Největší z Čechů

Nejsem si jist žánrem. Komedie? Jistě. Ale třeba i dokument, drama či road movie. Tolik ke škatulkám, jinak Robert Sedláček potvrdil pozici nejzajímavějšího z našich autorských režisérů a Jaroslav Plesl totéž v herecké kategorii. Spousta známých tváří je před kamerou pouze na chvilku, a připadá mi, že své drobné roličky zvládli často i lépe než některé role hlavní. Mírně podvratná zábava nejen o rekordmanech a kuriozitách. (07.09.2012)

Největší z Čechů coby fiktivní dokument o naší lidské malosti. Nebo velikosti? Pseudo-dokument o filmu Roberta Sedláčka nebo cíleně stylizovaný autobiografický opus? Připadá mi, že Robert Sedláček podobně jako Jan Svěrák kdysi, spíš natruc a jaksi mimochodem, natáčí svou Jízdu po Česku (a v podstatě jde o jakési road movie). Sémantika jednotlivých obrazů, ale i celého snímku je hodně zastřená a rozklíčování není rozhodně jednoduchá věc, co se vlastně Sedláček v Největším z Čechů pokouší o Češích sdělit? Už v jeho předešlém filmu Muži v říji se snaží o cosi podobného, o nějaké zásadnější poselství, tentokráte ale rozvíjí svůj koncept o trochu výrazněji. Co se týče výrazových prostředků a designu filmu, Sedláček se vrací kamsi do hlouby 90. let (další paralela k Svěrákovi), což je dáno jistě i jako objektivní nutnost, vzhledem k nedostatku finančních prostředků, ovšem takováto prezentace coby prvotního tvůrčího záměru dělá z podobné znouzecnosti skutečně až geniální tah. Nedílnou součástí režisérovy tvorby je ironie a satirický podtext, v Sedláčkově rastru zůstává i nadále poetika trapnosti, ovšem na rozdíl od Mužů v říji je velmi posílena složka autenticity, především cíleným obsazením spíše málo známých tváří, ale i samým formátem filmu. Sedláček ovšem záměrně nahrazuje některé z rekordmanů jejich hereckými dubléry, k čemuž se mohou vázat dvě vysvětlení - buď byli skuteční rekordmani před kamerou k nepoužití, nebo jde o cílené matení a znejistění diváka vytvářející matoucí stopu v interpretaci sémantiky snímku. (Nelze si také nevšimnout režisérova trička, spoluangažování agentury Dobrý den, propagující film na svém webu atd. atd.) Výsledný mix je ovšem velmi konzistentní a z percepce vychází překvapivě solidní vjem. Jestli má na české poměry neobvykle experimentující filmový tvar nějaké analogie v zahraničí, tak nelze nezmínit Borata alias Sachu Barona Cohena, Borat je ovšem univerzálnější a globálnější, Sedláček se apriori (už jen samým názvem filmu) vymezuje proti Čechům. Nechci tu interpretovat možná tvůrčí stanoviska týkající se našeho národního charakteru, každý má jistě nějaké své individuální vývody a postřehy. Leč jsem vůbec normální, když nejsem držitelem žádného světového rekordu? :-) Každopádně Robert Sedláček je jedním z nejosobitějších současných filmových režisérů u nás... Kombajnér s nejvyšším vzděláním na světě. :-) (16.05.2011)

Hodně zvláštní pocity mi připravil tento zvláštní film, u kterého jsem celou dobu netušil, co si o něm myslet. Na jednu stranu se jednalo svým zvláštním a ojedinělým způsobem o kouzelný a neotřelý filmový zážitek, který jsem snad dosud nezažil a asi ani nezažiju. Na druhou stranu ale zase film vnímám jako šílený projekt, nad kterým jsem celou dobu kroutil hlavou a u kterého jsem netušil, jestli si ze mě dělá srandu nebo co si o něm vlastně myslet. Výsledkem tak je hodně diskutabilní dílo, které ve mně vzbudilo dvě naprosto protichůdné emoce, ještě nikdy jsem totiž neměl u žádného filmu pocit, že jsem viděl kvalitní a neotřelou blbost, která má své kouzlo. Ano, přesně takhle tento film vnímám, blbost (nebo chcete-li kravina) to totiž beze sporu byla, a nyní záleží jen na tom, jestli u mě převažuje to dobré a pozitivní vnímání filmu nebo to druhé negativní vnímání filmu. Abych si udělal jasný názor, tak je potřeba říci, že filmu zcela jasně pomohla stylizace do podžánru road-movie a úžasné záběry krajiny, například scéna někde na louce, kde sběratel čtyřlístků hledal další čtyřlístky a začínalo zrovna pršet byla úchvatná a pro mě asi zůstane navždy nezapomenutelnou, a to vlastně jen díky úžasně nasnímané přírodě a díky úžasně zachycenému pocitu samoty, kteří říká, že i když jste v něčem rekordmany, tak vám to nezajistí šťastný život a nezbaví vás to samoty. Abych to nezdržoval, se dvoudenním odstupem musím říci, že film si mě zcela získal na svou stranu a já ho nakonec hodnotím jako velmi povedený, což znamená lepší čtyři hvězdy. (22.06.2011)

Měl jsem docela velké očekávání, které se naplnilo (což považuji za příjemnou změnu). Robert Sedláček ukazuje, že je jedním z nejzajímavějších českých režisérů. Film je mnohem citlivější, hlubší a pravdivější než většina jiných věcí, které můžeme vidět. Opět musím ocenit postavy, které jsou mnohem rozměrnější než u nás bývá zvykem. Celkově mi hodně vyhovovala ta náznakovost, nenápadný humor a tíha existence. Svěží je i formální stránka a samotný filmový tvar, který nevím ani jak pojmenovat. Snad jenom samotný závěr, nebo celkové orámování filmu mi přišlo příliš prvoplánové vedle zbytku filmu . Zamrzí přijetí a divácké hodnocení filmu. Asi jsme příliš zvyklí na filmy podle jednoduchých šablonek s jednoduchými sterilními emocemi a ve střetu s něčím, co nabízí víc a zcela jinak se lekáme.Já se velmi těším na další projekty a filmy od Roberta Sedláčka a přeji mu, aby mu bylo umožněno je realizovat. :) (19.05.2011)

Podle mýho - ubohost a doklad toho, že Sedláček je buran s mizerným vkusem a představou o tom, co je umění - ne, Sedláček vskutku není Fellini, a myslím, že sotva kdy bude...bude li Sedláček točit druhý díl Dědictví, pak myslím, že to vskutku bude "buranská" komedie a teprve potom člověk náležitě ocení původní film od Chytilové...bude dobré, pokud tu pak bude názorně vidět to srovnání. Příklad za všechny, proč si myslím, že je Sedláček buran: scéna v lese, kde kameraman jde vykonat potřebu a za ním prochází skupina dětí v maskách indiánů. Podle mě: jednak naprosto zbytečná scéna - koho to zajímá, že se jde kameraman "vysrat"? No koho asi? Sedláčka. Jemu to asi příde velmi vtipné. Mně jen velmi trapné. Toť vše. (31.08.2012)