Johnny English sa vracia

Takéto sklamanie som nečakal ani v tom najhoršom sne. Druhá časť sa oproti jednotke môže schovať a ešte prosíkať o milosť, aby nedostala odpad. Som vážne prekvapený, že má JER na csfd až 64%. Vau, no, skoro ma pri sledovaní premohol spánok, oči klepkali každých 5 minút. Slabota, slabota. Humor neuveriteľne klišovitý, vycucaný z prsta. (28.01.2012)

Tak ani tentokrát nic moc. Některé scény jsou sice vtipné, akce je tam taky dost a je celkem zručně natočená. Navíc to má celý slušný tempo a hodně rychle to uteče. Přesto jsem měl ale pocit, že ať se Atkinson snaží seč může, tak jeho styl komiky se do tohoto druhu komedie příliš nehodí. V Beanovi a ostatních věcech to funguje, ale sem by se imho hodil někdo jiný. Takhle ty jeho vtípky dopadají tak 50:50, půlka jich je dobrá a půlka špatná. A těch výborných je bohužel po skromnu. (01.02.2012)

Film jako celek drží spíš silou vůle, ale má geniální jednotlivý gagy. Jako příklad nechť nám poslouží třeba ta záchodová scéna, která v podstatě neustále graduje. Uměním dohrávat rozehrané gagy do nečekaných konců nedisponuje mnoho filmů. Hrozně se mě líbílo že i opakovaný fór je stále fórem viz Englishovi střety s "uklizečkou" . Rowan umí se svým ksichtem pracovat dokonale, v dřívejších dobách se mě zdálo , že to trošku přeháněl a gagům to trošku ubíralo, tady v tom filmu jsem tenhle pocit neměl. Osobně si myslím, že je to nejvyspělejší "Atkinson" co jsem viděl a bylo zde mnoho momentů u kterých jsem se ze srdce zasmál a to je v dnešní době opravdu vítaný úkon na mým obličeji. Ještě slovíčkem k Rosamund.......ňam. (24.10.2011)

Johnny znovu v akci. Tentokrát mlátí staré babičky tácem po hlavě do bezvědomí, obléká si naopak kalhoty, a posiluje šourek (vážně). Do očí prostě stále bije, že je Atkinsonův agent zaměřen spíše na publikum, které hledá odlehčenější, imbecilní humor. Jsou tu ale i tací, kteří mají radši inteligentnější zábavu... Potitulkovou epizodku s vařením jsem vůbec nepobral - WTF?! (29.04.2012)

Hrozba globálního terorismu jde stranou, Johnny English se vrací. Význam výcviku, jimž agent v prologu prochází, zůstává utajen až do posledních minut. Englishovy vnější projevy vykazují stále stejnou míru malodušnosti. Nechápe a odmítá pochopit, co se kolem něj děje, z čeho jsou dokola těženy vtipy obdobného ražení. Rozeznatelné jsou stupněm předvídatelnosti (povětšinou velmi vysoký) a tím, nakolik jejich pointa souvisí s kopnutím do pánského rozkroku. Své lepší grimasy už dávno vyčerpal i Atkinson, ještě jednou vytěžující postavu pana Beana (skeč s poštovním pytlem), oproti němuž se English pohybuje v příliš seriózním kontextu, aby nás mohl bavit alespoň svou nadreálnou excentričností. (Proto také výrazně lépe funguje brutálně stylizovaný Austin Powers, který náznak vážnosti okamžitě sestřeluje Myersovým pitvořením.) Z naprosto jiného filmu sem stejně jako v jedničce zavítala chabá romantická podzápletka, jejíž předčasné utnutí jako by značilo Englishovu neschopnost (nemožnost?) dospět, stát se mužem. Pár záblesků ambicióznější legrace (střešní „honička“) není rozvinuto dostatečně, aby se druhý Johnny English dal označit za nápaditý komentář proměn, jež žánr špionážních filmů za poslední roky prodělal. English působí jako menší idiot zejména díky tomu, že dostal za parťáka většího idiota. Oba jsou obdobami filmových nadšenců, kteří vzhlížejí k neohroženým agentům typu Jamese Bonda. Nedochází jim přitom, co je z vyznění filmu zřejmé – bude-li svět spasen, pak ne hrdiny, ale náhodou. Dozvědět se něco takového ze žánrové podívané by bylo skoro důvodem ke znepokojení, nebýt ta podívaná příliš natvrdlá, abyste jakémukoli jejímu podtextovému sdělení přikládali větší pozornost. Čekání na další bondovku si lze zkrátit i zábavnější činností. Třeba poslechem královniných vánočních projevů. 50% (12.10.2011)