Technotise - Edit a já

Srbská Motoko Kusanagi podliehajúca punkovej estetizácii v prvej polovici vizuálne nezaostávajúceho Klip-u rieši typické "problémy" študujúcej mládeže blízkej budúcnosti, aby si v tej druhej po dôkladnom prečítaní Asimovovho Dvestoročného muža dala rendez-vous s Neom a Blade Runnerom, a bola viac cyber v jednej veľkej reklame na Erste Bank. Dostatočne svojbytná, myšlienkovo i formálne nezaostávajúca zapadnutá perla východoeurópskeho animačného bloku z rúk Aleksa Gajica efektne využíva pokročilých žánrových trademarkov i uveriteľného zasadenia, ktoré si pochopiteľne svojou nadmieru realistickou antiutopickou víziou všedného života koketujúcou s prezieravým nadhľadom nevyslúži takú pozornosť, aká mu po práve patrí. Možno práve tým, že sa vyhýba romantickým klišé tradičného konceptu hrdinských mýtov, resp. superhrdinov. Viac u kolegu Artrana :-) 80% (18.09.2014)

Nemám potřebu pátrat, odkud autoři čerpali inspiraci - ale k "Kōkaku kidōtai" (rok vzniku 1995) bych srbský počin za každou cenu nepřirovnávala. "Technotise - Edit a já" je svébytný příběh, který je patřičně hrdý na svou nezávislost a jehož víra ve vlastní schopnosti je neotřesitelná. Občas se nechá unést a v návalu nadšení z pocitu dospělosti a soběstačnosti se nedokáže vyvarovat impulzivních a maličko zbrklých kroků - ale přitom nezapomíná, co chce říct, drží se vlastní cesty a svérázných, docela originálních představ o budoucnosti plné protikladů. Jedinečné a velice těsné spojení dvou diametrálně odlišných bytostí si možná zasloužilo osudovější a temnější finále - ale na druhou stranu ani předložený závěr mi není proti mysli ... 4,5* (17.02.2012)

Tak ono to není vůbec špatné, přinejmenším dějově to do sebe něco má, nějaká atmosféra v tom taky je a pár scén je dost dobrých. Jenže na víc jak lepší průměr to nemá. Obzvlášť, když to neustále lavíruje mezi dramatem a komedií, jenže tady to lavíruje fakt úplně neskutečně a to po celý film - takže když to ve finále přijde s nějakou myšlenkou (jako filozofický bych ten film fakt neoznačil), člověk netuší, jak moc to může brát vážně. Mě se ta myšlenka celkem i líbila, ale to je její podání leckomu může připadat směšné. Navíc ani ten scénář není úplně dokonalý a určitě se s tím dalo pracovat líp a poutavěji, protože přece jenom je tam pár zbytečně dlouhých scén a ty docela dost brzdí jinak zajímavý děj. A animace mě taky moc nezaujala. Asi si to znova už nepustím, bůhvíjak silné dojmy z toho taky nemám, ale stejně to má něco do sebe a ačkoli je vidět, od koho se Srbové inspirovali, i tak si myslím že stojí za to se na to podívat. 3* (18.08.2021)

Je příjemné, že kyberpunk je stále dostatečně životný na to, aby vznikaly příběhy těžící z jeho estetiky. Gajić pokračuje v budování filmového světa počínajícího Blade Runnerem a rozpracovaného hlavně v Kókaku kidótai. Vtipně mu ovšem obrušuje určité hrany prvky realistična. V Bělehradě budoucnosti proto cikáni sbírají kybernetický šrot do potahu taženého vychrtlou herkou a fabule se v zásadě drží při zemi, neboť popisuje každodenní peripetie partičky studentů. Teprve v polovičce děj poněkud zhoustne, když hlavní hrdinka Edit získá nezvyklého nájemníka. V závěru se však z filmu nestane prequel k hypoteticky možnému seriálu o superhrdince, který by divák vychovaný na animé a amerických filmech očekával, ale vše se vrátí do vyjetých kolejí běžných vztahů budoucnosti. Obecně je zajímavé, že východoevropské sci-fi (Noční hlídka budiž dalším příkladem) mnohem více ukazují život, skutečnou špínu a oprýskané zdi a nikoli jen ten stylizovaný punk. Snad je to to naše latentní dědictví socialistického realismu :) (24.12.2010)

"Není to tvůj zadek. Není to můj zadek. Je to *náš* zadek."// Pokus zarámovat docela pěkný animovaný svět do jakési... ehm... filozofie se moc nezdařil. Jednu hvězdičku dostává mecenáš Erste bank - očividně je všudypřítomným podnikem budoucnosti. Druhou hvězdičku dostává kvalitní scénář. "Orální, morální, to je jedno." (02.03.2011)