Rodina je základ státu

A opět tu jsou prvky amaterismu, televiznosti, dialogy šustící papírem... a opět to všechno až geniálně funguje. Robert Sedláček si vytvořil vlastní škatulku, a každý jeho nový film se v podstatě nedá připodobnit k ničemu jinému, co v Čechách kdy vzniklo. Je to civilní, chvílemi bizardní, dojemné, smutné i veselé, trapné i strhující...a rozhodně to stojí za vidění. (26.01.2012)

V úvaze nad tím, že je naše současná kinematografie kritizována mimo jiné za neschopnost vyjádřit se k současným problémům společnosti, působí Sedláčkova Rodina je základ státu jako osvěžující snímek na naší současné filmové scéně. Na druhou stranu se Robert Sedláček nevyvaroval takových klasických českých klišé, které se objevují takřka v každém druhém současném filmu. Scéna s nablblými policajty je téměř jako vystřižená z mnoha českých komedií, které jsou v dnešní době právě tak kritizované za neschopnost bližšího pojmenování problému. 7/10 (28.01.2013)

Road movie jako útěk před policií, jako rodinné drama, jako kousavá satira o světě, kde se přeci všichni chovají jako svině, tak proč se nepřipojit? Robert Sedláček snad točí čím dál zajímavější filmy a tenhle je ještě lepší než televizní Sráči. Také Igor Chmela dostal skvělou roli a předvedl, že je lepší herec, než jsem si kdy myslel. Jen tak dál! (28.12.2011)

Asi nikdy se mi u českého filmu dosud nestalo, že by mi v hlavě dozníval ještě dva měsíce po zhlédnutí v Hradišti. No vlastně se mi nestalo, že by nějaký nezapadl mezi ostatními zážitky z Hradiště. Že bych ho jedním dechem doporučovala na potkání, ač jsem o něm před projekcí nikdy neslyšela. Rodina tohle mění, Grázlík Igora Chmely si mě podmanil, stejně jako jeho roky oklamávaná žena Evy Vrbkové. Expozice života, který Rodina nechává za sebou, mě donutila děsně závidět učiteli dějepisu, který v pravý čas vstoupil do velkého byznysu, ale nyní už nemůže ven... Na útěku se potom ukazuje, nakolik funkční je zhýčkaná čtveřice jako celek. Odhalují se silné a slabé stránky, drobná i velká sobectví, ale také soudržnost a ideály, které čas úplně nezabil. Ve velmi slušném a uhlazeném formálním obalu. Už se těším na druhou projekci. (07.10.2011)

90% ... Tak jsem se dočkal. Robert Sedláček, v současném českém filmu zjevení, dostal i mě a jak tady píšou ostatní, ani já jsem nečekal, že někdo natočí film z naší současnosti, který bude tak přesný. A přemýšlivý navrch. Gratuluju! PS přesně padnoucí píseň u závěrečných titulků, můj nejoblíbenější kus od Karla Kryla jen dokazuje, že tenhle bard rozhodně zapomenutý není a jeho dílo je i dlouho po smrti živé, byť se nás o opaku pokoušejí přesvědčit lidé z opačného spektra, jako například špatně vyrobený nácek Landa. (01.11.2011)