Red Dog - Červený pes

(POZOR po * SPOILER) Příjemný, lehce komediální, dále pak rodinný, dobrodružný, se špetkou dramatu, ale hlavně dojemný kousek, při němž jsem, nejenom já, zase neudržel slzy. Velmi heslovitě: pes je majetkem všech, lidé si na něm kompenzují všelijaké mindráky, kterými trpí v zapadákově, kam se dostali, aby si vydělali něco málo peněz. Red Dog stojí o pozornost všech, postupem času si ale najde páníčka a prožívá s ním krásný život. Nic ale netrvá věčně, a ztrácí svého pána. A tak se jej vydá hledat, na ukrutně dlouhou cestu. Nakonec se vrací zpět domů, (*) kde konečně nachází svého pána a na jeho hrobě stár umírá. No, není to k pláči? Samozřejmě předvídavé, ale prostě psovi neřeknete, že páníček je tady za rohem. Oddaný Red Dog na to musel přijít sám, pašák jeden. (29.12.2011)

příběh psa který možná začal obyčejně ale po čase se z něj vytvoří legenda se vším všudy.Viz když o něm každý vypráví svůj příběh tak si něco přimaluje.Připomínalo mi to jeden film s dračkami(ženy které v minulosti za krutých mrazů v zimě draly společně peří a rozprávěly nabylo rádio ani tv)Herecké výkony,famózní režie,interiéry a všemu vévodil scénář.A nezvykle dobrý dabing.Jó to byly časy.Kdy herci dbali na kvalitu a ne kvantitu.Obzvlášť mě dostal příběh který vypráví (jméno nevím)chlapík kterému padla do oka sestra u doktora a záminky se kterými se dostával do její blízkosti.Samozřejmě posloužil Red :-))))Tak vás nedostane ani tv se Silvestrem.To vám garantuju.A souboje Reda s kocourem to jen tak někdo nevymyslí a nepodá . (03.09.2019)

Už u mačkání první slzy si člověk uvědomí, že sleduje o stupeň kvalitnější emocionální masírku, než je většina ostatních podobných zvířecích příběhů. Může za to neokoukané prostředí australského severozápadu, syrovost děje s minimem kýčovitých prvků a především perfektně vykreslená povaha hlavní zvířecí postavy. Takovéto zobrazení charakterových vlastností se leckterým režisérům nepodaří ani u lidí, natož u zvířat. A propos: Možná to je v Austrálii běžné, ale o sebevraždě spáchané tak, že se nechá dotyčný sežrat od žraloka, jsem ještě neslyšel, nebudu více prozrazovat, pro mě to byla nejdojemnější scéna celého filmu. (19.11.2012)

Tento film byl pro mne velmi milým překvapením. Kdysi jsem četl rovněž velmi povedenou knižní novelu Rudý pes, kterou napsal Louis de Bernieres a byl jsem velmi zvědavý jak se podaří příběh převést na filmové plátno. A myslím, že se podařilo. Film na mě působil velmi laskavým a podmanivým dojmem. Podařilo se prodat příběh postavený ze střípků životů nejrozmanitějších osob spojených těžařským městečkem na středozápadě Austrálie a jedním rudým psem, který opravdu není vůbec obyčejný. Film je příběhem o přátelsví, věrnosti a velké lásce kde se snoubí komedie s dramatem a vytváří tak perfektní celek, který mě zahřál u srdce. (04.01.2012)

Tulák z dampierských plání. Často se nadýmající, autority ignorující, náruživý stopař (ne v tom pravém psím slova smyslu) a nezištný architekt lidských osudů. Když se o někom vyprávějí vzkazky už za jeho života, stává se legendou.. Po technické stránce to sice stojí za kočku, ale sálá z toho lidskost a pozitivní energie. Bylo vaše srdce kdysi atakováno němou tváří, čekající na Gerea, jenž nečekal heart attack? To samé umí i australský rudý gentleman.. (25.07.2014)