na tom, že niektoré melódie sú prebraté z Perfect Sensu. Kamera je podmanivá a každý záber je samostatnou fotografiou rozprávajúcou príbeh. Ale to, čo si na This must be the place cením, je fakt, že sa to posúva po mnohých rovinách. Pomalý odkrýva niektoré záhady. Niektoré nechá nevypovedané. Hrá sa s divákom. Jeho očakávaniami, ale pritom mu je každou scénou vďačný za pozornosť. Takéto filmu sú dnes raritou. Sean Penn je bezchybný. (24.01.2014)

Soundtrack a způsob nasnímání mi fakt učarovali. Prvních dvacet minut jsem absolutně neměla ponětí, co že to vlastně sleduju, ale děsně mě to bavilo, atmosféra prostě totálně na výbornou. Pak už jsem se ale o děj zajímat začala, protože já jsem tvor, kterej prostě potřebuje, aby se kolem něj něco konkrétního dělo, jinak jde pozornost do kopru. No a to je kámen úrazu, páč to hlavní, kvůli čemu koukám na filmy - příběh, je tu rozmázlý jak psí lejno o chodník, vidíte ho, ale spíš vás to láká ho překročit než do něj šlápnout. Prostě neuhranulo a pořádně ani nebavilo. Dokonce jsem se někde ke konci přistihla, jak už film ani nevnímám a jeho v jednom kuse znějící soundtrack využívám jako podklad pro moje vlastní myšlenky. Režisér Sorrentino mi prostě opět potvrzuje, že je to děsněj lyrik, kterej mi sice padl do oka, ale nemám si s ním co říct, takže kámoši nebudem. (25.06.2015)

"Jane, can I ask you something? Why did you let that architect write "cuisine" on the kitchen wall? It's silly. I know what the kitchen is." Naprosto všechno geniální. Hudba, herci, střihy, scénář, výprava.. všechno. Ale co je naprosto brilantní je kamera!! Záběr, trvající třeba 45 sekund, a nezačne nudit :) Kamera je opravdu špičková :) A všechno prostě super. Za mě 5* :) (17.09.2012)